Aktuality

Export, motor české ekonomiky

24. květen 2024

Cítíme podstatně větší poptávku po našich službách, která ilustruje reakci českých exportérů na covid-19, konflikt na Ukrajině a další nepříznivé globální události, říká generální ředitel agentury CzechTrade Radomil Doležal.

Hodnota českého exportu v roce 2023 vzrostla meziročně o jedno procento na více než 4,4 bilionu korun, jedná se o nejvyšší čísla v historii České republiky. A to přesto, že se na výsledku podepsal poměrně dramatický propad vývozu do Ruska – o 70 miliard oproti období před covidem. „Nejlepší exportní výsledky oproti roku 2023 jsme zaznamenali na začátku roku, v prvním kvartálu, pak se export trochu ztrácel, nicméně pořád v celkovém úhrnu hodnotíme rok 2023 jako velmi dobrý, nejen proto, že byl rekordní,“ říká v interview pro týdeník Euro Radomil Doležal, šéf České agentury na podporu obchodu CzechTrade.

 

V minulosti platilo, že se export zhruba ze čtvrtiny podílel na českém HDP. Jak je na tom teď?
Skutečný podíl vývozu na produkci ekonomiky představuje zhruba 30 procent. To znamená, že každý třetí produkt, který se vyrobí v Česku, jde do ciziny. Lednová čísla neukazují tak rázné vykročení do nového exportního roku, jako tomu bylo v předchozím rekordním roce, nicméně doufáme, že se více začne projevovat pro exportéry příznivější kurz koruny. Od loňského dubna se výrazně hýbe ve prospěch českých exportérů a upřímně, dvě koruny na euru oni opravdu cítí. Řadě firem, které byly na hranici ziskovosti, se mohou uvolnit ruce a mohou se pustit do dalších či větších zakázek. Ale samozřejmě nejvíce bude záviset na vývoji v sektoru automotive, protože tento segment tvoří takřka 30 procent českého exportu. Autoprůmysl loni vyrostl o 18 procent, jinými slovy český export výrazně držela auta a díly pro auta. Je to silný segment, ale také obor, který je stále více vystavován různým výzvám.

 

Nejen tržním…
Samozřejmě. Hlavně regulatorním. Auto­motive, respektive skoro celý export Česka, mám na očích téměř deset let a vnímám obrovskou flexibilitu. Česká nátura v tomto dobře funguje, umí se přizpůsobit složitým situacím a nalézt na to recept. Evropa je trochu víc vystavená tlakům především ve zdrojové části. Rostoucí ceny energie jsou problém, ale problémy se týkají i řady dalších vstupů, ať z hlediska ceny, nebo dostupnosti v automobilovém průmyslu.

 

Na tento sektor též významně dopadla koronavirová pandemie nebo požár továrny na čipy, s čímž pak souvisel dramatický výpadek komponent. Nedostatek aut se projevil formou odložené poptávky, auta zdražila a nyní zájem klesá. Jak z toho ven, aby to dál fungovalo a dopady na Česko byly co nejmenší?
Na to je celá řada receptů, ale ani jeden není zázračný. Jako klíčové vnímám dva přístupy: inovativnost a diverzifikaci. Český průmysl obecně má obrovskou škálu výrobních oborů, v každém můžeme najít něco, co je hodně „tech“ a posouvá přidanou hodnotu výrobků, případně snižuje objem materiálních vstupů, což je rovněž velmi důležité. Ale není to úplně jednoduchá a rychlá cesta. Chce to čas.
Pokud jde o diverzifikaci, za pochodu se nám mění světová mapa, zejména jde o dění kolem Ruské federace. Těsně před covidem, kdy byl export do Ruska rekordní, jsme byli na úrovni kolem 85 miliard exportu, loni jsme byli zhruba na 15 mi­liardách. Vypadlo nám 70 miliard vývozů, což je poměrně vysoké číslo. Ale je pozitivní, že takřka srovnatelný objem dokázali exportéři nahradit na třech mimoevropských trzích.

