Hospodářská komora má k dispozici metodiku Ministerstva práce a sociálních věcí pro případ, kdy ukrajinský zaměstnanec obdrží povolávací rozkaz a rozhodne se odjet do vlasti.
Povolávací rozkazy pro zaměstnance z Ukrajiny: Odborné stanovisko právní sekce Ministerstva práce a sociálních věcí
Odborné stanovisko právní sekce Ministerstva práce a sociálních věcí:
V případě, že občan Ukrajiny, který je zaměstnancem českého zaměstnavatele, požádá v souvislosti s povolávacím rozkazem, který obdržel, o poskytnutí pracovního volna, jde podle našeho názoru o nepojmenovanou jinou důležitou osobní překážku v práci podle § 199 zákoníku práce a zaměstnavatel je v daném případě povinen omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci.
Zaměstnanci náhrada mzdy nebo platu od zaměstnavatele za dobu trvání překážky v práci nepřísluší (ledaže by ji zaměstnavatel poskytl nad rámec zákona). Zaměstnanec je podle § 206 zákoníku práce povinen uvědomit zaměstnavatele o překážce v práci bez zbytečného průtahu a rovněž je povinen zaměstnavateli překážku v práci prokázat (např. předložením povolávacího rozkazu). Záleží na zaměstnanci, zda o pracovní volno požádá. Zákon nestanoví formu žádosti – může být písemná nebo ústní.
S ohledem na to, že zaměstnavatel je povinen omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci, není zde dán výpovědní důvod pro rozvázání pracovního poměru výpovědí ze strany zaměstnavatele. Zaměstnanec však sám může pracovní poměr výpovědí rozvázat, je také možné rozvázat pracovní poměr dohodou, shodne-li se na tom zaměstnanec se zaměstnavatelem. Pracovní poměr na dobu určitou skončí uplynutím doby, na kterou byl sjednán. Podle § 48 odst. 4 zákoníku práce pracovní poměr zaniká též smrtí zaměstnance. Podle § 48 odst. 3 zákoníku práce pracovní poměr cizince nebo fyzické osoby bez státní příslušnosti, pokud k jeho skončení nedošlo již jiným způsobem, končí
- dnem, kterým má skončit jejich pobyt na území České republiky podle vykonatelného rozhodnutí o zrušení povolení k pobytu,
- dnem, kterým nabyl právní moci rozsudek ukládající těmto osobám trest vyhoštění z území České republiky,
- uplynutím doby, na kterou bylo vydáno povolení k zaměstnání, zaměstnanecká karta nebo povolení k dlouhodobému pobytu za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci.
Aktualizováno 2. března: Po dobu neplaceného volna je zaměstnavatel povinen za zaměstnance odvádět zdravotní pojištění. Jedná se o celou část, tj. 13,5%, které je vypočtena z minimální mzdy. Sociální pojištění být odváděno nemusí.
Zdroj: HK ČR
Sdílet článek:
Vytisknout článekSouvisející články
Každý druhý Čech kvůli vysokým cenám někdy vynechá pracovní oběd
Pracovní oběd alespoň někdy kvůli cenám vynechává 53,1 % respondentů. Více než polovina Čechů alespoň někdy vynechá oběd během pracovního dne kvůli cenám. Většina lidí by za běžné polední menu dala ne...
Zaměstnávání OZP a náhradní plnění v praxi. Komora poradila firmám, jak na to
Na českém trhu práce je stále potenciál více než 100 tisíc lidí se zdravotním postižením, kteří se mohou uplatnit například v administrativě, IT, výrobě, logistice nebo službách. Firmy s více než ...
Začal Velký týden malých firem. Podnikatelům přináší praktickou podporu i zviditelnění
V pořadí už třetí ročník projektu Velký týden malých firem, kterého se opět účastní stovky podniků, se uskuteční v týdnu od 5. do 11. října. Malým firmám a mikropodnikům pomůže zviditelnit jejich podn...