ČNB zvýšila základní úrokovou sazbu. Bojí se rostoucí inflace

06. listopad 2026

Byznys

Bankovní rada České národní banky zvýšila ve čtvrtek 5. listopadu základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na čtyři procenta. Ekonomy ani finanční trh rozhodnutí nepřekvapilo.

Centrální banka se obává rostoucí inflace, rozhodnutí bankovní rady přesto nebylo jednomyslné. Základní úroková sazba je aktuálně nejvyšší od počátku roku 2025.

ČNB zvýšila sazby od června 2022 jen dvakrát. Letos v červnu a teď v listopadu. Kromě základní repo sazby se zvýšila i lombardní (5%) a diskontní sazba (3%). Obě rovněž o 0,25 procentního bodu.

Finanční trh a analytici zpřísnění měnové politiky ČNB očekávali s ohledem na předpokládané zrychlení inflace v příštím roce, se kterým počítají makroekonomické prognózy. V říjnu byla inflace v Česku ve výši 2,4 procenta, v roce 2027 by mohla vyšplhat na tři procenta nebo i výš.

Důvodem obav centrální banky jsou primárně vyšší ceny energií a ropy. Letos je podpořilo i rychle rostoucí zadlužování Česka.

„Rozhodnutí by mělo přispět ke snížení jádrové inflace v budoucnu a stabilizaci růstu nových úvěrů. Dnešním zpřísněním měnové politiky bankovní rada nereaguje mechanicky na vyšší ceny energií, ale na riziko jejich druhotných dopadů,“ sdělil guvernér ČNB Aleš Michl.

ČNB nevyloučila další nárůst sazeb, její rozhodnutí však bude záviset na vývoji v příštích týdnech a měsících. Bankovní rada bude podle Michlových slov nadále pečlivě monitorovat především makroekonomické dopady konfliktu na Blízkém východě.

Rozhodnutí o sazbách bylo překvapivě těsné. Pro změnu hlasovali jen čtyři členové bankovní rady ze sedmi.

Jednorázová reakce na zhoršený výhled?

„Rozhodnutí ČNB podle mě neznamená začátek nového cyklu rychlého zpřísňování měnové politiky a primárně ho je nutné chápat jako jednorázovou reakci na zhoršení inflačního výhledu. ČNB si vytváří dodatečnou pojistku proti tomu, aby se probíhající nákladový šok přelil do domácí inflace,“ domnívá se analytik CitFin Miroslav Novák.

Říjnová inflace podle předběžného odhadu sice v meziročním srovnání zpomalila na 2,4 %, ceny služeb ale nadále rostly o více než čtyři procenta a jádrová inflace se zvýšila o 3,1 procenta.

„Domácí poptávka zůstává odolná a růst ekonomiky je i přes zpomalení solidní. K tomu se přidávají vysoké ceny energií a stále poměrně silný růst úvěrů. Rovněž růst mezd v reálném vyjádření je poměrně robustní,“ říká k inflačním rizikům Novák.

Podle ekonomů se mohou dlouhodobě vyšší ceny ropy a zemního plynu výrazněji propsat do regulovaných cen elektřiny, plynu a tepla v Česku a zároveň zvýšit náklady tuzemských firem.

„K tomu se může přidat cenový obrat u potravin, stále zvýšený růst mezd, odolná spotřeba domácností a proinflační působení fiskální politiky. Na druhé straně již výrazně vzrostly dlouhodobé tržní sazby, což vedlo k utažení měnových podmínek,“ dodává ekonom.

Sazby už se letos zvyšovat nebudou, myslí si analytici

Podle Nováka už se přesto sazby v letošním roce zvyšovat nebudou.

Václav Franče ze společnosti UNIQA očekává, že bude inflace na počátku příštího roku vyšší, než předpokládají makroekonomické prognózy. „Na začátku příštího roku dosáhne meziroční růst cen 3,5 procenta a může atakovat i čtyři procenta,“ myslí si ekonom.

„Další zvýšení sazeb se nedá vyloučit, ale spíše jej nepředpokládám. Současná bankovní rada má totiž tendenci neměnit úrokové sazby skokově. Peněžní trh ovšem další zpřísnění měnové politiky očekává,“ dodává analytik.

Jak zareagují hypotéky?

A co listopadové rozhodnutí ČNB znamená pro hypotéky a další úrokové sazby? Podle analytika OVB Allfinanz Michaela Opočenského se v dohledné době výše hypotečních úvěrů nezmění.

„Zvýšení sazeb bylo očekávané a finanční trhy ho již do svých cen promítly. Navíc je potřeba si uvědomit, že ČNB rozhoduje o čtrnáctidenní repo sazbě, zatímco hypoteční trh se orientuje především podle tříletých úrokových swapů. A ty se od poloviny září pohybují na relativně stabilních úrovních,“ popisuje Opočenský.

Tříletá korunová úroková swapová sazba, která představuje jeden z důležitých orientačních ukazatelů pro oceňování hypotečních úvěrů, nicméně během října mírně klesla. Ze 4,92 procenta sestoupila podle agentury Bloomberg až na 4,64 procenta.

„Pokles swapových sazeb ovšem nelze považovat za záruku zlevňování hypoték. Jejich poskytovatelé totiž musí zohledňovat také rizikové přirážky, náklady financování, konkurenční prostředí a očekávání dalšího vývoje úroků. Navíc tržní sazby zůstávají poměrně vysoko,“ doplňuje ekonom Lukáš Kovanda. Hypotéky totiž mohou ještě zdražovat v důsledku dřívějšího růstu swapových sazeb, který se do ceníků bank propisuje se zpožděním.

Spotřebitelská poptávka zůstává odolná

„Spotřebitelská poptávka zůstává relativně odolná, takže firmy mohou zvýšené náklady snáze promítat do konečných cen. ČNB se tak snaží zabránit tomu, aby se nový nabídkový cenový šok přelil do trvalejší domácí inflace,“ komentuje Lukáš Kovanda.

Také podle něj se v dohledné době už základní repo sazba zvyšovat nebude, ČNB by k tomu mohla přistoupit jen v případě dalšího energetického šoku.

Česko si v listopadu zvolilo jinou cestu než velké centrální banky, připomíná hlavní ekonom společnosti Investona Vojtěch Olbrecht. Americký Fed i Evropská centrální banka totiž minulý týden ponechaly úrokové sazby beze změny.

Aktuality