Během třiceti let od rozpadu Československa reálná produktivita práce v České republice vzrostla o 85 %. Ročně roste průměrně o 2,4 procenta. Výraznějšího růstu ale dosahuje Slovensko. Zatímco v roce 1993 Česká republika dosahovala nejvyšší produktivity ze zemí Visegrádské skupiny, od roku 2010 jsou Slováci výkonnější a Polsko se přibližuje k české produktivitě.
České hospodářství od rozdělení Československa: tuzemská produktivita práce roste tempem 2,4 % ročně
13. březen 2023
Byznys
Obchod
Podpora podnikání
Produktivita práce v reálném vyjádření měla v České republice za posledních třicet let rostoucí trend. Statisticky měřeno, nejvíce ve své „výkonnosti“ Češi, Moravané a Slezané poskočili v roce 2001 o 7,7 %.
Podle prezidenta Hospodářské komory České republiky (HK ČR) Vladimíra Dlouhého česká produktivita práce roste spolehlivým tempem. „Česká republika měla v 90. letech ze zemí Visegrádské skupiny nejvyšší produktivitu práce a udržela si ji až do ekonomické krize v roce 2009. Po ní ale zrychlilo dynamiku svého růstu Slovensko a předstihlo nejen Maďarsko, ale i Českou republiku,“ uvedl Vladimír Dlouhý, který jako federální ministr hospodářství a poté český ministr průmyslu byl přímým účastníkem všech transformačních procesů a v 90. letech patřil k nejoblíbenějším politikům.
Nejvíce výkonným státem se v posledních letech stává Polsko. Polští obyvatelé předstihli Maďary v roce 2016 a dnes se polská produktivita práce blíží už i k té české. Není vyloučeno, že Poláci v následujících letech svou výkonností předběhnou Českou republiku, která by se tím v rámci V4 posunula na třetí pozici.
Z analýz HK ČR také vyplývá, že mzdy po odečtení inflace, v posledních třiceti letech rostou rychleji než produktivita práce. Pracovníci v současnosti mají téměř 2,5krát vyšší reálné mzdy než před třiceti lety Česká produktivita práce se ale nezvýšila ani o dvojnásobek (reálně jen o 84,6 %).
Ačkoliv se Česká republika svou výkonností přibližuje k západním zemím, její produktivita práce stále nedosahuje průměru Evropské unie. To je také důvod, proč mzdy českých zaměstnanců nesahají na průměrné výdělky v Německu nebo Rakousku, kde firmy používají lepší technologie, na kterých produkují výrobky s vyššími maržemi.
„Chceme-li, aby lidé měli vyšší životní úroveň a mzdy jim rostly více i reálně, tedy po očištění od inflace, musí se zvýšit produktivita práce. Toho lze dosáhnout investicemi firem do výkonnějších strojů, orientací na inovace a produkci s vysokou přidanou hodnotou, ale také změnou organizace práce,“ vysvětluje Vladimír Dlouhý. Podle veřejně dostupných průzkůmů lze na úrovni podniku zvýšit produktivitu práce až o 20 % pouhým cílováním odměn. Za nižší produktivitou práce ale stojí také neproduktivní agenda, kterou stát ukládá firmám v oblasti administrativy.
HK ČR zdůrazňuje, že produktivitou práce se nevyjadřuje, kolik hodin je zaměstnanec v práci nebo jak subjektivně vnímá, nakolik je pracovitý. Ukazatelem používaným v ekonomii pro měření produktivity práce je hrubý domácí produkt na jednotku práce přepočtenou na zaměstnance nebo na odpracovanou hodinu. V tomto pojetí měření produktivity práce plní zásadní roli hrubá přidaná hodnota, která odpovídá rozdílu mezi hodnotou produkce a mezispotřebou. Vyšší produktivity práce lze docílit především přechodem k takové výrobě zboží a poskytování služeb, které jsou spojeny s vyšší přidanou hodnotou, tedy zejména k finální produkci v rámci dodavatelsko-odběratelských řetězců.
Něco málo z historie Hospodářské komory
Hospodářská komora České republiky si letos připomíná 30 let své novodobé historie. První obchodní komory v Rakousku-Uhersku se ustavily na základě říšského zákoníku z 18. března 1850. Komorová historie sahá ale až do období vlády Karla IV. Po listopadových událostech roku 1989 se více než pět tisíc budoucích soukromníků v pražském paláci Žofín dohodlo na vzniku Sdružení československých podnikatelů, které se snažilo o obnovení komorového hnutí silného jako za první republiky. Prvním prezidentem Hospodářské komory byl na ustavujícím sněmu v březnu roku 1993 zvolen Zdeněk Somr. Hospodářská komora vznikla jako na státu nezávislá podnikatelská samospráva.
Zdroj: Hospodářská komora ČR
Sdílet článek:
Vytisknout článekSouvisející články
31. březen 2023
Byznys
Podpora podnikání
Nejlepším jihočeským městem pro podnikání je podle výzkumu Český Krumlov
Český Krumlov se letos stal nejlepším jihočeským městem pro podnikání. Tábor se umístil na druhém místě v této studii a třetí příčku obsadily České Budějovice. Organizátoři výzkumu Město pro byznys oz...
30. březen 2023
Byznys
V Jihočeském kraji vzniká regionální kancelář pro filmovou tvorbu
Od 24. dubna 2023 se spustí další regionální filmová kancelář v České republice. Jihočeská centrála cestovního ruchu zakládá Jižní Čechy Film Office, čímž se počet regionálních míst pro filmaře zvýší ...
29. březen 2023
Byznys
Datové schránky zvládli podnikatelé založit bez výraznějších komplikací. Přístup do datovky usnadnila bankovní identita
Hospodářská komora nepostřehla výraznější komplikace spojené se zaváděním datových schránek pro osoby samostatně výdělečně činné. Bankovní identita zjednodušila podnikatelům přístup k datovým schránká...