Upravený konsolidační balíček schválila Sněmovna. Jaké změny přináší?

23. říjen 2023

HR a personalistika Podpora podnikání

Vládní koalice se v létě dohodla na úpravách v takzvaném konsolidačním balíčku. Týkají se například zaměstnaneckých benefitů či daní. Změny jsou ovšem minimální a dopady na státní rozpočet zůstávají zhruba stejné jako v původním návrhu. V pátek 13. října balík schválila Sněmovna, nyní jej čeká schvalování v Senátu.

Koalice se shodla na návrzích úprav a doplnění „konsolidačního balíčku“, které byly předloženy jako společný pozměňovací návrh všech vládních stran. Další tři drobné úpravy přidali poslanci ve třetím čtení.

Mimořádná schůze Sněmovny, na které se hlasovalo, začala 22. září, ale k samotnému schválení došlo až 13. října. Pro přijetí balíčku hlasovali všichni poslanci vládní koalice a nezařazený Ivo Vondrák (původně ANO). Proti byli všichni přítomní poslanci ANO a SPD. Nyní musí návrh schválit Senát, aby mohl platit od 1. ledna 2024.

Původní balík má stovky stran, rozsáhlý koaliční pozměňovací návrh také. Poslanci tedy museli před definitivním schválením rozhodovat o desítkách úprav.

„Od roku 2019 do konce prvního kvartálu letošního roku zvýšila Česká republika své zadlužení o 14,5 procentního bodu, z toho první dva roky o dvanáct. Jenom jedna země za tu dobu zvýšila své zadlužení rychleji než ČR, a to Francie. Je nejvyšší čas přeřadit na nižší rychlost, ubrat plyn a začít brzdit, abychom nemuseli za několik let těsně před nárazem do dluhové zdi zatahovat za ruční brzdu,“ říká ministr financí Zbyněk Stanjura.

Podle opoziční poslankyně Aleny Schillerové je 13. říjen „černým pátkem pro českou ekonomiku“. Vládní koalice podle ní pošlapala programové prohlášení vlády, zájmy rodin s dětmi, zaměstnanců, živnostníků i firem.

„Dopad pozměňovacích návrhů na státní rozpočet je nicméně neutrální. Byla dodržena zásada, že i po změnách zůstává objem konsolidace veřejných financí v zásadě stejný,“ sdělila mluvčí Ministerstva financí ČR Petra Vodstrčilová.

Změny se dotknou zaměstnaneckých benefitů, účetnictví firem či daně z nemovitých věcí, DPH a spotřební daně. Co obsahuje původně schválený balík opatření si přečtěte níže.

Přehled změn

Funkční měna – firemní účetnictví v cizí měně

Firmy budou mít možnost od 1. ledna 2024 účtovat v eurech, amerických dolarech a britských librách. Výhoda to bude pro podniky, které mají většinu transakcí v příslušné zahraniční měně.

Zaměstnanecké benefity

Zaměstnancům zůstane, byť v osekané podobě, daňové zvýhodnění benefitů, jako jsou například MultiSport karty. „Benefity zůstanou do výše poloviny průměrné mzdy v předcházejícím období,“ potvrzuje premiér Petr Fiala. Zachování zaměstnaneckých benefitů žádali odboráři i zaměstnavatelé.

Daňové změny

Daň z nemovitých věcí

Sto procent výnosů daně z nemovitostí bude ponecháno obcím. Sazba se zvýší o 1,8 násobek, veškerý výnos ale zůstane obcím, stát nedostane ani korunu.

„Výměnou za navýšení daně z nemovitých věcí dojde v rámci rozpočtového určení daní k adekvátnímu přerozdělení příjmů u sdílených daní mezi státním rozpočtem a obcemi ve prospěch státu (10 miliard),“ dodává mluvčí MF ČR.

Pokud jde o daň z nemovitých věcí u zemědělských pozemků, stát nově dává obcím pravomoc, aby mohly pro zemědělské pozemky jako orná půda, vinice, chmelnice či zahrady zavést místní koeficient 0,5 a eliminovat u nich zvýšení daně.

Spotřební daně

U spotřebních daní z lihu dochází ke změně v mechanismu postupného navyšování. Období, po které měla daň růst, bude zkráceno na tři roky (do roku 2026) namísto původně navrhovaných čtyř let. Ke zvýšení dojde ve schématu 10+10+5 procent.

