Aktuality

Dílčí změny v tomto nástroji přinesla nedávná novela zákona o DPH. Reverse charge u daně z přidané hodnoty má být jedním z efektivních nástrojů proti daňovým únikům a karuselovým podvodům.

Evropská unie před několika lety umožnila výjimku, týkající se plošného použití režimu reverse charge pro všechny transakce přesahující limit 17 500 eur. Země EU tento přístup však plošně nezavedly. Přesto se reverse charge v České republice u mnoha transakcí využívá.

Do konce letošního roku (zatím) platí v EU možnost využití volitelného mechanismu přenesení daňové povinnosti „ve vztahu k dodání některého zboží a poskytnutí některých služeb s vysokým rizikem podvodů“ (viz níže).

Změny od roku 2025

Nejvýznamnější změna v oblasti přenesení daňové povinnost v tuzemsku se týkala dražeb. Z režimu přenesení daňové povinnosti bylo vyňato dodání nemovité věci prodávané dlužníkem (z rozhodnutí soudu v řízení o nuceném prodeji).

V paragrafu 92a odst. 4 Zákona o DPH je doslova uvedeno, že režim přenesení daňové povinnosti se nepoužije na jakékoli zdanitelné plnění, pokud se jedná o nucený prodej obchodního majetku plátce. 

Z režimu přenesení daňové povinnosti v tuzemsku jsou tedy v případě nuceného prodeje vyňaty například i mobilní telefony a další zboží, jehož dodání by jinak tomuto režimu podléhalo. Definice nuceného prodeje pro účely DPH je nově obsažena v § 28 odst. 6 ZDPH.

Dodejme, že reverse charge se od roku 2025 vztahuje také na úklidové služby, jako je údržba budov, zametání či odklízení sněhu.

Na co se uplatňuje reverse charge?

Tuzemské reverse charge se aktuálně týká například nákupů zlata, pořízení nemovitostí, stavebních a montážních prací, dodávek mobilních telefonů, poskytování telekomunikačních služeb, nebo prodeje herních konzolí, tabletů či notebooků a nově i zmíněných úklidových prací.

Trvalé použití režimu přenesení daňové povinnosti v ČR

• Dodání zlata
• Stavební nebo montážní práce
• Některé typy obchodů s nemovitostmi
• Nakládání s odpadem

Dočasné použití režimu reverse charge v ČR

• Převod emisních povolenek
• Dodání mobilních telefonů
• Dodání zařízení s integrovanými obvody (mikroprocesory či centrální procesorové jednotky)
• Dodání plynu a elektřiny obchodníkovi
• Dodání certifikátů plynu a elektřiny
• Poskytnutí telekomunikačních služeb
• Dodání herních konzolí, tabletů a laptopů
• Dodání obilovin a technických plodin, včetně olejnatých semen a cukrové řepy
• Dodání surových či polozpracovaných kovů, včetně drahých kovů

Patří sem i dodání zboží nebo poskytnutí služby, u kterých bylo České republice prováděcím rozhodnutím Rady povoleno uplatňovat zvláštní opatření odchylující se od článku 193 směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty.

Jak si tento režim představit v praxi?

Zatímco standardně odvádí daň z přidané hodnoty firma, která toto zboží nebo službu prodává, u reverse charge (RC) je to jinak.

Majitel stavební firmy pan Novák, který je stabilně plátcem DPH, poskytne svému zákazníkovi panu Novotnému montážní a stavební práce v hodnotě půl milionu korun. Tyto služby patří do systému přenesení daňové povinnosti. Stavitel Novák tak vystaví fakturu bez DPH. Tuto daň je pak ve své evidenci povinen doplnit, přiznat a zaplatit odběratel Novotný, který odpovídá i za správné stanovení sazby daně.

Rozdíl mezi RC a samovyměřením daně

„Podnikatelé musejí rozlišovat mezi ,samovyměřením daně´ u zahraničních transakcí a tuzemským reverse charge,“ připomíná poradce Michal Dvořáček.

„Samovyměření daně zjednodušeně znamená, že dovozce zboží či služeb, který vyměřuje daň na výstupu, si sám vyměří DPH na vstupu. Tu pak uplatní u finančního úřadu jako odpočet. Daň na výstupu zaplatí příjemce zboží nebo služby (český plátce) a nikoliv dodavatel / poskytovatel z jiného členského státu. Tento princip je spojen zejména s plněními mezi členskými státy EU,“ doplňuje.

U vnitřního reverse charge si jednotlivé členské státy EU stanovují, že u vyjmenovaného zboží nebo služeb má povinnost přiznat a zaplatit daň ten, pro koho je zdanitelné plnění uskutečněno, tj. odběratel.

Jak reverse charge zaúčtovat a vykázat?

Správné vykázání reverse charge v přiznání a kontrolním hlášení je častým zdrojem chyb. Postup se liší podle toho, zda jste dodavatel, nebo příjemce.

Dodavatel (poskytovatel plnění):

1. Vystaví daňový doklad bez DPH se sdělením „daň odvede zákazník“ (§ 29 Zákona o DPH).
2. Plnění uvede do daňového přiznání na řádek 25 (uskutečněná plnění v režimu přenesení).
3. V kontrolním hlášení plnění vykáže v oddílu A.1 s kódem předmětu plnění a DIČ odběratele.

Kontrolní hlášení a přiznání k DPH podávají podnikatelé či firmy jednou měsíčně či jednou za čtvrtletí, podle toho, zda jde o měsíčního či kvartálního plátce.

