Německý zákon, který vstupuje v účinnost počátkem ledna 2023, zavádí pro velké firmy působící ve Spolkové republice povinnost nového nefinančního reportingu v podobě prověřování dodavatelských řetězců. Zákon dopadne i na řadu nadnárodních a zahraničních subjektů včetně českých firem, které působí na německém trhu nebo jsou součástí německých dodavatelských řetězců. Zodpovědnost firem nově nebude končit za branou její továrny. Nově budou firmy zodpovědné i za všechny subdodavatele, včetně těch nepřímých.
Nový zákon zavádí pro velké firmy působící v Německu povinnost prověřovat své dodavatelské řetězce
12. leden 2023
Byznys
Obchod
Export
O tom, že němčina umí vytvořit složitá slova, není pochyb. V německých obchodních kruzích se kromě cen energií skloňuje momentálně jedno zvlášť kostrbaté slovo, a sice „Lieferkettensorgfaltspflichtengesetz.“ Skrývá se pod ním zákon o povinnostech dodavatelského řetězce, který od 1. ledna 2023 začíná platit ve Spolkové republice Německo. Dlouho připravovaný zákon zavazuje velké firmy, aby prověřovaly jednotlivé dodavatele ve svém dodavatelském řetězci a zajistily, aby jejich vlastní podnikání ani jejich dodavatelé nepoškozovali svou činností jiné lidi ani životní prostředí.
Zákon se zatím týká firem s více než 3 000 zaměstnanci
Zákon se zatím týká německých firem nad 3000 zaměstnanců, kterým od ledna 2023 přibývá povinnost ověřovat své dodavatele. Bude tedy nepřímo dopadat i na české firmy, které jsou součástí dodavatelských řetězců německých firem nebo které splňují podmínku počtu zaměstnanců a v Německu mají registrovanou pobočku.
K prvnímu lednu 2024 se hranice zákona sníží na firmy s více než 1000 zaměstnanci. Poměrně složité přitom bude již zjistit, kteří zaměstnanci se budou počítat. Například agenturní zaměstnanci započítáni budou, stejně jako zaměstnanci v zahraničí, naopak se nepočítají osoby samostatně výdělečně činné. Započítáni budou také zaměstnanci dceřiných firem. Kontrolou dodržování zákona je pověřen Spolkový úřad pro hospodářské záležitosti a kontrolu vývozu (BAFA) , který mimo jiné kontroluje také vývoz vojenského materiálu. Na webových stránkách BAFA jsou informace k implementaci zákona. Dalším zdrojem je Spolkové ministerstvo práce a sociálních věcí.
Firmy musí prověřovat své dodavatele
Firmy budou muset dokládat, že ani jejich dodavatelé nevyužívají otrockou nebo dětskou práci a že nediskriminují své zaměstnance. Kromě toho nesmí dodavatelé porušovat ani práva zaměstnanců na shromažďování, na organizování se v odborech, vystavovat zaměstnance nevyhovujícímu pracovnímu prostředí, bránit jim k přístupu k občerstvení, a musí zaměstnance adekvátně platit. Stejně tak nesmí ohrožovat životní prostředí. Povinností firem bude kromě reportingu vytvořit si risk management, provádět pravidelné analýzy rizik, a zavádět preventivní opatření. Nicméně by v případě aplikace zákona mělo platit pravidlo přiměřenosti a firmy by se měly nejprve zabývat nejhoršími problémy, které ve svém dodavatelském řetězci objeví.
A co v případě porušení pravidel?
V případě porušení pravidel budou muset firmy zajistit nápravu. Bude jim hrozit pokuta až 8 milionů eur nebo v případě firem, jejichž roční globální obrat přesahuje 400 milionů eur, může být udělena pokuta až ve výši 2 % obratu. Firmy porušující zákon mimo to mohou být vyloučeny z veřejných zakázek. Dohledový orgán BAFA má přitom poměrně rozsáhlé pravomoci včetně možnosti vstoupit do firmy a provádět šetření a požadovat informace.
Kontroverzní zákon v neklidné době může snížit konkureceschopnost
K nelibosti řady německých firem přitom tento kontroverzní zákon, kterému někteří přezdívají „byrokratické monstrum“, přichází v době, kdy i německé firmy trpí vysokými cenami energií, dlouhodobým nedostatkem pracovních sil a potížemi s mezinárodními subdodávkami. Zástupci firem se obávají, že nový zákon nakládá německým firmám další byrokratické povinnosti a sníží tak jejich konkurenceschopnost. Kromě toho může být pro firmy zvlášť složité v případě nutnosti měnit nyní dodavatele, vzhledem k doznívající pandemii covid-19 i konfliktu na Ukrajině. Křesťansko-demokratická unie (CDU), která byla ve vládní koalici v době, kdy byl zákon schválen, nyní dokonce volala po odložení jeho účinnosti.
Německé úřady zdůrazňují, že by všechny firmy bez ohledu na velikost měly dodržovat standardy. Připravily proto online nástroj SME Kompass pro střední a malé firmy, které se mohou obrátit s dotazy k ověřování dodavatelských řetězců. SME Kompass má pomoci k tomu, aby si firmy samy dobrovolně nastavily vlastní CSR strategii a reporting.
Zdroj: Moderní ekonomická diplomacie MZV ČR - Helena Schulzová, ekonomická diplomatka, Velvyslanectví ČR v Berlíně
Sdílet článek:
Vytisknout článekSouvisející články
29. září 2026
Byznys
Obchod
HK ČR bude na kongresu Eurochambres ve Valencii jednat o konkurenceschopnosti, jednotném trhu a praktické podpoře firem
Viceprezidentka HK ČR Zuzana Krejčiříková bude zastupovat české podnikatele v debatě o podmínkách pro podnikání v Evropě. Hospodářská komora ČR se ve dnech 28. a 29. září zúčastní ve španělské Vale...
29. září 2026
Byznys
ČSÚ hlásí ochlazení nálady firem. Komorový barometr zachycuje příznivější výhled
Zářijový pokles podnikatelské důvěry zachycený Českým statistickým úřadem podle Hospodářské komory zatím neznamená plošný obrat českých firem k pesimismu. Aktuální Komorový barometr, sledující očekává...
18. září 2026
Byznys
Čeští podnikatelé předali Evropské komisi podněty k revizi ETS. Volají po větší ochraně evropského průmyslu a předvídatelných podmínkách pro investice
Evropská klimatická politika musí více zohledňovat ekonomické dopady a posílit ochranu evropských výrobců před globální konkurencí. Na dnešním jednání se zástupci Evropské komise nad jejím návrhem rev...