Složitým hledáním kompromisů v klíčových sporných tématech pokračuje summit lídrů zemí Evropské unie. Prezidenti a premiéři států a vlád Evropské unie se snaží přiblížit shodě na parametrech fondu obnovy ekonomik a budoucího sedmiletého rozpočtu bloku. Klíčový spor se podle diplomatů vede o poměr grantů a úvěrů ve fondu o celkovém objemu 750 miliard eur (což je asi 20 bilionů Kč). Takzvané šetrné země chtějí co nejmenší podíl přímých dotací, naproti tomu Itálie a Španělsko chtějí jako největší příjemci peněz z projednávaného balíku zachovat grantů co nejvíce.
Prezidenti a premiéři států EU jednají o fondu obnovy ekonomik, očekávají nový návrh
20. červenec 2020
Byznys
Legislativa a účetnictví
Koronavirus
Předseda Evropské rady Charles Michel se v neděli 19.7.2020 odděleně sešel s lídry jednotlivých zemí ve snaze přesvědčit je k ústupkům a připravit kompromisní návrh. Ten by měl představit na společném zasedání původně plánovaném na poledne, které ale bylo už několikrát odloženo.
Konzervativní země požadují výrazné škrty v rozpočtech
Šéf unijních summitů už v sobotu 18. července přesunul 50 miliard eur z grantů do půjček, čímž upravil jejich poměr na 450 miliard ve prospěch grantů ku 300 miliardám eur ve prospěch úvěrů. Zmíněné fiskálně konzervativní země, což je Nizozemsko, Rakousko, Dánsko a Švédsko s podporou Finska, však požadují další výrazné škrty. Lídři dvou největších ekonomik Německa a Francie, kteří usilují o co nejrychlejší schválení návrhu s ohledem na akutní hospodářskou krizi, jsou podle některých diplomatických zdrojů ochotni přistoupit na další mírné snížení balíku grantů, nikoli však na rázné škrty přes 100 miliard eur, o kterých mluvilo Nizozemsko a spol.
Podle posledních informací z vyjednávání by se kompromisní výše grantů mohla pohybovat mezi 375 miliardami a 400 miliardami eur, přičemž přijít zkrátka by mohly dotace na výzkum, zdravotnictví či rozvoj venkova.
Nizozemský premiér Mark Rutte navíc trvá na co nejpřísnější kontrole toho, jak budou země čerpající z fondu plnit stanovené reformy. I v tomto bodě učinil Michel v sobotu vstřícný krok, Rutte však nedal najevo, že by jej návrh uspokojil.
Debata se vede také o podmíněnost čerpání z fondu dodržováním principů vlády práva. Zatímco západoevropské země trvají na co nejpřísnějších pravidlech, Maďarsko s Polskem ji chtějí vypustit. Unijní orgány vedou s těmito dvěma státy řízení kvůli porušování evropských hodnot a maďarský premiér Viktor Orbán předložil v sobotu návrh, který vládu práva vůbec nezmiňuje. V neděli novinářům řekl, že principiálně proti tomuto spojení není, musí však být zajištěno "novým právně závazným nástrojem", jehož nalezení bude podle Orbána trvat dlouho.
Polský premiér Mateusz Morawiecki v neděli rovněž odmítl, že by mohl podpořit současný návrh, při němž by kvalifikovaná většina členských zemí mohla rozhodnout o odstřižení některého státu od finančních zdrojů. "Je to nástroj silnějších zemí, které jím mohou začít vydírat jiné státy," řekl novinářům při příchodu na jednání tento konzervativní politik. Premiér také doplnil, že Polsko nesouhlasí ani se spojováním investic s dosažením takzvané klimatické neutrality, k níž se Polsko jako jediná z unijních zemí dosud nezavázalo.
Předseda Evropské rady se odpoledne mimo jiné sešel i s premiéry takzvané visegrádské skupiny, do níž vedle Polska a Maďarska patří i Česká republika a Slovensko. Český premiér Andrej Babiš dal v neděli nad ránem po sobotním jednání najevo spokojenost s tím, že se Česku povedlo získat díky změně klíče k rozdělování peněz z fondu přes dvě miliardy eur navíc proti původnímu balíku.
Diplomaté sice dávají médiím najevo, že se jednání pomalu blíží dohodě, avšak odhadují, že na finální podobu dohody se bude muset ještě počkat. Pokud by se nepodařilo dospět k dohodě ani v pondělí, sešli by se lídři patrně do konce července ještě jednou.
Zdroj: Euroskop.cz
Sdílet článek:
Vytisknout článekSouvisející články
29. říjen 2025
Byznys
Firmy hlásí zlepšení, ale nerovnoměrné. Optimismus sílí i v průmyslu
Po stagnaci v roce 2023 a slabém růstu ekonomiky v loňském roce hlásí firmy za první pololetí letošního roku mírné zlepšení a roste také jejich optimismus vůči druhému pololetí 2025. Oživení podle zář...
24. říjen 2025
Legislativa a účetnictví
Aktuální informace k připomínkování legislativy
Dovolujeme si sdílet pravidelné aktivity HK ČR k připomínkování národní legislativy. Níže naleznete stručný přehled aktivit: V uplynulém týdnu (do 22. 10. 2025) jsme aktivně uplatnili připomí...
21. říjen 2025
Legislativa a účetnictví
Evropa přichází o stovky miliard. Kdo brzdí jednotný trh EU? Jak zachránit ekonomiku?
Mimocelní bariéry dosahují ekvivalentu 110 % cel u služeb, což Evropu stojí až 700 miliard eur ročně. O kolik přesně přicházíme, jaké to má důsledky především a co by (nejen) politici měli udělat hned...