S nástupem epidemie koronaviru nastaly už na jaře letošního roku zásadní změny v oblasti využívání práce z domova. Na tento jev zareagovalo Ministerstvo práce a sociálních věcí rozsáhlým průzkumem o míře využívání tzv. home office, o postojích těch, kdo s ním mají zkušenosti, a také o hlavních výhodách a limitech tohoto fenoménu. Osloveni byli zaměstnanci i vedoucí pracovníci v různých typech organizací, jejich zkušenosti jsou převážně pozitivní.
Práce na home-office je stále oblíbenější. Pochvalují si ji zaměstnanci i vedoucí pracovníci
Průzkum realizovaný ve spolupráci s projektem DigiKatalog financovaným z Operačního programu Zaměstnanost se soustředil na situaci a možnosti práce z domova před první vlnou epidemie koronaviru i během ní. Anonymní dotazník určený zástupcům státní správy, samosprávy, soukromých firem i neziskových organizací kompletně vyplnilo téměř 6 000 respondentů.
Před vypuknutím epidemie panovaly zásadní rozdíly ve využívání práce z domova především mezi různými typy zaměstnavatelů. Možnost pracovat na home office měla více než polovina respondentů soukromých organizací, a naopak méně než čtvrtina zaměstnanců veřejného sektoru. Také podmínky pro využívání této formy práce byly pro zaměstnance soukromých firem jednodušší.
V průběhu první vlny epidemie se počet zaměstnanců pracujících z domova, především ve státní správě a samosprávě, skokově navýšil. To donutilo zaměstnavatele urychleně vyřídit potřebnou administrativu, nastavit pravidla a posílit technické vybavení.
Odměnou jim byla ve více než 90 % spokojenost s fungováním práce z domova i s komunikací se zaměstnanci na dálku. Zhruba polovina vedoucích pracovníků považuje home office za benefit či prostředek slaďování pracovního a rodinného života. Čtvrtina věří, že může práci dokonce zefektivnit. Každý pátý vedoucí si s umožněním práce z domova naopak spojuje organizační komplikace.
Pro většinu řadových zaměstnanců je práce z domova lepší než práce v kanceláři z hlediska organizace času, soustředění i výkonnosti. Nejčastěji zmiňovanými mimopracovními klady jsou pak úspora času, možnost pracovat při drobné zdravotní indispozici či možnost zajistit péči o členy rodiny. Mezi nevýhodami naopak zaznívaly nedostatek sociálního kontaktu a nižší flexibilita při řešení pracovních otázek s kolegy. Důležitým faktorem nicméně je, že čím dlouhodobější zkušenost zaměstnanci s prací z domova měli, tím lépe ji hodnotili.
Souhrnná zpráva z průzkumu je dostupná veřejnosti v online podobě ZDE. Získané poznatky poslouží jako podklad pro nastavení související pracovněprávní legislativy a zároveň se stanou součástí připravované Metodiky práce z domova, kterou připravuje právě tým projektu DigiKatalog.
Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR
Sdílet článek:
Vytisknout článekSouvisející články
Komorový barometr: Firmy vstoupily do druhého pololetí s opatrným optimismem. Převládá očekávání stability
Více než polovina firem zapojených do Komorového barometru (52,9 %) očekávala ve druhém pololetí letošního roku stabilní ekonomickou situaci. Zlepšení předpokládalo 28,3 % respondentů a zhoršení 18,8 ...
ČNB zvýšila základní úrokovou sazbu. Bojí se rostoucí inflace
Bankovní rada České národní banky zvýšila ve čtvrtek 5. listopadu základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na čtyři procenta. Ekonomy ani finanční trh rozhodnutí nepřekvapilo.
Od ledna začnou platit nové tarify elektřiny. Listopad je pro firmy klíčový, upozorňuje Hospodářská komora
Přibližně 25 tisíc firem připojených k distribuční soustavě na hladinách vysokého (VN) a velmi vysokého napětí (VVN) čeká od začátku příštího roku změna ve způsobu výpočtu regulovaných plateb za elekt...