Příjemce (odběratel):

1. K základu daně si sám vypočte DPH ve správné sazbě (samovyměření).
2. Daň na výstupu uvede do přiznání na řádek 10 nebo 11 (podle sazby).
3. Při nároku na odpočet uplatní stejnou částku na řádku 43 nebo 44 (odpočet daně).
4. V kontrolním hlášení plnění vykáže v oddílu B.1 s týmž kódem předmětu plnění a DIČ dodavatele.

Kdy je třeba závazné posouzení?

Máte-li pochybnosti, zda má platit DPH dodavatel či odběratel, lze využít takzvané „závazné posouzení“. To určí, zda máte použít režim reverse charge. Se žádostí o vydání takového rozhodnutí se podnikatelé obracejí na správce daně.

V žádosti musejí uvést popis zdanitelného plnění (vždy jen jednoho na jednu žádost). Za žádost zaplatíte správní poplatek 10 tisíc korun. Generální finanční ředitelství následně vydá „rozhodnutí o závazném posouzení určitého zdanitelného plnění pro použití režimu přenesení daňové povinnosti“, kterým se plátci DPH řídí. 

Boj s karuselovými triky

Systém přenesení částky DPH, při kterém daň platí až koncový odběratel a stát nevyplácí vratky, prakticky vylučuje rozsáhlé podvody v řetězci nastrčených překupníků.

Česko se s takovými karuselovými podvody za desítky i stovky milionů korun potýkalo před lety například při dovozu nezdaněných pohonných hmot.

DPH a povinná daňová evidence: Jak si ulehčit práci s administrativou?

Nastrčené firmy podvodníků před zaplacením DPH z fiktivních důvodů zkrachovaly, ale další nastrčená firma v řetězci mezitím stihla od státu inkasovat vratku daně.

Stát zavedl další opatření, která karuselové podvody omezují, například kontrolní hlášení. Podvodníci to ale stále zkoušejí a v rámci jiných komodit a služeb hledají nové a nové způsoby, jak stát okrádat na daních.

Zavedení plošného reverse charge v ČR?

Přestože plošné zavedení reverse charge v ČR podporovala dodnedávna většina plátců DPH z řad podnikatelské veřejnosti a organizace, které podnikatele zastupují, jeho implementace je ve hvězdách.

Plošné použití reverse charge pro všechna plnění (v rámci platby daně) přesahující limit 17 500 eur Evropská unie před časem povolila, dodnes se ale nikde v zemích sedmadvacítky nevyužívá.

Kdo, kdy a proč platí DPH? Provedeme vás úskalími daňové legislativy

Podle odborníků by nicméně toto opatření významně přispělo k prevenci daňových úniků. Směrnice EU 2022/890 zatím prodloužila možnost dočasného použití režimu přenesení daňové povinnosti v členských státech do konce roku 2026. Další vývoj je nejistý.

Peripetie kolem české žádosti

Českou žádost o udělení výjimky, podle které mohli zákonodárci zavést plošný režim přenesení daňové povinnosti, schválila před několika lety Evropská komise a Česku ji posvětily všechny členské země.

Ministerstvo financí za předchozí vlády Andreje Babiše totiž plánovalo, že u nás zavede plošný reverse charge od července 2020. Musely by jej používat všechny firmy, pokud by vystavovaly faktury na částky přesahující 450 tisíc korun (zmíněný limit 17 500 eur).

Podle šetření Hospodářské komory více než tři pětiny tuzemských firem se záměrem ministerstva financí souhlasily, asi čtvrt milionu plátců DPH už mělo s RC zkušenosti. Podnikatelé se nicméně obávali nejistoty kolem toho, na jak dlouho bude v ČR plošný reverse charge aplikován. Výjimka měla být původně dvouletá.

Pozor na změny v DPH, některé platí od 1. ledna 2026. Co musejí podnikatelé udělat?

Firmy nicméně připouštějí, že by v případě zavedení plošného reverse charge musely upravit své účetní systémy. Náklady na tyto změny tehdy odhadovaly zhruba na 100 tisíc, dnes by byly ještě výrazně vyšší. Malé podniky plánovaly utratit zhruba polovinu.

„Plošné reverse charge má z pohledu podnikatelů význam. Většina by uvítala, že nebude muset v řetězci obchodníků operovat s penězi, daň se sice bude – například elektronicky – evidovat, ale platit se bude až na konci celého řetězce. Vzhledem k nastalým komplikacím jsem ale k zavedení tohoto systému skeptický,“ sdělil už dříve Ladislav Minčič z Hospodářské komory ČR.

RC daňové úniky vyřešit nemusí

Parametry reverse charge, jež byly ve výjimce schváleny, stanovují jako hranici obchody (faktury) nad 450 tisíc korun. Nižší transakce by novému režimu DPH nepodléhaly, což ale představuje riziko pro pokračování drobnějších daňových úniků.

Už současná opatření, jako je kontrolní hlášení, EET nebo povinné kauce pro distributory navíc únikům částečně zamezují.

Většina odborníků se shoduje, že je reverse charge účinným nástrojem proti záměrné kriminální činnosti, ale neřeší úniky spojené například s platební neschopností podniků či zadržováním tržeb. „To už je spíše o daňové morálce v té které zemi, o tom, jak je finanční správa schopná vybrat DPH, respektive donutit plátce, aby ji přiznal,“ říká Hana Zídková z Komory daňových poradců ČR.

Smysl má navíc skutečně jen plošné zavedení. Je-li RC omezen jen na zboží či komodity, které jsou aktuálně nejvíce ohroženy karuselovými podvody, začnou zločinci krátit daň u jiných položek.

Podobná „přelétavost“ organizovaného zločinu funguje i mezi jednotlivými státy. Zavede-li jeden stát systém přenesení daňové povinnosti, zaměří se podvodníci na obchody v zemi, kde toto opatření neplatí.

Zdroj: www.businessinfo.cz