Mnoho seniorů v dnešní době i při důchodu nadále pracuje nebo podniká. V tomto případě si mohou požádat o přepočet, a zvýšit si tak důchod. Zákon o důchodovém pojištění umožňuje pracujícím důchodcům požádat o přepočet důchodu za výdělečnou činnost vykonávanou současně s pobíráním starobního důchodu. Důchod se zvyšuje za každých 360 dní výdělečné činnosti o 0,4 % výpočtového základu.
Pracující či podnikající důchodci si mohou požádat o přepočet a zvýšit si tak důchod
Hodnotí se odpracované kalendářní dny
„Při přepočítání starobního důchodu se hodnotí odpracované kalendářní dny, ale nezapočítávají se doby zejména neplaceného volna, neomluvené nepřítomnosti v práci, dočasné pracovní neschopnosti a ošetřování nebo péče o dítě ve věku do 10 let,“ upozorňuje Eduarda Hekšová, ředitelka spotřebitelské organizace dTest.
Nárok na zvýšení starobního důchodu tedy vznikne dnem následujícím po dni, kterým starobní důchodce získal 360 započitatelných dnů výdělečné činnosti, ze které se odvádí sociální pojištění. Dny nad toto množství se mohou použít pro případné další zvýšení.
Dny nezískáte na brigádě z provedených dohod
Započitatelné dny starobní důchodci získají z pracovních poměrů, včetně zkrácených pracovních úvazků, z podnikání a za určitých okolností i z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Naopak žádné započitatelné dny nezískáte na brigádách na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti v rozsahu, který nezakládá účast na důchodovém pojištění. V případě Dohody o provedení práce o tom rozhoduje dosažení limitu výdělku ve výši 10 000 korun měsíčně, což je limit pro povinnost zaměstnavatele odvádět za zaměstnance sociální pojištění. V případě dohody o pracovní činnosti je tento limit pro rok 2022 ve výši 3500 korun měsíčně.
„Tyto limity se počítají pro každou dohodu zvlášť, pokud by měl starobní důchodce např. uzavřené dvě dohody o provedení práce a v každé z nich by si vydělal měsíčně pod 10 000 korun, i když součet by byl nad 10 000 korun, tak za něj zaměstnavatel sociální pojištění neodvede a žádné započitatelné dny nevzniknou,“ vysvětluje Eduarda Hekšová.
O kolik bude starobní důchod vyšší?
Důchod se zvýší o 0,4 % výpočtového základu, ke zvýšení však nedojde automaticky a je potřeba si písemně zažádat. Důchod je v rozsahu žádosti přepočítán za každých 360 dní výdělečné činnosti, a to o 0,4 % výpočtového základu. Výši výpočtového základu naleznete na rozhodnutí o přiznání starobního důchodu.
Kdy lze požádat o zvýšení důchodu?
„Požádat o zvýšení starobního důchodu lze za každých 360 kalendářních dní výdělečné činnost vykonávané současně s pobíráním starobního důchodu. Žádost o přepočet důchodu lze podat až 5 let zpětně, není tedy nutné, aby důchodce chodit žádat o přepočet důchodu každých odpracovaných 360 dnů,“ upřesňuje Eduarda Hekšová.
Kde a jak požádat o zvýšení důchodu?
O zvýšení důchodu za výdělečnou činnost vykonávanou současně s pobíráním starobního důchodu se žádá na místně příslušné okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ). K žádosti je třeba předložit občanský průkaz.
„Je vhodné, aby zaměstnavatel odeslal na sociálku evidenční list důchodového pojištění za období, za které je zvýšení požadováno, popř. aby jej žadatel doložil při žádosti o zvýšení starobního důchodu. U OSVČ je třeba mít dokládat Přehled o příjmech a výdajích OSVČ za období, za které je zvýšení požadováno,“ uzavírá Eduarda Hekšová.
Redakčně upravená tisková zpráva sdružení dTest, BussinessInfo.cz
Sdílet článek:
Vytisknout článekSouvisející články
Emisní povolenky podle firem dramaticky zdražují výrobu a oslabují konkurenceschopnost
Evropský systém obchodování s emisními povolenkami (EU ETS) považují téměř tři čtvrtiny respondentů (72,6 %) za nespravedlivý. Z lednového šetření Hospodářské komory mezi firmami dále vyplývá, že více...
Česko potřebuje chytrou, bezpečnou a řízenou pracovní migraci. Hospodářská komora žádá rozšíření okruhu partnerských zemí a silnější vládní podporu
Je potřeba otevřít debatu o řízené pracovní migraci. Český trh práce naráží na hranici svých možností a bez zahraničních pracovníků nebude možné udržet chod firem ani klíčových služeb. Hospodářská kom...
Zaměstnanecké benefity se staly standardem. Zaměstnanci preferují příspěvek na stravování, penzijní připojištění a dovolenou navíc
Benefity pomáhají firmám reagovat na tlak trhu práce i očekávání zaměstnanců. Dnes běžnou součástí odměňování. Podle šetření Hospodářské komory mezi firmami považuje drtivá většina zaměstnavatelů (86,...