Aktuality

Shrnutí všech podstatných změn a legislativních úprav najdete v následujícím textu na BusinessInfo.cz. Týkají se daní z příjmů, DPH, spotřebních daní, daně z nemovitých věcí stejně jako odvodů na zdravotní a sociální pojištění.

• DPH v roce 2025. Některé změny přijdou až od července
• Daň z příjmu právnických osob
• Daň z příjmů fyzických osob pro rok 2025
• Změny v osvobození benefitů
• Zvýšení daňového zvýhodnění pro přispívání zaměstnavatele na stravné
• Zvýšení minimální a průměrné mzdy
• Daň z nemovitých věcí v roce 2025
• Daň z hazardu
• Spotřební daně
• Osvobození příjmů z prodeje kryptoaktiv
• Nové limity pro osvobození příjmů z prodeje cenných papírů a podílů
• Změny odvodů u DPP a DPČ
• Zvýhodněný daňový odpočet darů trvá
• Změny v náhradním plnění 

DPH v roce 2025. Některé změny přijdou až od července

Malou revoluci přinesla letošní zásadní úprava zákona o dani z přidané hodnoty (téměř 500 změn). Novela vstoupila v platnost k 1. 1. 2025. Podnikatele, kteří platí DPH, nebo se mohou stát plátci daně v budoucnu, zajímají především novinky v oblasti povinné registrace k dani.

Až do loňského roku platilo, že zaregistrovat se k DPH museli všichni ti, jejichž obrat překročí za uplynulých dvanáct měsíců dva miliony korun. Novela ale upravila způsob počítání obratu a lhůty důležité pro výpočet. 

Pokud váš obrat vždy v období od ledna do prosince překročí hranici dva miliony korun (ale současně nebude vyšší než 2 536 500 korun, tedy ekvivalent sto tisíc eur), stáváte se plátcem DPH od 1. ledna následujícího roku.

Potenciální plátce už nepočítá obrat za každých dvanáct bezprostředně předcházejících měsíců, ale pouze od prvního dne kalendářního roku.

Překročíte-li ale v daném kalendářním roce i další novou hranici obratu, to jest částku 2 536 500 korun, stanete se plátcem DPH od druhého dne po překonání tohoto limitu. To může podle analytiků a daňových poradců přinášet zmatky. Až praxe ukáže, zda měli pravdu.

„Vzniká tu prostor pro nemálo procedurálních komplikací. Až praxe a přístup finanční správy ukážou, zda to pro podnikatele bude ulehčení jejich práce, nebo naopak nepříjemný byrokratický úkon,“ komentuje novou legislativu daňový poradce ze společnosti Moore Accounting CZ Michal Markvart.

Některé změny mají odložený účinek od 1. července 2025. Týká se to například osvobození od daně při vývozu zboží a vracení daně cestujícím ze třetích zemí.

Týká se to i uplatnění DPH u převodu nemovitostí. Jinými slovy: Od DPH bude od 1.7. osvobozeno dodání dokončené nemovité věci. Výjimkou je pouze první dodání nemovitosti (bytu, domu či pozemku), a to pokud se uskuteční v období do 23 měsíců po kolaudaci nebo jiném schválení užívání stavby. Dosud byla lhůta pro osvobození pět let, došlo tedy k jejímu zkrácení.

Změnily se například také lhůty pro nárokování odpočtu, lhůty pro provádění oprav základu daně a rozšířil se rovněž reverse charge (režim přenesení daňové povinnosti). Reverse charge se nově vztahuje na úklidové služby, jako je údržba budov, zametání či odklízení sněhu. Z režimu přenesení daňové povinnosti bylo letos naopak vyňato dodání nemovité věci prodávané dlužníkem (z rozhodnutí soudu v řízení o nuceném prodeji).

Co vše novela přináší si přečtěte v článku Plátce DPH čekají od ledna změny v povinné registraci k dani. Co přináší novela zákona?

Daň z příjmu právnických osob

Daň z příjmu právnických osob (firemní daň) se už loni zvýšila z 19 na 21 procent. Vyšší daň nicméně zaplatili (či ještě do 1. července zaplatí) zástupci podniků až při přiznání daně za zdaňovací období 2024, tedy letos.