Vládní koalice schválila také změnu v zavádění spotřební daně u alternativních nikotinových produktů (jako jsou elektronické cigarety či nikotinové sáčky). Odvody budou růst postupně – každoročně po dobu čtyř let.

Také u e-cigaret se zvýší daň postupně ve čtyřletém období. Nejprve o 2,5 koruny, další rok o 5 korun, pak o 7,50 a nakonec o deset korun na 1 ml náplně. U nikotinových sáčků se kromě čtyřletého časového plánu snižuje i cílová částka daně.

Daně z příjmů, DPH a další odvody

Podle nového návrhu dojde k přerozdělení výnosů daně z „land-based“ hazardu. Až 55 procent půjde státu, 22,5 % obcím podle počtu povolených herních automatů na jejich území, a 22,5 procenta obcím podle počtu obyvatel. Nemění se sazby zdanění hazardu navržené v balíčku a nadále platí, že stát obdrží stoprocentní výnos z online hazardu. Dochází také k valorizaci minimální daně za herní automaty. Vláda chce zvýšit minimální odvod za 1 herní automat na 13 400 korun (z 9 200 Kč).

Pokud jde o změny v sazbách daně z přidané hodnoty, tištěné noviny budou zdaněny dvanáctiprocentní sazbou DPH, stejně jako časopisy. Jinak samozřejmě zůstávají dvě plánované sazby (21 a 12 procent).

U daně z příjmu právnických osob dochází k jediné drobné změně. Zdaněny budou pouze realizované kurzovní operace. Takzvané nerealizované kurzové rozdíly dnes firmy musejí dodaňovat. Například má-li podnik pohledávku v eurech, při posílení eura vzniká kurzový zisk, který se zdaňuje. „Nově bude tento nerealizovaný příjem takzvaně daňově neúčinný,“ dodává mluvčí.

Jinak zůstane osvobození od daně z příjmu fyzických osob, který plyne z chovu včel (do 50 včelstev) v rozsahu 1000 korun na jedno včelstvo.

Evidence dohod o provedení práce

Zjednodušena bude podle zástupců koalice také evidence dohod o provedení práce. Návrh spočívá v odbourání některých administrativních povinností, což povede k celkovému zjednodušení navrhovaného systému. Podrobnosti připravuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR.

Částečně promarněná příležitost, říká ekonom

„Změny v balíčku jsou částečně promarněnou příležitostí. Vláda neměla ustupovat ani o píď v otázce rušení daňového zvýhodnění benefitů, které je ekonomicky smysluplné,“ komentuje plánované úpravy ekonom Lukáš Kovanda.

„Na druhou stranu nelze říci, že by se finální podoba balíčku od té původní lišila nějak dramaticky. Je na ní patrný vliv politických vyjednávání, která ovšem původní verzi balíčku zavedla z ekonomického hlediska převážně horším směrem,“ domnívá se analytik.

Příkladem je podle Kovandy právě ponechání daňového zvýhodnění benefitů, jako jsou MultiSport karty. Tato daňová výjimka by prý měla být zrušena, což by ekonomice trvale prospělo. „Proč mají mít někteří zaměstnanci zvýhodněný přístup ke sportovním aktivitám a jiní ne? Přece každý, kdo vydělává v zaměstnání, má logicky zdroje na to, aby si sportování zaplatil sám, bez jakéhokoli daňového zvýhodnění,“ tvrdí Kovanda.

„Správným opatřením je to, že výnos z daně z nemovitostí zůstane obcím ze sta procent, a nepůjde státu. Byť je třeba mít na paměti, že zvýšení daně z nemovitosti znamená také například zvýšení daně ze zemědělské půdy, které se může promítnout do zdražení pachtovného, a tedy zhoršení konkurenceschopnosti tuzemské agrární produkce,“ doplňuje Kovanda, podle kterého by bylo ideální nezvyšovat daň z nemovitostí vůbec.

Státní rozpočet nicméně přijde o devět až deset miliard korun – ve srovnání s původním návrhem. Tato ztráta by však měla být kompenzována snížením příjmů obcí (ze sdílených daní v rámci rozpočtového určení) v rozsahu deseti miliard korun.

Aktuality