Během třiceti let od rozpadu Československa reálná produktivita práce v České republice vzrostla o 85 %. Ročně roste průměrně o 2,4 procenta. Výraznějšího růstu ale dosahuje Slovensko. Zatímco v roce 1993 Česká republika dosahovala nejvyšší produktivity ze zemí Visegrádské skupiny, od roku 2010 jsou Slováci výkonnější a Polsko se přibližuje k české produktivitě.
České hospodářství od rozdělení Československa: tuzemská produktivita práce roste tempem 2,4 % ročně
13. březen 2023
Byznys
Obchod
Podpora podnikání
Produktivita práce v reálném vyjádření měla v České republice za posledních třicet let rostoucí trend. Statisticky měřeno, nejvíce ve své „výkonnosti“ Češi, Moravané a Slezané poskočili v roce 2001 o 7,7 %.
Podle prezidenta Hospodářské komory České republiky (HK ČR) Vladimíra Dlouhého česká produktivita práce roste spolehlivým tempem. „Česká republika měla v 90. letech ze zemí Visegrádské skupiny nejvyšší produktivitu práce a udržela si ji až do ekonomické krize v roce 2009. Po ní ale zrychlilo dynamiku svého růstu Slovensko a předstihlo nejen Maďarsko, ale i Českou republiku,“ uvedl Vladimír Dlouhý, který jako federální ministr hospodářství a poté český ministr průmyslu byl přímým účastníkem všech transformačních procesů a v 90. letech patřil k nejoblíbenějším politikům.
Nejvíce výkonným státem se v posledních letech stává Polsko. Polští obyvatelé předstihli Maďary v roce 2016 a dnes se polská produktivita práce blíží už i k té české. Není vyloučeno, že Poláci v následujících letech svou výkonností předběhnou Českou republiku, která by se tím v rámci V4 posunula na třetí pozici.
Z analýz HK ČR také vyplývá, že mzdy po odečtení inflace, v posledních třiceti letech rostou rychleji než produktivita práce. Pracovníci v současnosti mají téměř 2,5krát vyšší reálné mzdy než před třiceti lety Česká produktivita práce se ale nezvýšila ani o dvojnásobek (reálně jen o 84,6 %).
Ačkoliv se Česká republika svou výkonností přibližuje k západním zemím, její produktivita práce stále nedosahuje průměru Evropské unie. To je také důvod, proč mzdy českých zaměstnanců nesahají na průměrné výdělky v Německu nebo Rakousku, kde firmy používají lepší technologie, na kterých produkují výrobky s vyššími maržemi.
„Chceme-li, aby lidé měli vyšší životní úroveň a mzdy jim rostly více i reálně, tedy po očištění od inflace, musí se zvýšit produktivita práce. Toho lze dosáhnout investicemi firem do výkonnějších strojů, orientací na inovace a produkci s vysokou přidanou hodnotou, ale také změnou organizace práce,“ vysvětluje Vladimír Dlouhý. Podle veřejně dostupných průzkůmů lze na úrovni podniku zvýšit produktivitu práce až o 20 % pouhým cílováním odměn. Za nižší produktivitou práce ale stojí také neproduktivní agenda, kterou stát ukládá firmám v oblasti administrativy.
HK ČR zdůrazňuje, že produktivitou práce se nevyjadřuje, kolik hodin je zaměstnanec v práci nebo jak subjektivně vnímá, nakolik je pracovitý. Ukazatelem používaným v ekonomii pro měření produktivity práce je hrubý domácí produkt na jednotku práce přepočtenou na zaměstnance nebo na odpracovanou hodinu. V tomto pojetí měření produktivity práce plní zásadní roli hrubá přidaná hodnota, která odpovídá rozdílu mezi hodnotou produkce a mezispotřebou. Vyšší produktivity práce lze docílit především přechodem k takové výrobě zboží a poskytování služeb, které jsou spojeny s vyšší přidanou hodnotou, tedy zejména k finální produkci v rámci dodavatelsko-odběratelských řetězců.
Něco málo z historie Hospodářské komory
Hospodářská komora České republiky si letos připomíná 30 let své novodobé historie. První obchodní komory v Rakousku-Uhersku se ustavily na základě říšského zákoníku z 18. března 1850. Komorová historie sahá ale až do období vlády Karla IV. Po listopadových událostech roku 1989 se více než pět tisíc budoucích soukromníků v pražském paláci Žofín dohodlo na vzniku Sdružení československých podnikatelů, které se snažilo o obnovení komorového hnutí silného jako za první republiky. Prvním prezidentem Hospodářské komory byl na ustavujícím sněmu v březnu roku 1993 zvolen Zdeněk Somr. Hospodářská komora vznikla jako na státu nezávislá podnikatelská samospráva.
Zdroj: Hospodářská komora ČR
Sdílet článek:
Vytisknout článekSouvisející články
10. duben 2026
Byznys
Krize na Blízkém východě dopadá na více jak 93 % českých firem negativně. Nejčastěji přes dražší energie a materiály
Eskalace napětí na Blízkém východě se negativně promítla do podnikání. V bleskovém šetření Hospodářské komory firmy nejčastěji zmiňují růst cen energetických vstupů a pohonných hmot (72,5 % respondent...
09. duben 2026
Byznys
Podpora podnikání
JIC spustil venture kapitálový fond pro startupy
Inovační agentura JIC oficiálně zahájila činnost nového venture kapitálového fondu JIC Ventures, který bude investovat do technologických startupů v raných fázích vývoje z Česka a střední Evropy.
27. březen 2026
Byznys
Investice do českých startupů: méně dealů, větší investice, přísnější investoři
Advokátní kancelář Ambit představila aktuální vydání VC Deals Reportu 2025. V roce 2025 proběhlo v Česku přibližně 100 venture kapitálových investic, čtyři z pěti investic míří do nejranějších fází st...