Opoziční hnutí ANO, které se chce vrátit do vlády, přitom slibuje, že vrátí zdanění podniků na původní úroveň – tedy na 19 procent. To by připravilo státní rozpočet o 18 až 20 miliard korun.

Daň z příjmů fyzických osob pro rok 2025

Daň samozřejmě zůstala ve stejné výši jako v roce 2024 – tedy základní 15 procent a progresivní na 23 procentech.

Progresivní daň se ale nově nepočítá z ročního příjmu ve výši 48násobku, ale již z 36násobku průměrné měsíční mzdy stanovené zákonem. Pro rok 2024 to tedy bylo od 1 582 812 korun ročního výdělku (131 901 Kč měsíčně). Podle původních pravidel by byl tento strop na 2 110 416 korunách za rok. 

Změny se opět dotýkají těch, kteří odevzdávají daňové přiznání na jaře či do července roku 2025 (tedy za zdaňovací období 2024). Ti ovšem musejí počítat nejen s jinou výší odvodu, ale také – a to především – se změnami ve slevách a odpočtech. Pro letošní rok je strop (36x průměrná mzda) na 1 676 052 korunách.

SPECIÁL: Daně z příjmů 2024

Vyšší daň ovšem platí ti nejbohatší jen z příjmů nad limit, nikoli z celého výdělku. „V praxi to znamená, že podnikatel, který bude mít za rok 2025 hrubý příjem například 1 900 000 korun, odvedl či odvede z 1 676 052 korun patnáctiprocentní daň a ze zbylých 223 948 korun 23 procent,“ vypočítává poradce Michal Dvořáček.

Změny v osvobození benefitů

Novela zákona o zaměstnanosti přinesla od ledna změnu ve zdanění zaměstnaneckých benefitů. Zatímco okruh nepeněžních benefitů zůstal stejný, zavedly se od letoška dva samostatné limity pro jejich daňové osvobození.

Zdravotní benefity mají nyní na osvobození vyšší limit, který v roce 2025 činí 46 557 korun (odpovídá výši průměrné mzdy pro letošní rok). Do této kategorie spadají zdravotní služby poskytované zdravotnickými zařízeními, léčebné a hygienické služby a zdravotnické prostředky na lékařský předpis. Změna přináší větší flexibilitu při využívání zdravotních benefitů, které jsou daňově výhodnější.

Některé ostatní benefity jsou omezeny na 50 procent průměrné mzdy, tedy na 23 278 korun ročně. Sem patří příspěvky na rekreace, kulturní a sportovní akce, mateřské školy či knihovny zaměstnavatele, ale také sportovní zařízení. Spadají sem i příspěvky na tištěné knihy.

Zvýšení daňového zvýhodnění pro přispívání zaměstnavatele na stravné

Od 1. 1. 2025 je pro zaměstnavatele z daňových důvodů nejvýhodnější zaměstnanci přispět na stravování částkou 116 korun. Tak mohou dát celou částku do daňových nákladů (jedná se o 70 procent hodnoty stravného na jednodenní pracovní cestě, která činila 166 korun).

V případě stravenky se jedná o maximální částku jako daňový náklad ve výši 211 korun (zaměstnavatel obvykle přispívá 55 procenty).

Zvýšení minimální a průměrné mzdy

Od 1. ledna 2025 se zvýšila minimální mzda z 18 900 na 20 800 korun. Oproti roku 2024 tedy proběhlo zvýšení o 1 900 korun a došlo k revoluční změně v jejím stanovování pro příští roky. Spolu s průměrnou mzdou má minimum dopad na výši některých odvodů státu (ať už na povinné pojistné či daně).

Pro zaměstnavatele to samozřejmě znamená, že nemohou svým lidem platit za práci na plný úvazek a měsíc méně. Dobrou zprávou pro ně je naopak zrušení takzvané zaručené mzdy v soukromé sféře. Zůstal jen zaručený plat ve státní a veřejné sféře. Od ledna 2026 by se mělo povinné minimum zvýšit na 22 500 korun.

O stovky korun se letos zvedly mimo jiné minimální odvody (měsíční zálohy) na sociální pojištění. Minimální vyměřovací základ pro sociální i zdravotní pojištění totiž vycházejí právě z průměrné mzdy na rok 2025. 