 

Kterých a jak?
Za pětileté období nám významně vzrostl vývoz do USA, Turecka a do Spojeného království. Britské ostrovy a Spojené státy rostly zhruba o 26 miliard každý z nich, Turecko dalo navíc dokonce 35 miliard.
Toto beru za dobrý příklad, jak se i v sou­časné době dá s exportem pracovat, důkaz, že se dají hledat cesty. My jsme v USA i Británii posílili přítomnost CzechTrade, abychom podpořili hlavně segment malých a středních firem. Myslím, že tudy vede cesta.

 

Tyto tři rostoucí trhy táhla také auta?
Určitě ano. V Turecku je Škoda Auto silnou značkou, ale za nárůstem je také řada dalších komponent. Automotive totiž nejsou jen kompletní vozy; tento segment je silná subdodavatelská sféra, která je tak univerzální, že může dodávat i dalším značkám.
Čeští výrobci automobilových komponent tvoří silnou exportní linii, která jde paralelně se samotnými auty. My v agentuře CzechTrade se zaměřujeme především na malé a střední firmy, protože ty v českém exportním mixu tvoří 40 procent obje­mu. Jenže to nemají tak jednoduché jako velcí hráči. Chybí jim specialisté s erudicí na problematiku, často se stává, že v exportním oddělení takové firmy je jeden člověk, který má třeba jazykové limity, nezná kulturu obchodování v každé konkrétní zemi ani spoustu odlišností… A v ten moment nastupujeme my, neboť na jednotlivých trzích máme jak kompetenci jazykovou, tak především vybudované vazby k partnerům. Pro menší firmy je často složité dostat se přes řadu „gatekeeperů“, kteří nepustí zástupce malé firmy k jednání s klíčovým nákupčím.

 

CzechTrade svoji síť zahraničních zastoupení postupně rozšiřuje, nyní máte 54 kanceláří na pěti kontinentech. Jak podpora českých firem funguje v praxi?
Ze zmíněných 54 kanceláří je rozhodující část mimo EU, jsou to tři čtvrtiny. Unie je sice hlavní exportní trh, ale byznys je tu jednodušší, prostupný a poměrně kontaktní. Neřeší se tu tak výrazné kulturní rozdíly jako jinde ve světě.
Co se týká práce kolegů v CzechTrade, je to hodně pestré, musejí být vybaveni kompetencemi, aby dokázali na daném trhu nabídnout IT řešení, stejně tak jako lokomotivu. Preferujeme projektovou spolupráci s firmami, kdy se začne exportním plánem a společně projdeme celým cyklem až do první objednávky, nebo dokonce někde jdeme i za první objednávky, třeba k budování tržních podílů, což souvisí s pomocí v marketingu. V různých zemích v tomto směru panují velké kulturní odlišnosti.
Jak jsem zmínil, snažíme se jít více do projektové roviny. V rámci strategie CzechTrade jsme nastavili prioritní sek­to­ry, na které se zaměřujeme. Zároveň máme projekt Export­ních alian­cí, kdy se snažíme sestavit portfolio českých firem, které se svými produkty doplňují. Cíleně plánujeme a budujeme synergie tuzemských firem, zmíněné aliance. Dnešní export není jen o tom přinést katalog nebo ceník na veletrh, ale jde také o jejich zapojení do doprovodných akcí, jako jsou semináře či konference určené pro širší odbornou veřejnost.

 

Které sektory jste tedy nově vybrali jakožto prioritní?
V rámci nové strategie jsme vydefinovali osm perspektivních sektorů a s tím souvisejících podsektorů. Kromě oborů, jako jsou strojírenství, stavebnictví nebo energetika, se zaměřujeme na nové technologie nebo kreativní průmysl, které hrají čím dál významnější roli.
Příkladem je design. V Singapuru, jenž je jakousi vstupní bránou pro design v celém regionu, chceme pro české firmy působící v různých oborech, ale mající velmi silný design zorganizovat ve spolupráci s Asociací českého průmyslového designu výstavu, jejímž prostřednictvím představíme český design a rozšíříme povědomí o české kreativitě. Zároveň chceme v jihovýchodní Asii budovat pozici, že Češi jsou v tomto odvětví fakt dobří.

