Během třiceti let od rozpadu Československa reálná produktivita práce v České republice vzrostla o 85 %. Ročně roste průměrně o 2,4 procenta. Výraznějšího růstu ale dosahuje Slovensko. Zatímco v roce 1993 Česká republika dosahovala nejvyšší produktivity ze zemí Visegrádské skupiny, od roku 2010 jsou Slováci výkonnější a Polsko se přibližuje k české produktivitě.
České hospodářství od rozdělení Československa: tuzemská produktivita práce roste tempem 2,4 % ročně
13. březen 2023
Byznys
Obchod
Podpora podnikání
Produktivita práce v reálném vyjádření měla v České republice za posledních třicet let rostoucí trend. Statisticky měřeno, nejvíce ve své „výkonnosti“ Češi, Moravané a Slezané poskočili v roce 2001 o 7,7 %.
Podle prezidenta Hospodářské komory České republiky (HK ČR) Vladimíra Dlouhého česká produktivita práce roste spolehlivým tempem. „Česká republika měla v 90. letech ze zemí Visegrádské skupiny nejvyšší produktivitu práce a udržela si ji až do ekonomické krize v roce 2009. Po ní ale zrychlilo dynamiku svého růstu Slovensko a předstihlo nejen Maďarsko, ale i Českou republiku,“ uvedl Vladimír Dlouhý, který jako federální ministr hospodářství a poté český ministr průmyslu byl přímým účastníkem všech transformačních procesů a v 90. letech patřil k nejoblíbenějším politikům.
Nejvíce výkonným státem se v posledních letech stává Polsko. Polští obyvatelé předstihli Maďary v roce 2016 a dnes se polská produktivita práce blíží už i k té české. Není vyloučeno, že Poláci v následujících letech svou výkonností předběhnou Českou republiku, která by se tím v rámci V4 posunula na třetí pozici.
Z analýz HK ČR také vyplývá, že mzdy po odečtení inflace, v posledních třiceti letech rostou rychleji než produktivita práce. Pracovníci v současnosti mají téměř 2,5krát vyšší reálné mzdy než před třiceti lety Česká produktivita práce se ale nezvýšila ani o dvojnásobek (reálně jen o 84,6 %).
Ačkoliv se Česká republika svou výkonností přibližuje k západním zemím, její produktivita práce stále nedosahuje průměru Evropské unie. To je také důvod, proč mzdy českých zaměstnanců nesahají na průměrné výdělky v Německu nebo Rakousku, kde firmy používají lepší technologie, na kterých produkují výrobky s vyššími maržemi.
„Chceme-li, aby lidé měli vyšší životní úroveň a mzdy jim rostly více i reálně, tedy po očištění od inflace, musí se zvýšit produktivita práce. Toho lze dosáhnout investicemi firem do výkonnějších strojů, orientací na inovace a produkci s vysokou přidanou hodnotou, ale také změnou organizace práce,“ vysvětluje Vladimír Dlouhý. Podle veřejně dostupných průzkůmů lze na úrovni podniku zvýšit produktivitu práce až o 20 % pouhým cílováním odměn. Za nižší produktivitou práce ale stojí také neproduktivní agenda, kterou stát ukládá firmám v oblasti administrativy.
HK ČR zdůrazňuje, že produktivitou práce se nevyjadřuje, kolik hodin je zaměstnanec v práci nebo jak subjektivně vnímá, nakolik je pracovitý. Ukazatelem používaným v ekonomii pro měření produktivity práce je hrubý domácí produkt na jednotku práce přepočtenou na zaměstnance nebo na odpracovanou hodinu. V tomto pojetí měření produktivity práce plní zásadní roli hrubá přidaná hodnota, která odpovídá rozdílu mezi hodnotou produkce a mezispotřebou. Vyšší produktivity práce lze docílit především přechodem k takové výrobě zboží a poskytování služeb, které jsou spojeny s vyšší přidanou hodnotou, tedy zejména k finální produkci v rámci dodavatelsko-odběratelských řetězců.
Něco málo z historie Hospodářské komory
Hospodářská komora České republiky si letos připomíná 30 let své novodobé historie. První obchodní komory v Rakousku-Uhersku se ustavily na základě říšského zákoníku z 18. března 1850. Komorová historie sahá ale až do období vlády Karla IV. Po listopadových událostech roku 1989 se více než pět tisíc budoucích soukromníků v pražském paláci Žofín dohodlo na vzniku Sdružení československých podnikatelů, které se snažilo o obnovení komorového hnutí silného jako za první republiky. Prvním prezidentem Hospodářské komory byl na ustavujícím sněmu v březnu roku 1993 zvolen Zdeněk Somr. Hospodářská komora vznikla jako na státu nezávislá podnikatelská samospráva.
Zdroj: Hospodářská komora ČR
Sdílet článek:
Vytisknout článekSouvisející články
09. únor 2026
Podpora podnikání
Připojte se k Veletrhu podpory podnikání a inovací v Jihočeském kraji
Agentura CzechInvest si Vás dovoluje pozvat na Veletrh podpory podnikání a inovací, který je určen pro firmy, podnikatele, ale i municipality či zájemce o podnikání z Jihočeského kraje. V jeden čas ...
06. únor 2026
Byznys
Emisní povolenky podle firem dramaticky zdražují výrobu a oslabují konkurenceschopnost
Evropský systém obchodování s emisními povolenkami (EU ETS) považují téměř tři čtvrtiny respondentů (72,6 %) za nespravedlivý. Z lednového šetření Hospodářské komory mezi firmami dále vyplývá, že více...
16. leden 2026
Podpora podnikání
Tři čtvrtiny evropských dotací znají své příjemce. Přes 36 tisíc projektů už pomáhá regionům a zlepšuje život v Česku
Čerpání evropských dotací v současném období 2021–2027 úspěšně pokročilo. Podařilo se splnit limit čerpání stanovený tzv. pravidlem n+3, které určuje lhůtu pro využití přidělených financí.