Kromě zvýšení průměrné mzdy nicméně došlo v rámci vládního konsolidačního balíčku ještě k dalším úpravám, které budou nejméně další dva roky zvedat minima razantněji než obvykle. Tou nejdůležitější úpravou je navýšení takzvaného minimálního vyměřovacího základu.

Průměrná mzda (PM) se tradičně stanovuje jako součin tzv. všeobecného vyměřovacího základu (VVZ) za předchozí rok, který činí 43 682 korun, a koeficientu pro úpravu VVZ (1,0658). nejinak je tomu i pro letošní rok. Průměrná mzda pro rok 2025 je tedy 43 682 krát 1,0658, což je 46 557 korun. 

„Ten do přijetí konsolidačního balíčku představoval 25 procent průměrné mzdy. Z rozhodnutí vlády se ale každý rok až do roku 2026 zvyšuje o pět procent, aby se postupně dostal až na úroveň 40 procent průměrného výdělku,“ prozrazuje poradce Michal Dvořáček . Pro rok 2025 se základ zvedl z loňských  30 na 35 procent.

Daně a pojistné: Co vše ovlivňují průměrná a minimální mzda a co se v roce 2025 změnilo

Daň z nemovitých věcí v roce 2025

Už loni se navýšily sazby daně, v průměru na 1,8 násobek těch původních. Navýšení platí i pro rok 2025 (pro budoucnost byl ale zaveden takzvaný inflační koeficient).

Od 1. 1. 2025 platí další změny, především ve stanovování místních koeficientů daně. Ty mohou výši daně z nemovitých věcí zásadně ovlivnit a někde může dojít i k jejímu snížení. Koeficienty totiž mohou být nově v rozmezí 0,5 – 5 (dříve 1-5).

Příkladem snížení oproti loňsku může být Zlín nebo město Bílina. Ve městě na Teplicku s účinností od 1. ledna 2025 změnili obecně závaznou vyhlášku a snížili místní koeficient u bydlení (z 1 na 0,5). Tím došlo v katastrálních územích Bíliny ke snížení daně z nemovitostí pro bydlení o 50 procent oproti roku 2024 a dokonce o 10 procent v porovnání s rokem 2023.

Daň z hazardu

Zvýšila se minimální daň za jeden herní automat na částku 13 400 korun. Výnos daně z hazardních her je nově ve výši 55 procent příjmem státního rozpočtu. 

Spotřební daně

Zvýšení sazby spotřebních daní je různé. Nejvíce narostla daň z lihu, mírnější nárůst je u elektronických cigaret a tabákových výrobků.

Zvýšení spotřební daně z lihu přinesl vládní konsolidační balíček a odehraje se ve třech krocích. Loni se daň zvýšila o deset procent, stejný nárůst platí v letošním roce a v roce 2026 se zvýší o pět procent. Opatření by mělo přinést do státního rozpočtu téměř miliardu korun navíc (oproti stavu v roce 2023).

"Z rozhodnutí vlády se minimální vyměřovací základ každý rok (až do roku 2026) zvyšuje o pět procent, aby se postupně dostal až na úroveň 40 procent průměrného výdělku".

Michal Dvořáček, poradce

U tabákových výrobků je postupný růst následující: v roce 2024 zvýšení daně o 10 procent a dále (v každém následujícím roce) až do roku 2027 o pět procent. Logicky to tedy znamená, že je od ledna 2025 daň o dvacetinu vyšší než loni.

Příklad: U cigaret byla daň loni 4,22 koruny za kus, v roce 2025 je 4,44 a v roce 2026 bude 4,66 koruny za kus.

Osvobození příjmů z prodeje kryptoaktiv

Vláda a zákonodárci letos potěšili investory do kryptoměn. Od roku 2025 totiž vstoupilo v platnost osvobození od daně při splnění tříletého časového testu. V praxi to znamená, že kdo drží kryptoměny déle než tři roky, nemusí platit daň z jejich prodeje.

Ostatní mohou případně využít limit 100 tisíc korun ročně, pod který spadá i prodej kryptoměn, pořízených po roce 2022. Pokud tedy v roce 2025 prodáte kryptoměny maximálně za 99 999 korun, daň z příjmu neplatíte v žádném případě.

