Mzdy letos rostou o čtyři procenta, plošné přidávání ve firmách ale končí

14. červenec 2026

HR a personalistika

Růst mezd v komerčním sektoru se ustálil na čtyřech procentech a drží se nad inflací. Zásadně se ovšem mění způsob, jak firmy „přidávají“. Plošně zvyšuje mzdy už jen 15 procent podniků a téměř polovina zohledňuje výkon zaměstnance.

Nejvíce přidávají technologické firmy a FMCG, nejopatrnější zůstává výrobní sektor. Část rozpočtů se navíc přesouvá k narovnávání rozdílů v odměňování, které bude od ledna vyžadovat evropská směrnice o transparentním odměňování.

Údaje vyplývají z aktuálního průzkumu Comp&Ben Asociace, která sdružuje klíčové tuzemské zaměstnavatele a zabývá se analýzou mezd a systémy odměňování, realizovaného společností BD Advisory.

Napjatý trh práce, růst mezd zpomaluje

Základní odměny v českém komerčním sektoru letos rostou v průměru o 4,0 procenta, stejná je i mediánová hodnota. Potvrzuje se tak prosincová predikce, že průměrný růst mezd zpomaluje, ovšem ne tak rychlým tempem jako loni. Podle asociace je hlavním důvodem stále napjatý trh práce.

„Čísla potvrzují, že mzdový růst se sice ochlazuje, ale ještě se nedostal výrazně pod čtyři procenta. Firmy už nejsou v období skokového postinflačního přidávání, zároveň si ale nemohou dovolit mzdy úplně zabrzdit. Trh práce zůstává bohužel stále napjatý a zaměstnavatelé potřebují udržet lidi i konkurenceschopnost při náboru. Zásadní změna je v tom, že peníze se stále méně rozdělují automaticky všem stejně. Stále víc záleží na výkonu, hodnotě práce a na tom, jak je mzda nastavena vůči srovnatelným pozicím,“ sděluje ředitel Comp&Ben Asociace Tomáš Jurčík.

Rychleji než o čtyři procenta letos rostou mzdy v technologickém sektoru, protože je nadále velký zájem o kvalifikované specialisty. Nad průměrem je také rychloobrátkové zboží, tedy FMCG. Opatrnější je růst ve výrobě, kde firmy přidávají v průměru 3,8 procenta. Například sektor automotive je s růstem 3,9 procenta sice lehce pod celkovým průměrem, ale navzdory tlaku v odvětví se mzdově nepropadl výrazně níž.

Nejvíce dostanou přidáno specialisté, a to v průměru o čtyři procenta, obdobně si polepší i provozní pozice. Top management se oproti prosincové predikci posunul z plánovaných 3 na 3,9 %, mzdy mu ale upravuje jen 70 procent firem, tedy nejméně ze sledovaných skupin.

Éra plošného přidávání končí. Všem stejně přidává minimum podniků

Každoroční plošné zvyšování mezd bez ohledu na výkon končí, takto přidává už jen 15 procent zaměstnavatelů v soukromém sektoru. Firmy začínají mzdové rozpočty rozdělovat cíleněji.

Téměř polovina firem při rozhodování zohledňuje výkon zaměstnance. Třetina firem pak výkon kombinuje také s tím, kde se mzda člověka nachází v rámci mzdového pásma jeho pozice (tzv. compa-ratio). „Více tak mohou dostat zaměstnanci, kteří jsou vůči srovnatelným pozicím nízko, zatímco ti, kteří jsou už nad standardem, mohou dostat méně,“ vysvětluje trendy v odměňování Tomáš Jurčík.

Pro zaměstnance to znamená, že se jim mzda nebude zvyšovat automaticky. Stále častěji bude záležet na odvedeném výkonu, hodnotě profese na trhu práce a zda mzda odpovídá srovnatelným pozicím. „V praxi se tak může stát, že jednomu zaměstnanci se mzda zvýší a jinému ne. Firma ale musí umět vysvětlit proč. Výkon může být legitimní důvod, ale jen tehdy, pokud je jasně definovaný, měřený a obhajitelný. Pouhý pocit manažera nestačí,“ vysvětluje Tomáš Jurčík.

Jak firmy řeší rozdíly v odměňování žen a mužů?

Tři čtvrtiny firem nemají zvláštní rozpočet na dorovnání rozdílů v odměňování žen a mužů. Podle Comp&Ben Asociace to ale nemusí znamenat, že téma neřeší.

Dřívější analýzy asociace ukazují, že očištěný gender pay gap v komerčním sektoru se pohybuje zhruba kolem tří až čtyř procent, tedy výrazně níže než obecný rozdíl v průměrných mzdách mužů a žen. U podniků, které mají nastavený systém odměňování, se proto rozdíly často dají řešit v rámci běžné roční revize mezd, práce se mzdovými pásmy a porovnání mzdy zaměstnance vůči jeho pozici.

„Průzkum ukazuje, že firmy nepracují se samostatným balíkem peněz na gender pay gap, ale řeší rozdíly v rámci mzdového rozpočtu na roční revizi mezd. Část letošních čtyř procent proto nemusí být klasické přidání, ale cílená úprava rozdílů v odměňování žen a mužů,“ vysvětluje Tomáš Jurčík.

Podle asociace se tím mění i samotný proces odměňování. Manažeři dostávají jasnější pravidla a podniky budou muset lépe vysvětlit, proč jednomu zaměstnanci přidaly více než jinému.

Aktuality