Hospodářská komora má k dispozici metodiku Ministerstva práce a sociálních věcí pro případ, kdy ukrajinský zaměstnanec obdrží povolávací rozkaz a rozhodne se odjet do vlasti.
Povolávací rozkazy pro zaměstnance z Ukrajiny: Odborné stanovisko právní sekce Ministerstva práce a sociálních věcí
Odborné stanovisko právní sekce Ministerstva práce a sociálních věcí:
V případě, že občan Ukrajiny, který je zaměstnancem českého zaměstnavatele, požádá v souvislosti s povolávacím rozkazem, který obdržel, o poskytnutí pracovního volna, jde podle našeho názoru o nepojmenovanou jinou důležitou osobní překážku v práci podle § 199 zákoníku práce a zaměstnavatel je v daném případě povinen omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci.
Zaměstnanci náhrada mzdy nebo platu od zaměstnavatele za dobu trvání překážky v práci nepřísluší (ledaže by ji zaměstnavatel poskytl nad rámec zákona). Zaměstnanec je podle § 206 zákoníku práce povinen uvědomit zaměstnavatele o překážce v práci bez zbytečného průtahu a rovněž je povinen zaměstnavateli překážku v práci prokázat (např. předložením povolávacího rozkazu). Záleží na zaměstnanci, zda o pracovní volno požádá. Zákon nestanoví formu žádosti – může být písemná nebo ústní.
S ohledem na to, že zaměstnavatel je povinen omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci, není zde dán výpovědní důvod pro rozvázání pracovního poměru výpovědí ze strany zaměstnavatele. Zaměstnanec však sám může pracovní poměr výpovědí rozvázat, je také možné rozvázat pracovní poměr dohodou, shodne-li se na tom zaměstnanec se zaměstnavatelem. Pracovní poměr na dobu určitou skončí uplynutím doby, na kterou byl sjednán. Podle § 48 odst. 4 zákoníku práce pracovní poměr zaniká též smrtí zaměstnance. Podle § 48 odst. 3 zákoníku práce pracovní poměr cizince nebo fyzické osoby bez státní příslušnosti, pokud k jeho skončení nedošlo již jiným způsobem, končí
- dnem, kterým má skončit jejich pobyt na území České republiky podle vykonatelného rozhodnutí o zrušení povolení k pobytu,
- dnem, kterým nabyl právní moci rozsudek ukládající těmto osobám trest vyhoštění z území České republiky,
- uplynutím doby, na kterou bylo vydáno povolení k zaměstnání, zaměstnanecká karta nebo povolení k dlouhodobému pobytu za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci.
Aktualizováno 2. března: Po dobu neplaceného volna je zaměstnavatel povinen za zaměstnance odvádět zdravotní pojištění. Jedná se o celou část, tj. 13,5%, které je vypočtena z minimální mzdy. Sociální pojištění být odváděno nemusí.
Zdroj: HK ČR
Sdílet článek:
Vytisknout článekSouvisející články
Doprovodná podnikatelská mise do Kanady s místopředsedou vlády a ministrem vnitra Vítem Rakušanem
Ministerstvo vnitra ČR a Hospodářská komora ČR zvou české firmy z oblastí krizového řízení (Disaster Management), ochrany před nebezpečím a reakce na katastrofy (Emergency Response) a kyberbezpečnosti...
Podnikatelské organizace žádají vládu: podpořte svobodu podnikání a zrušte zbytečný zákon o omezení prodejní doby
Vláda bude tento týden projednávat návrh poslanců Jana Bureše a Pavla Staňka na zrušení zbytečného zákona o omezení prodejní doby Hospodářská komora ČR, Asociace nákupních center ČR a Svaz obchod...
Programy pracovní migrace letos přinesou novinky
Dlouhodobý nedostatek pracovníků je jednou z překážek, které brání českým firmám ve větším rozletu. Vláda proto nabízí programy, které spojují prvky cílené, výběrové a řízené ekonomické migrace. Oprot...