Aktuality

České hospodářství od rozdělení Československa: tuzemská produktivita práce roste tempem 2,4 % ročně

13. březen 2023
Byznys Obchod Podpora podnikání

Během třiceti let od rozpadu Československa reálná produktivita práce v České republice vzrostla o 85 %. Ročně roste průměrně o 2,4 procenta. Výraznějšího růstu ale dosahuje Slovensko. Zatímco v roce 1993 Česká republika dosahovala nejvyšší produktivity ze zemí Visegrádské skupiny, od roku 2010 jsou Slováci výkonnější a Polsko se přibližuje k české produktivitě.

 

Produktivita práce v reálném vyjádření měla v České republice za posledních třicet let rostoucí trend. Statisticky měřeno, nejvíce ve své „výkonnosti“ Češi, Moravané a Slezané poskočili v roce 2001 o 7,7 %.

Podle prezidenta Hospodářské komory České republiky (HK ČR) Vladimíra Dlouhého česká produktivita práce roste spolehlivým tempem. „Česká republika měla v 90. letech ze zemí Visegrádské skupiny nejvyšší produktivitu práce a udržela si ji až do ekonomické krize v roce 2009. Po ní ale zrychlilo dynamiku svého růstu Slovensko a předstihlo nejen Maďarsko, ale i Českou republiku,“ uvedl Vladimír Dlouhý, který jako federální ministr hospodářství a poté český ministr průmyslu byl přímým účastníkem všech transformačních procesů a v 90. letech patřil k nejoblíbenějším politikům.

Nejvíce výkonným státem se v posledních letech stává Polsko. Polští obyvatelé předstihli Maďary v roce 2016 a dnes se polská produktivita práce blíží už i k té české. Není vyloučeno, že Poláci v následujících letech svou výkonností předběhnou Českou republiku, která by se tím v rámci V4 posunula na třetí pozici.

Z analýz HK ČR také vyplývá, že mzdy po odečtení inflace, v posledních třiceti letech rostou rychleji než produktivita práce. Pracovníci v současnosti mají téměř 2,5krát vyšší reálné mzdy než před třiceti lety Česká produktivita práce se ale nezvýšila ani o dvojnásobek (reálně jen o 84,6 %).

Ačkoliv se Česká republika svou výkonností přibližuje k západním zemím, její produktivita práce stále nedosahuje průměru Evropské unie. To je také důvod, proč mzdy českých zaměstnanců nesahají na průměrné výdělky v Německu nebo Rakousku, kde firmy používají lepší technologie, na kterých produkují výrobky s vyššími maržemi.

 

„Chceme-li, aby lidé měli vyšší životní úroveň a mzdy jim rostly více i reálně, tedy po očištění od inflace, musí se zvýšit produktivita práce. Toho lze dosáhnout investicemi firem do výkonnějších strojů, orientací na inovace a produkci s vysokou přidanou hodnotou, ale také změnou organizace práce,“ vysvětluje Vladimír Dlouhý. Podle veřejně dostupných průzkůmů lze na úrovni podniku zvýšit produktivitu práce až o 20 % pouhým cílováním odměn. Za nižší produktivitou práce ale stojí také neproduktivní agenda, kterou stát ukládá firmám v oblasti administrativy.

 

HK ČR zdůrazňuje, že produktivitou práce se nevyjadřuje, kolik hodin je zaměstnanec v práci nebo jak subjektivně vnímá, nakolik je pracovitý. Ukazatelem používaným v ekonomii pro měření produktivity práce je hrubý domácí produkt na jednotku práce přepočtenou na zaměstnance nebo na odpracovanou hodinu. V tomto pojetí měření produktivity práce plní zásadní roli hrubá přidaná hodnota, která odpovídá rozdílu mezi hodnotou produkce a mezispotřebou. Vyšší produktivity práce lze docílit především přechodem k takové výrobě zboží a poskytování služeb, které jsou spojeny s vyšší přidanou hodnotou, tedy zejména k finální produkci v rámci dodavatelsko-odběratelských řetězců.

 

Něco málo z historie Hospodářské komory

Hospodářská komora České republiky si letos připomíná 30 let své novodobé historie. První obchodní komory v Rakousku-Uhersku se ustavily na základě říšského zákoníku z 18. března 1850. Komorová historie sahá ale až do období vlády Karla IV. Po listopadových událostech roku 1989 se více než pět tisíc budoucích soukromníků v pražském paláci Žofín dohodlo na vzniku Sdružení československých podnikatelů, které se snažilo o obnovení komorového hnutí silného jako za první republiky. Prvním prezidentem Hospodářské komory byl na ustavujícím sněmu v březnu roku 1993 zvolen Zdeněk Somr. Hospodářská komora vznikla jako na státu nezávislá podnikatelská samospráva.

 

Zdroj: Hospodářská komora ČR


Sdílet článek:

Vytisknout článek

Související články

20. únor 2024
Podpora podnikání

Investiční seminář v Tchaj-peji prezentoval Česko jako atraktivní destinaci pro polovodičový průmysl

Začátkem února se v Tchaj-peji konal seminář Check the Czechs, který místním investorům polovodičového průmyslu představil české investiční prostředí.

Přečíst celý článek
19. únor 2024
Byznys Podpora podnikání

Nové programy na podporu start-upů

Program JihoSTART a Jihočeský akcelerační program. Tyto dva programy jsou navrženy tak, aby stimulovaly inovace a podnikatelské aktivity v Jihočeském regionu. Cílem je pomoci start-upům růst a stabil...

Přečíst celý článek
19. únor 2024
Podpora podnikání

Kdo, jak a proč musí v roce 2024 platit čtvrtletní a pololetní zálohy na daň z příjmu?

Lidé s nejvyššími příjmy, kteří zaplatili za uplynulý rok na dani z příjmu více než 30 tisíc korun, musejí i letos platit pololetní či čtvrtletní zálohy. Ti, kteří odvedli vyšší než stopadesátitisícov...

Přečíst celý článek