S účinností nového zákona o ochraně oznamovatelů, vzniká některým veřejným zadavatelům, určeným orgánům veřejné moci a podnikatelským subjektům povinnost zavedení vnitřního oznamovacího systému. Ačkoliv český prováděcí zákon je zatím v legislativním procesu, doporučujeme se seznámit s jeho obsahem již dnes a případně se připravit na splnění povinností z něj vyplývající.
Právní ochrana oznamovatelů tzv. „whistleblowing“
Co je cílem?
Vnitřní oznamovací systém má umožnit oznamovatelům, aby upozornili na možné protiprávní jednání svého zaměstnavatele. Právní úprava má též chránit oznamovatele při výkonu pracovní činnosti, o které by zaměstnanec za běžných okolností pomlčel, a to hlavně ze strachu ze ztráty zaměstnání či jiného postihu a zároveň má pomáhat chránit integritu, dobrou pověst a oprávněné zájmy obchodní korporace.
Koho má nový zákon chránit?
Mezi chráněné osoby („oznamovatele“) mají patřit například zaměstnanci, osoby ve službě, OSVČ, dobrovolníci, stážisté, ale i např. subdodavatelé stavebních prací. Oznamovatelem může být jen fyzická osoba.
Jak má nový zákon chránit „oznamovatele“?
Za hlavní ochranné opatření lze považovat zákaz uplatnění odvetného opatření vůči oznamovateli a dalším fyzickým i právnickým osobám, např. kolegům, pomocníkům oznamovatele, osobám oznamovateli blízkým, právnickým osobám, jejichž společníkem je oznamovatel. V případě porušení této ochrany „oznamovatele“ se bude moci vůči původci odvetného opatření domáhat náhrady škody majetkového i nemajetkového charakteru.
Co je rozuměno pod pojmem „odvetné opatření“?
Jde o jakékoliv jednání v pracovním kontextu, které může oznamovateli nebo s ním spřízněným osobám způsobit újmu. Může se jednat např. o výpověď, snížení mzdy, přeložení nebo převedení na jinou práci, šikanu aj.
Druhy protiprávního jednání
Návrh zákona se vztahuje na protiprávní jednání, která mají intenzitu trestného činu či přestupku a dále na protiprávní jednání, která spadají do předem specifikovaných oblastí. Jedná se například o daňové delikty, oblast zadávání veřejných zakázek, finanční služby, předcházení praní peněz, financování terorismu, ale i bezpečnost dopravy aj.
Povinnost podnikatelů zavést oznamovací systém
Povinnost zavést oznamovací systém se vztahuje na subjekty, které zaměstnávají více než 25 zaměstnanců a na většinu veřejných zadavatelů (s výjimkou obcí do 5 tis. obyvatel). Zároveň musí být splněno několik podmínek. Oznamovací systém musí být transparentní, informace musí být lehce dostupné a jasné pro všechny zaměstnance. Postup musí být daný a nezpochybnitelný. Zároveň je třeba vymezit příslušnou osobu a poskytnout její kontaktní údaje pro oznamování. Podněty musí být administrovány a archivovány. Výše uvedené si může vyžádat organizační, právní ale i technická opatření.
Povinnost zavést oznamovací systém bude nutné splnit do 31. března 2022. Za nesplnění může být uložena pokuta až ve výši 1 000 000 Kč nebo až 5% z čistého obratu dosaženého povinným subjektem za poslední ukončené účetní období.
Kontakt
Se zavedením vnitřního oznamovacího systému Vám rádi pomůžeme, implementujeme směrnice pro jeho hladké používání, případně zajistíme školení zaměstnanců i vedoucích pracovníků.
V případě jakýchkoli dotazů neváhejte kontaktovat naši advokátní kancelář, JUDr. Martina Šípa na e-mailu sip@constelius.cz nebo Mgr. Dianu Lokajíčkovou na e-mailu lokajickova@constelius.
PR článek - Constelius s.r.o., advokátní kancelář
Sdílet článek:
Vytisknout článekSouvisející články
Jak na mladé talenty: Co skutečně funguje při náboru studentů a absolventů
Firmy čelí rostoucí výzvě, jak oslovit mladé lidi, kteří teprve vstupují na trh práce. Zájem o čerstvé absolventy je velký, ale nabídka je nízká. Většina středoškoláků nastupuje do zaměstnání okamžitě...
Hospodářská komora volá po zjednodušení administrativy v rámci iniciativy Omnibus I
Chceme skutečné zjednodušení administrativní zátěže firem.
Jak digitalizaci Česka konečně posunout z papíru do praxe: Stát, firmy a AI
Digitalizace se v českém veřejném prostoru skloňuje už léta, přesto se stále nedaří přenést ji z papíru do praxe. Jak je na tom Česko v digitalizaci doopravdy? Proč se „digitalizace“ často mění v práz...