V roce 1993 působilo v České republice 1,25 milionu osob samostatně výdělečně činných, podniků s ručením omezeným, akciových společností a dalších obchodních subjektů. V roce 2021 se tento počet zvýšil na 2,98 milionu. To znamená, že v současné době je v České republice přibližně 2,4krát více ekonomických subjektů než před 30 lety. Zároveň se zvyšuje podíl obchodních společností, z nichž většinu tvoří malé a střední podniky, a roste význam specializovaných činností s vyšší přidanou hodnotou.
Od rozpadu Československa se počet podniků a živnostníků více než zdvojnásobil
22. březen 2023
Byznys
Úloha podnikání v 90. letech
„Malé a střední podniky pomáhaly s přechodem z centrálně plánované na tržní ekonomiku, když zmírňovaly důsledky transformace průmyslu tím, že zaměstnaly pracovníky, kteří byli propouštěni z velkých podniků, třeba z odvětví těžkého, kožedělného a obuvnického průmyslu, a alternativou pro zaměstnance obecně se stala samostatná živnost,“ vyzdvihl důležitou úlohu malého a středního podnikání v 90. letech prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.
Ten byl přímým účastníkem všech transformačních procesů jako federální ministr hospodářství a poté jako český ministr průmyslu. V 90. letech patřil k nejoblíbenějším politikům. Připomíná, že zejména tzv. malá privatizace, vystavěla na začátku 90. let živnostenský sektor a stala se základnou pro malé a střední podniky, jaké známe dnes.
Již 18 let roste podíl právnických osob
V roce 2005 představovali soukromí podnikatelé, jako fyzické osoby, největší podíl na celkovém počtu ekonomicky aktivních subjektů, a to 73 %. Avšak od té doby začal růst podíl právnických osob, zejména malých a středních obchodních společností. Dnes již soukromí podnikatelé zahrnují pouze 64 % všech ekonomicky aktivních subjektů.
Malé a střední obchodní společnosti
Rozvoj malých (méně než 50 zaměstnanců a roční obrat nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 10 mil. eur) a středních obchodních společností (méně než 250 zaměstnanců a roční obrat nepřesahuje 50 mil. eur či bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 43 mil. eur) je ukazatelem zdravého podnikatelského prostředí.
„Jsou protivahou monopolům a velkým nadnárodním korporacím. Jsou pružnější než větší podniky, protože dokážou rychleji reagovat na změny na trhu. A tím i pozitivně působí na velké podniky, aby zaváděly inovace a zefektivňovaly výrobu. Zároveň platí, že ani ta největší úspěšná firma se v tržním prostředí neobejde bez menších dodavatelů,“ dodal Vladimír Dlouhý.
Co způsobilo nárůst malých a středních podniků?
Dle pana Dlouhého za nárůst podílu obchodních společností může úspěšné snižování byrokracie při zakládání obchodních společností. Díky rekodifikaci civilního práva se od roku 2014 mimo jiné snížila výše základního kapitálu společností s ručením omezením z původních 200 tis. Kč na pouhou 1 korunu, což řadě OSVČ snížilo kapitálové nároky na zahájení většího podnikání.
Velké zastoupení ekonomicky neaktivních subjektů
Hospodářská komora České republiky (HK ČR) upozorňuje na dlouhodobý problém subjektů tzv. ekonomicky neaktivních. Z celkového počtu ekonomických subjektů vedených Českým statistickým úřadem tvoří 40 % až 50 %. Ekonomicky neaktivní se skládají z OSVČ s pozastavenou činností a tzv. spící firmy, které jsou v likvidaci, nepodnikají, neposílají výkazy do obchodního rejstříku nebo nereagují na výzvy úřadů.
I přesto byla zjištěna ekonomická aktivita u 1,59 mil. OSVČ a podniků z celkového počtu 2,98 mil. Ekonomických subjektů. Jedná se o historické maximum.
Nárůst podílu na hrubé přidané hodnotě
Dle HK ČR za úspěchem tuzemské ekonomiky stojí také nárůst významu specializovaných činností s vyšší přidanou hodnotou. Z její analýzy vyplynulo, že od rozdělení Československa došlo k nejvyššímu nárůstu podílu na hrubé přidané hodnotě v oblastech zdravotní a sociální péče, u profesních, vědeckých a technických činností, v informační a komunikační činnosti a také v odvětví vzdělávání a peněžnictví.
Na druhé straně k nejhlubšímu poklesu podílu na hrubé přidané hodnotě došlo ve zpracovatelském průmyslu, v odvětví lesnictví, rybářství a zemědělství, těžby a dobývání a stavebnictví.
Roste i reálná produktivita práce
Hospodářská komora zaznamenala téměř 85% nárůst reálné produktivity práce v České republice za posledních 30 let. Průměrný roční růst se pohybuje kolem 2,4 procenta. Podle analýz Hospodářské komory rostou reálné mzdy (mzdy po odečtení inflace) rychleji než produktivita práce. Zaměstnanci dnes mají téměř 2,5krát vyšší reálné mzdy než před 30 lety.
Zdroj: Hospodářská komora ČR
Sdílet článek:
Vytisknout článekSouvisející články
05. srpen 2025
Byznys
Celní dohoda EU a USA je deeskalací obchodní války. Skutečná výzva nyní čeká Evropu na vnitřním trhu
Evropa by měla na novou obchodní dohodu se Spojenými státy reagovat důrazem na zvýšení své vlastní konkurenceschopnosti – zejména odstraněním vnitřních překážek na jednotném trhu, omezením byrokracie ...
01. srpen 2025
Byznys
Konzultační den Czechinvest pro firmy a podnikatele z Jihočeského kraje
Regionální kancelář agentury CzechInvest pro Jihočeský kraj si Vás spolu s partnerskými agenturami dovoluje pozvat na konzultační den pro firmy a podnikatele. Formou individuálních nebo online konzul...
30. červenec 2025
Byznys
OCE: Úspěšní exportéři se dočkají dalšího ocenění. Inspirují ostatní
Příležitost zazářit mezi českou exportní elitou nabízí již šestý ročník soutěžního projektu Ocenění Českých Exportérů, který vyzdvihuje, podporuje a oceňuje ryze české firmy. O vítězích rozhodnou ekon...