Každý rok od rozdělení Československa průměrná hrubá mzda roste v průměru 3% tempem. V roce 1994 dosahovala 7 004 Kč měsíčně, nyní zaměstnanci pobírají nominálně více než pětinásobek. Vzrostla i jejich životní úroveň. Po odečtení růstu spotřebitelských cen mají téměř 2,5krát vyšší mzdy než před třiceti lety.
České hospodářství po 30 letech: Vzrostla životní úroveň i výdělky zaměstnanců
07. březen 2023
Byznys
HR a personalistika
Růst i pokles mezd od rozpadu Československa
Nejvíce rostly mzdy v letech 1995 a 1996. Bylo to vlivem oživení hospodářského růstu po transformační recesi a vysokými poptávkami po pracovní síle v souvislosti s proběhlou liberalizací a expanzí soukromého podnikání. V dalších letech již nominální vývoj průměrné měsíční hrubé mzdy nerostl takovým tempem.
Po odečtení spotřebitelských cen v posledních třiceti letech mzdy pracovníků klesly v pěti případech, a to v roce 1998, 2000, 2012 a 2013. Pátým případem je rok 2022, kdy došlo k propadu reálných výdělcích zaměstnanců pravděpodobně vlivem energetické krize a související inflace. Dle předběžného odhadu Hospodářské komory ČR (HK ČR) klesly v minulém roce reálné mzdy o 7,8 %
„Porevoluční transformace založila dobrý ekonomický vývoj České republiky, a její postavení a životní úroveň lidí je dnes velmi solidní. A to navzdory tomu, že rozpad Československa přišel v době prudkého nástupu globalizace, která začala v 80. letech v období vlády Ronalda Reagana a Margaret Thatcherové. Rozpad socialistického bloku a naše reformy tak probíhaly v době celosvětového procesu přesouvání výrob z vyspělých západních zemí do nově se rozvíjejících zemí, jako je Čína nebo Indie. V jeho rámci šla v prvních letech po revoluci část investic i k nám, ale po roce 2000 už méně. Dnes, alespoň v řadě našich měst, je ale vyšší kvalita života než v některých západoevropských metropolích nebo regionálních centrech,“ poznamenal prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. Jako federální ministr hospodářství a poté český ministr průmyslu byl přímým účastníkem všech transformačních procesů, během 90. let patřil k nejoblíbenějším politikům.
Průměrné hrubé měsíční mzdy v letech
HK ČR také zkoumala vývoj průměrných hrubých měsíčních mezd vyjádřených v amerických dolarech v paritě kupní síly – eliminace vlivu rozdílných cenových hladin v jednotlivých státech a umožňuje tak vzájemnou srovnatelnost dat. Z průzkumu vyplývá, že ze státu Visegrádské skupiny si mzdově nejlépe vedou zaměstnanci České republiky a Polska, naopak nejhůře na Slovensku. Vývoj maďarských mezd byl podobný jako ten český. Od roku 2006 se však mzdy v Maďarsku propadají na slovenskou úroveň.
„Slovensko při rozdělení Československa hospodářsky utrpělo více než Česká republika. Mělo to politické souvislosti, protože Vladimír Mečiar nedělal reformy. K těm přistoupila až Dzurindova vláda o několik let později než u nás. Ta udělala několik velmi správných reforem a nastartovala ekonomický růst,“ dodal Dlouhý.
Ačkoliv české mzdy stále nedosahují průměru zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), přibližuje se k průměru 38 ekonomicky nejrozvinutějších států světa. Pro srovnání, v roce 1995 byly mzdy na úrovni 37 % průměru OECD a v roce 2021 dosahovaly již 61 %.
Historické okénko
HK ČR si letos připomíná 30 let své novodobé historie. První obchodní komory v Rakousku-Uhersku vznikly na základě říšského zákoníku z 18. března 1850. Komorová historie sahá ale až do období vlády Karla IV. Po listopadových událostech roku 1989 se na pět tisíc budoucích soukromníků v pražském paláci Žofín dohodlo na vzniku Sdružení československých podnikatelů, které bojovalo o obnovení komorového hnutí silného jako za první republiky. Prvním prezidentem Hospodářské komory byl na ustavujícím sněmu v březnu roku 1993 zvolen Zdeněk Somr. Hospodářská komora vznikla jako na státu nezávislá podnikatelská samospráva.
Zdroj: Hospodářská komora ČR
Sdílet článek:
Vytisknout článekSouvisející články
25. duben 2025
Byznys
Podnikatelky v Evropě brzdí byrokracie, nedostatek financí a potíže se skloubením práce a rodiny
Podnikatelky v Evropě nejvíce brzdí byrokracie, obtížný přístup k financím a složité skloubení práce s rodinou. Potvrzuje to nový průzkum Eurochambres a UN Women, do kterého se zapojily i české podnik...
23. duben 2025
Byznys
Firmy zvládly druhé pololetí 2024 lépe, než se čekalo. Malé podniky táhly nahoru, velké brzdil export
České firmy zvládly druhé pololetí loňského roku lépe, než se očekávalo. Třetina podniků zaznamenala zlepšení své situace, téměř polovina (44 %) stagnaci a pouze 23 % hlásí zhoršení. Přes turbulentní ...
17. duben 2025
HR a personalistika
Nejvýznamnější změny daně z přidané hodnoty (DPH) - platné od roku 2025
Od roku 2025 přináší zákon o DPH řadu zásadních změn, které ovlivní nejen podnikatele, ale i širší veřejnost. Mění se limity pro povinnou registraci k dani, pravidla pro nárokování odpočtu i lhůty spo...