 

Zrovna design je ovšem obor, kde je hodnocení opravdu velmi individuální a také nehmatatelné.
Cesta na trh s designem je různá, závisí na typu produktu, respektive služby. Může to být spotřební zboží, kde si na předváděný výrobek můžete sáhnout, ale jsou tam i designové prvky ve stavebnictví, kde Češi dokážou dělat velmi zajímavé věci. V tomto směru musíte jít za projektanty, architekty a samotnými tvůrci staveb; musí se o našich designérech vědět.
Specifickým oborem je sklářství, v Česku silné a věhlasné odvětví. Problém je s tím, že užitkové designové sklo – tedy sklenice, vázy, různé nádoby – jsou nákladově zatížené vyššími cenami za energie a čeští výrobci se dostávají do napětí s konkurenceschopnou cenou. Nicméně pak jsou tu výrobci typu Preciosa či Lasvit a spousta dalších, kteří dokážou poskládat kousky skla do obrovského designového lustru, jenž visí v těch nejdražších budovách světa. Přidanou hodnotu z velké části tvoří design, nikoliv samotné sklo. V tomhle se spojuje tradice s novým pojetím, vzniká velmi atraktivní mix a dohromady to funguje po vizuální i ekonomické stránce. A podobné hledání nových cest pro tradiční výrobce se snažíme aplikovat v oblasti chytrých měst, kde lze klasickou průmyslovou výrobu transformovat do nových řešení.

V rámci nové strategie jsme vydefinovali osm perspektivních sektorů. Kromě oborů, jako jsou strojírenství, stavebnictví nebo energetika, se zaměřujeme na nové technologie či kreativní průmysl,“ říká Radomil Doležal. 

 

Na který z „nových sektorů“ sázíte vy osobně nejvíc?
Nejbližší doba ukáže, který kůň bude nejrychlejší (usmívá se). Ale zmíním kybernetickou bezpečnost. Naše zahraniční kanceláře v této oblasti cítí silnou poptávku. A dobří jsme určitě ve virtuální realitě, gamingu a oborech, jež využívají českou tvořivost a imaginaci. Tento obor je investičně náročný, hru musíte nejdříve vyprojektovat, naprogramovat a teprve po letech ji prodáváte, aniž byste dopředu přesně věděli, jaký bude zájem. Hodně sázím na životní prostředí, neboť před řadou zemí stojí úkol v oblasti ochrany vod, čištění energetických celků a v tomto jsou české firmy také výtečné. Máme erudici v jednom z hi-tech oborů: v letectví. Jsme jedna z osmi zemí světa, kde umíme postavit celé, kompletní letadlo. Věnuje­me se i oblasti vesmírného průmyslu a máme řadu dobrých nápadů v nanotechnologiích, které se mohou brzy promítnout v aplikační sféře.

 

O Češích se říkalo, že jsme dobří v jemném, přesném strojírenství. Platí to stále?
Určitě ano. Pozitivní je, že vídám české firmy, které přestávají vyrábět nějaké hrubé obrobky nebo odlitky jako subdodávky pro nadnárodní koncerny, ale zaměřují se na specifickou produkci dílů pro společnosti Boeing či Airbus, tedy firmy, které vyžadují úplně jinou technologickou úroveň zpracování. Abych se vrátil k myšlence: asi v Česku jen tak nepostavíme velký dopravní letoun, ovšem je důležité tu vyrábět nějaký opravdu klíčový komponent, díl, kde je přidaná hodnota českého producenta skutečně vysoká.

