Na českém trhu práce je stále potenciál více než 100 tisíc lidí se zdravotním postižením, kteří se mohou uplatnit například v administrativě, IT, výrobě, logistice nebo službách.
Firmy s více než 25 zaměstnanci musí ze zákona zaměstnávat stanovený podíl osob se zdravotním postižením (OZP), případně část této povinnosti nahradit odběrem výrobků nebo služeb v režimu náhradního plnění. Právě tato pravidla dělají některým firmám v praxi stále potíže. Hospodářská komora proto uspořádala seminář, který přehledně vysvětlil základní pravidla systému a nabídl praktické rady, jak lidi se zdravotním postižením zaměstnávat a vytvářet pro ně vhodné pracovní podmínky.
Samotné nastavení systému náhradního plnění se v posledních letech mění. Od roku 2025 se například snížila maximální kapacita poskytovatelů náhradního plnění z 28násobku na 14násobek a změnil se také výpočet odvodu do státního rozpočtu. Čím větší část povinného podílu firma plní přímým zaměstnáváním OZP, tím nižší je její odvod za zbývající část. Více se kontroluje také kapacita poskytovatelů náhradního plnění a vztahy mezi spojenými firmami.
Smyslem úprav je více podpořit skutečné pracovní uplatnění lidí se zdravotním postižením. V Česku jich podle údajů prezentovaných na semináři žije ve věku od 15 do 64 let přibližně 565 tisíc, přičemž zhruba 280 tisíc z nich je práce schopných, zhruba 80 tisíc z nich pracuje na chráněném trhu práce. Část pracuje i na otevřeném trhu práce, nicméně se předpokládá, že více než 100 tisíc OZP by mohlo pracovat.
Možnosti jejich pracovního uplatnění jsou přitom mnohem širší než si řada firem představuje. OZP mohou pracovat například v administrativě, IT, při práci s daty, v e-commerce, marketingu, výrobě, logistice nebo službách. Zaměstnání člověka se zdravotním postižením navíc nemusí vždy znamenat vytvoření zvláštního pracovního místa. U řady pozic může stačit vhodně nastavit pracovní režim, způsob zadávání úkolů nebo organizaci práce.
„Firmám doporučujeme, aby otázku zaměstnávání lidí se zdravotním postižením neřešily až na konci roku při výpočtu povinného podílu. Nejprve by se měly podívat, zda mají pracovní místa, na kterých by se lidé se zdravotním postižením mohli uplatnit. Pokud přímé zaměstnávání v potřebném rozsahu možné není, může být vhodným doplňkem náhradní plnění. I to je ale potřeba plánovat včas, ověřit si poskytovatele, jeho dostupnou kapacitu a následně také správné zaevidování plnění,“ uvedl předseda pracovní skupiny pro zaměstnávání OZP Marek Juha.
Seminář se zaměřil na praktické otázky při využívání institutu náhradního plnění, Zaměstnavatelé musí umět správně spočítat tzv. přepočtený počet zaměstnanců, od kterého se odvíjí jejich povinnost zaměstnávat OZP, resp. výše náhradního plnění. V případě náhradního plnění nestačí pouze najít oprávněného dodavatele na chráněném trhu práce a zaplatit fakturu. Musí být dohledatelné, co bylo skutečně dodáno, kdo zboží nebo službu skutečně poskytl a zda bylo plnění řádně zaevidováno. Firmy by neměly náhradní plnění nechávat na poslední dny roku.
„Semináře podobného typu, které vzdělávají zaměstnavatele, jsou nesmírně užitečné, protože umožňují zaměstnavatelům nastavit svoje vnitřní procesy včetně softwarových systémů tak, aby řádně plnili své povinnosti,“ uzavřela místopředsedkyně sekce zaměstnanosti a trhu práce Markéta Schormová.
Zdroj: www.komora.cz