Europoslanci přijali nová pravidla pro budovy: nulové emise, solární panely při rekonstrukci a výjimky pro určité stavby

15. březen 2023

Byznys Energetika Stavebnictví Legislativa a účetnictví

Evropský parlament rozhodl, že od roku 2028 musí být všechny nové budovy v Evropské unii bez emisí. Nová pravidla se také týkají rekonstrukcí a některé obytné budovy budou muset projít nucenými renovacemi. Konkrétní podoba pravidel bude ještě projednána mezi Evropským parlamentem a jednotlivými členskými státy.

Jaké jsou předpoklady zákona

Během rozpravy o návrhu zákona argumentoval europoslanec Ciarán Cuffe z frakce Zelených, že předložená norma bude moci ušetřit až 50 milionů metrů krychlových plynu ročně. Podle předkladatelů zákona by také měla vytvořit nová pracovní místa, snížit závislost Evropské unie na ruských surovinách a pomoci obyvatelům snížit své energetické účty.

Nové budovy postavené od roku 2028 by měly mít kromě nulových emisí povinně instalovány solární panely, pokud to bude technicky proveditelné a ekonomicky výhodné. Pokud se jedná o stavby využívané veřejným sektorem, měla by tato pravidla platit již od roku 2026.

Nová pravidla pro budovy

Na starší obytné budovy se budou také vztahovat pravidla. Členské státy budou muset vytvořit nové energetické označení budov na škále A až G, podle toho, kolik energie se na provoz budov v dané zemi spotřebuje. V nejnáročnější kategorii G by mělo být vždy 15 % budov. Do roku 2030 by měly všechny obytné budovy dosáhnout minimálně kategorie E a v roce 2033 kategorie D. Ostatní budovy by měly kategorie E dosáhnout již v roce 2027.

Od roku 2032 budou nová pravidla platit i pro ostatní starší budovy. Při každé větší rekonstrukci bude nutné dovybavit budovy tepelným čerpadlem nebo solárními panely. Nové a významně renovované budovy by po roce 2035 neměly používat žádná fosilní paliva k vytápění.

Výjimky budou mít některé typy budov

Určité výjimky z pravidel budou existovat, například pro dočasné stavby nebo památky, a diskutuje se také o výjimce pro sociální bydlení. Pravidla se nebudou vztahovat na malé stavby o ploše do 50 metrů čtverečních, chaty a další občasně obývané stavby. Další výjimky budou přenechány na rozhodnutí jednotlivých členských států.

Podle údajů Evropské komise jsou budovy v Evropské unii zodpovědné za 40 % spotřeby energie a 36 % produkce skleníkových plynů.

Podpora směrnice byla značná

Nová směrnice získala podporu 343 europoslanců, zatímco 216 poslanců hlasovalo proti a 78 se zdrželo. Kritici argumentovali, že náklady na rekonstrukce budou pro menší firmy a mnoho rodin neúnosné. „V opatření chybějí finanční řešení na podporu instalování solárních panelů a také chybějí alternativní zdroje v případě zrušení topení fosilními palivy. Musíme si říct, co je skutečně reálné, abychom svými rozhodnutími finančně nezatížili občany,“ řekla například česká místopředsedkyně Evropského parlamentu Dita Charanzová (ANO).

Strach ze zdražení

Na podzim loňského roku ředitel developera Penta Real Estate pro rezidenční výstavbu David Musil odhadl, že ceny nových bytů po zohlednění nyní schválené směrnice stoupnou o několik statisíc korun. „Podle hrubého odhadu by kupující zaplatil na metr čtvereční minimálně o deset tisíc korun více. Zmiňuji aktuální situaci, těžko říci, jaká bude za sedm let,“ řekl.

Jiří Nouza, prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví, se naopak většího zdražování novostaveb vlivem nové směrnice neobává. „Už nyní se novostavby do značné míry přizpůsobují podmínkám, které směrnice nastavuje," vysvětlil. Za větší problém považuje požadavek na modernizace starších budov. „Vzhledem k danému časovému horizontu je tato ambice nerealistická. Stavební firmy tím mohou být zahlcené, a navíc je tu i finanční otázka," dodal. Uvedl, že do značné míry může záležet na tom, jaká konkrétní pravidla pro splnění unijní směrnice nastaví jednotlivé státy.

Aktuality