 

Vidíte, že by některá ze zahraničních kanceláří CzechTrade loni výrazně „vyskočila“?
Jsem rád, že hodně zarezonovalo loňské otevření kanceláře v Austinu. Texas je druhý nejbohatší stát USA, na jihu jsme nebyli vůbec zastoupeni, nebyla tam ani ambasáda, ani konzulát, ani CzechInvest, teď je tam český prvek aktiv­ní. Ono se to moc neví, ale Texas je velmi slušný technologický hub; je to dobrá destinace pro nové technologie.
Když hovořím o technologických hubech, hodně dobře hodnotím otevření kanceláře v německém Mnichově. Byť je to pár set kilometrů od Prahy, z Plzně ještě blíž, tak je to důležitý krok. Mnichov je především v nových technologiích branou na celý německý trh v oblasti ICT byznysu. Bavorsko je navíc bohatá spolková země a především skutečný evropský inovativní hub. Na zájmu o naše služby vidíme, jak to tam „šlape“. Kancelář jsme otevřeli před půl rokem a dnes máme projekty od českých firem až do letošního podzimu! Sice je to jen pár hodin autem, ale jedna věc je se tam dostat geograficky, protože vy se tam musíte dostat i mentálně – a hlavně ke správným partnerům. To je poměrně obtížné.

 

Které další destinace vnímáte jako potenciálně zajímavé pro český export?
Hodně sázíme na Rijád, kde během pár týdnů začne fungovat naše nová kancelář. Saúdská Arábie je nesmírně bohatá země a české firmy tam najdou své uplatnění. Asi nepostavíme nové těžební petrolejářské technologie, ale máme v Česku řadu chytrých řešení v oblasti jejich údržby. To je velmi klíčový parametr. Když těžař odstaví rafinerii na den, má velké ztráty. Pokud mu pomůžete zkrátit odstávku třeba na jedinou hodinu, má takové řešení neuvěřitelnou hodnotu. Rýsuje se skupina firem, která by mohla přijít s komplexnějším řešením pro petrochemickou oblast, i proto jsme v loňském roce otevřeli Katar, kde řeší podobnou problematiku.
A osobně sázím v této oblasti na architektonický a stavební design. V podstatě vše, co se tam staví, jsou výjimečná, téměř kultovní architektonická díla.

 

Asie a Blízký Východ jsou atraktivní teritoria.
Druhý zajímavý projekt letošního roku je Expo 2025, kde Česko chystá originální pavilon ze skla, který na sebe může upoutat pozornost. Kolem Expa vždy vzniká obchodní ruch a v Japonsku to nebude jiné. V rámci tamní Kanceláře generálního komisaře Expo 2025 v Ósace máme zástupce CzechTrade, který bude poskytovat servis českým firmám. Očekávám zájem středních a menších firem z inovativních oborů. Oblast kolem Kóbe a Ósaky je hodně tvůrčí, pro technologický byznys i vhodnější než třeba Tokio, kde jsou hlavně velké firmy.
A pokud zůstaneme v Asii, ve druhém kvartále chceme posílit naše působení v jihokorejském Soulu. Dosud jsme tam pro aktivity CzechTrade využívali sdílenou kancelář CzechInvestu, ale kapacita absolutně nestačí. Jižní Korea je hodně silná v obou směrech – je to jednak silný investor, nicméně české firmy tam mohou najít i řadu trhů pro své technologie a produkty. V létě bychom rádi otevřeli také Uzbekistán, neboť postsovětský prostor je svým způsobem hodně zajímavý. Navíc Uzbekistán je nesmírně bohatou zemí na nerostné suroviny.

 

Dokážete změřit efektivitu otevření nové kanceláře?
Přišel jsem do CzechTrade z amerických korporací, kde doslova panovala posedlost měřením výkonu, takže tento přístup se snažím částečně uplatnit i v oblasti podpory exportu, byť státní agentura má trochu jiné parametry. Detailně měříme výkon našich kanceláří, na prvním místě je poptávka. Tím, že CzechTrade žádá participaci firem ve výši 15 procent na skutečných nákladech – i od exportérů nebo investorů –, vede to k větší zodpovědnosti na obou stranách. Pomocí této participace hodnotíme poptávku a měříme i výstup.
Samozřejmě nejsme u všech fází obchodního případu, ale jsme u „první míle“, kdy české firmy získají partnera, udělají zkušební objednávku. A pokud sečtu první objednávky napříč kancelářemi, dostáváme se k hodnotě dvou až tří miliard, z nichž by daňový výnos pokryl provozní náklady agentury. K tomu je fér připočítat multiplikační efekty, o nichž v dalších fázích nevíme vše, protože firmy nemají povinnost sdělovat nám čísla o svém byznysu. Ale odhaduji, že zachycujeme zhruba 20 procent toho, co se povedlo uzavřít. Podle některých mezinárodních studií se efektivita podpory exportu pohybuje podle jednotlivých zemí v návratnosti mezi padesáti- až osmdesátinásobkem vložených prostředků.