Nové limity pro osvobození příjmů z prodeje cenných papírů a podílů

Jednou z nejvýraznějších změn, kterou novela zákona o daních z příjmů přináší, je omezení dosud neomezeného daňového osvobození příjmů z prodeje cenných papírů a podílů na obchodních korporacích (vztahuje se i na výše zmíněné osvobozené příjmy z prodejů kryptoměn).

„Od ledna 2025 platí roční limit 40 milionů korun na osvobozené příjmy. Toto omezení se týká brutto příjmů a zahrnuje veškeré prodeje, které splňují podmínky časového testu, tedy tři roky u cenných papírů a pět let u podílů,“ shrnuje Michal Jelínek, partner společnosti V4 Group.

Pro příjmy nad čtyřicet milionů je možné využít daňově uznatelný náklad – buď ve formě nabývací ceny cenného papíru nebo podílu, nebo v podobě tržní hodnoty stanovené k 31. prosinci 2024. Dodatečným nákladem pro poplatníky bude znalecký posudek, který je vyžadován při uplatnění tržní hodnoty.

Jakmile částku překročíte, vše nad tento limit už podléhá běžnému zdanění u daně z příjmu fyzických osob, tedy 15 procent, respektive spíše 23 procent (v závislosti na výši celkového daňového základu).

Změny odvodů u DPP a DPČ

U dohod o provedení práce se hranice pro účast na nemocenském pojištění zvýšila z 10 tisíc korun na 11 500 korun měsíčně (25 procent průměrné mzdy). Pokud zaměstnanec nepodepsal prohlášení k dani a jeho příjem nepřesáhne tento limit, bude příjem zdaněn srážkovou daní. Při překročení hranice už podléhá zálohové dani a povinným odvodům. U DPČ se hranice zvyšuje ze 4000 korun na 4500 korun měsíčně.

Připomeňme, že vláda původně prosadila i další změny v dohodách o provedení práce, v listopadu 2024 od nich ale dala ruce pryč. Ještě před nabytím účinnosti (od 1. 1. 2025) tak byly zrušeny další úpravy zákona a dohody se do velké míry vrátily zpět do stavu před zásahem konsolidačního balíčku. Po mnoha letech se tedy pouze o 1500 korun zvýšil horní limit pro odvádění zdravotního a sociálního pojištění u dohodářů na DPP. 

Koalice zrušila některé vlastní změny u DPP. Dohodářům se zvýší limit pro placení pojistného

Zvýhodněný daňový odpočet darů trvá

Letos v únoru vstoupil v  platnost zákon, který prodloužil možnost odečíst hodnotu darů od základu daně až do třiceti procent. Fyzické osoby si tak mohou zvýhodněný odpočet uplatnit i za rok 2025 a 2026, pokud splní podmínky dané zákonem o daních z příjmů.

Původně měl být tento režim ukončen v roce 2023, ale nyní mohou firmy i jednotlivci podporovat dobročinné aktivity za výhodnějších podmínek delší dobu.

Od roku 2025 se sjednocují pravidla pro penzijní spoření, dlouhodobé investiční produkty a soukromé životní pojištění. Pokud poplatník ukončí jednu smlouvu a převede veškeré prostředky na novou smlouvu stejného typu, bude se mu počítat i doba trvání původní smlouvy.

Změny v náhradním plnění 

Do roku 2024 platilo, že zaměstnavatel, který nesplnil povinný podíl zaměstnanců se zdravotním postižením (OZP), což jsou 4 procenta, ani neodebral výrobky a služby od zaměstnavatelů na chráněném trhu práce v předepsané výši, musel povinně odvést do státního rozpočtu 2,5násobek průměrné měsíční mzdy (za 1. až 3. čtvrtletí kalendářního roku, v němž mu nastala povinnost tento podíl plnit).

Nově je výše odvodu upravena podle toho, kolik procent OZP podnikatel zaměstnává. V mnoha případech je současný stav pro firmy výhodnější.

Pokud firma s touto povinností zaměstnává méně než jedno procento osob se zdravotním postižením, odvede státu 3,5 násobek průměrné mzdy, v případě, že jsou mezi jejími zaměstnanci 1 až 3 procenta OZP, musí zaplatit už jen dvojnásobek průměru. Přesně průměrnou mzdu pak odvede firma do státní kasy v případě, že dává práci takovému počtu zdravotně postižených, že tito tvoří 3 až 4 procenta všech zaměstnanců.

Zdroj: www.businessinfo.cz