Ve Sbírce zákonů vyšla s účinností od 1. dubna v pořadí již čtvrtá novela nařízení vlády o stanovení cen elektřiny a plynu v mimořádné tržní situaci a o stanovení s tím souvisejícího nejvyššího přípustného rozsahu majetkového prospěchu zákazníka. Začátkem března zároveň Evropská komise schválila nový Dočasný krizový a transformační rámec, který upřesňuje posuzování limitů veřejné podpory. Pokud jste se již v průběhu prvního čtvrtletí přihlásili k zastropování cen energií, pak vás během dubna čeká vyhodnocení a podání Zprávy pro posouzení nadměrného majetkového prospěchu za první čtvrtletí.
Zastropování cen energií pro velké firmy - další novela a první vyhodnocení majetkového prospěchu
Novela nařízení přináší řadu změn, na co si dát pozor?
- Velké podniky v kategorii C, D nebo E budou muset splnit podmínku upraveného výsledku hospodaření (EBITDA), který za rok 2023 nesmí být vyšší než 70 % hodnoty roku 2021. V případě, že byla EBITDA v roce 2021 záporná, nesmí velký podnik vykázat v roce 2023 kladnou hodnotu EBITDA.
- Došlo k úpravě vzoru Zprávy o posouzení nadměrného majetkového prospěchu dle přílohy č. 13.
- Pokud je velký podnik součástí seskupení osob, informace za něj v části B Zprávy může po dohodě vyplnit a podat pouze jeden člen seskupení. Ostatní členové podají Zprávu pouze za sebe.
- Velké podniky budou podávat Zprávy v elektronické podobě prostřednictvím informačního systému ministerstva průmyslu a obchodu. Finální podobu Zprávy v informačním systému v současné chvíli neznáme, do 20. dubna 2023 by však v systému měla být připravena a spuštěna.
Kromě změn v lokální legislativě je třeba brát v potaz i změny na evropské úrovni. V novém Dočasném krizovém a transformačním rámci (DKTR) Evropská komise vyjasňuje, za jaké podniky se sleduje limit pro čerpání veřejné podpory. Pro velké podniky přináší dobrou zprávu, protože se veřejná podpora bude posuzovat pouze na podnik a členský stát. Podnikem se nicméně pro účely DKTR nerozumí pouze samostatný velký podnik, ale v případě skupiny propojených podniků je míněna celá skupina.
Do 25. dubna musíte posoudit získaný majetkový prospěch
Velké podniky, které se v průběhu prvního čtvrtletí přihlásily k zastropování cen energií, musí do 25. dubna 2023 posoudit získaný majetkový prospěch za toto čtvrtletí. Pokud si velký podnik vybere kategorii majetkového prospěchu B až E, bude muset vypočítat také způsobilé náklady a případně splnit další podmínky. Následně připraví Zprávu o posouzení nadměrného majetkového prospěchu, kterou musí podat prostřednictvím informačního systému MPO, a to v období od 20. do 30. dubna 2023. Zprávu dle novely nařízení nově nebudou muset podávat velké podniky, které za první čtvrtletí sice byly v režimu zastropování, ale elektřinu nebo plyn za stanovenou/zastropovanou cenu neodebíraly.
V případě, že velký podnik již v prvním čtvrtletí překročí limit dle jednotlivých kategorií a vznikne mu tak nadměrný majetkový prospěch, bude povinen jej odvést zpět státu, a to do 30. června 2023. Příslušný bankovní účet MPO prozatím neuveřejnilo.
Další kroky k čerpání výhod zastropování
Pokud bude chtít velký podnik i nadále setrvat v režimu uplatňování zastropovaných cen energií, musí opětovně podat Prohlášení svému dodavateli, a to dle přílohy č. 10 (pro elektřinu), respektive dle přílohy č. 11 (pro plyn), a to do 30. dubna 2023. Podat Prohlášení doporučujeme i v případě, že aktuálně výhody zastropovaných cen nečerpáte.
Zdroj: KPMG - Daňové a právní aktuality
Sdílet článek:
Vytisknout článekSouvisející články
Parlament přijal nová pravidla EU pro snížení množství textilního a potravinového odpadu
Parlament udělil konečný souhlas s novými opatřeními na prevenci a snižování množství odpadu z potravin a textilií v celé EU.
Aktuální informace k připomínkování legislativy
Dovolujeme si sdílet pravidelné aktivity HK ČR k připomínkování národní legislativy. Níže naleznete stručný přehled aktivit: V uplynulém týdnu (do 22. 10. 2025) jsme aktivně uplatnili připomí...
Evropa přichází o stovky miliard. Kdo brzdí jednotný trh EU? Jak zachránit ekonomiku?
Mimocelní bariéry dosahují ekvivalentu 110 % cel u služeb, což Evropu stojí až 700 miliard eur ročně. O kolik přesně přicházíme, jaké to má důsledky především a co by (nejen) politici měli udělat hned...