 

Změnil covid nějak to, co chtějí a po­žadují čeští exportéři po CzechTrade?
Cítíme podstatně větší poptávku po našich službách, která ilustruje reakci českých exportérů na covid, konflikt na Ukrajině a další nepříznivé globální události. Je znát, že vypadlo něco, co fungovalo, že se narušily „zaběhlé pořádky“. Větší poptávku po našich službách jsme třeba viděli nedávno na akci Meeting Point CzechTrade, kam přijeli všichni ředitelé našich kan-
celáří z celého světa. České firmy se mohou přihlásit na půlhodinové konzulta­ce s kýmkoliv z 54 šéfů našich poboček, aby si zacílily svůj byznys, aby věděly, které kanceláře oslovit s konkrétním projektem. Mimochodem přihlásilo se přes 430 firem, což znamenalo 1 680 jednání. To zřejmě představuje největší proexportní akci pro malé a střední firmy v Česku. Ale zpět k chování firem: obecně panuje větší poptávka, pokud jdou firmy mimo Evropu, cítíme, že USA se dostávají do popředí zájmu, zajímá je víc než jen veletrhy.

 

Zmínil jste výrazný propad exportu do Ruska, z 85 na 15 miliard korun. Jak je na tom v současnosti český byznys s Ukrajinou? Jak se vyvíjí ten?
Ukrajina je specifický trh. Loni to byl v rámci exportu jeden z nominálně největších růstů, meziročně o 38 procent. Hodně šlo o energetickou infrastrukturu, jež je tam značně poničená. Roste tak stavební oblast, lidé potřebují nějaké nouzové bydlení a hodně rostou potraviny, farmacie, zdravotnické potřeby, bohužel třeba i protetika. Je to specifický byznys, ale český export do daného teritoria výrazně roste. V hodnotě jsme za rok 2023 přes 35 miliard korun.

 

A samotná EU? Táhne náš export stále Německo?
Na společném trhu Evropské unie se nám daří držet naše silné pozice. V dlouhodobém trendu jsou pro nás klíčoví naši sousedé: Německo, Rakousko, Polsko a samozřejmě také Slovensko. A tito jmenovaní klíčoví hráči jsou plus minus „stabilní“.

Zdroj: www.czechtrade.cz


Sdílet článek:

Vytisknout článek

Související články

10. červen 2024

Finanční podpora na Certifikaci zdravotnických prostředků a leteckých výrobků a organizací

Cílem výzvy, kterou vyhlašuje MPO v rámci Národního plánu obnovy, je zvýšení konkurenceschopnosti českých podniků zejména v oblasti zdravotnických prostředků a leteckého průmyslu na místním i zahranič...

Přečíst celý článek
10. červen 2024

Podpora technologických firem prostřednictvím startupových programů

Chcete raketově posunout váš startup nebo spin-off na mezinárodní úroveň? Program nabízí klíčovou podporu pro akceleraci produktů i služeb a připravuje vás na úspěšný vstup na zahraniční trhy.

Přečíst celý článek
07. červen 2024

Mzdy rostou rychleji, než všichni čekali. Živnostníkům to výrazně zvedne odvody

O plných sedm procent vzrostla meziročně v prvním čtvrtletí průměrná mzda v České republice. Po odečtení inflace to znamená reálný růst o 4,8 procenta. To je výrazně víc, než čekali analytici i státní...

Přečíst celý článek