V roce 1993 působilo v České republice 1,25 milionu osob samostatně výdělečně činných, podniků s ručením omezeným, akciových společností a dalších obchodních subjektů. V roce 2021 se tento počet zvýšil na 2,98 milionu. To znamená, že v současné době je v České republice přibližně 2,4krát více ekonomických subjektů než před 30 lety. Zároveň se zvyšuje podíl obchodních společností, z nichž většinu tvoří malé a střední podniky, a roste význam specializovaných činností s vyšší přidanou hodnotou.
Od rozpadu Československa se počet podniků a živnostníků více než zdvojnásobil
22. březen 2023
Byznys
Úloha podnikání v 90. letech
„Malé a střední podniky pomáhaly s přechodem z centrálně plánované na tržní ekonomiku, když zmírňovaly důsledky transformace průmyslu tím, že zaměstnaly pracovníky, kteří byli propouštěni z velkých podniků, třeba z odvětví těžkého, kožedělného a obuvnického průmyslu, a alternativou pro zaměstnance obecně se stala samostatná živnost,“ vyzdvihl důležitou úlohu malého a středního podnikání v 90. letech prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.
Ten byl přímým účastníkem všech transformačních procesů jako federální ministr hospodářství a poté jako český ministr průmyslu. V 90. letech patřil k nejoblíbenějším politikům. Připomíná, že zejména tzv. malá privatizace, vystavěla na začátku 90. let živnostenský sektor a stala se základnou pro malé a střední podniky, jaké známe dnes.
Již 18 let roste podíl právnických osob
V roce 2005 představovali soukromí podnikatelé, jako fyzické osoby, největší podíl na celkovém počtu ekonomicky aktivních subjektů, a to 73 %. Avšak od té doby začal růst podíl právnických osob, zejména malých a středních obchodních společností. Dnes již soukromí podnikatelé zahrnují pouze 64 % všech ekonomicky aktivních subjektů.
Malé a střední obchodní společnosti
Rozvoj malých (méně než 50 zaměstnanců a roční obrat nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 10 mil. eur) a středních obchodních společností (méně než 250 zaměstnanců a roční obrat nepřesahuje 50 mil. eur či bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 43 mil. eur) je ukazatelem zdravého podnikatelského prostředí.
„Jsou protivahou monopolům a velkým nadnárodním korporacím. Jsou pružnější než větší podniky, protože dokážou rychleji reagovat na změny na trhu. A tím i pozitivně působí na velké podniky, aby zaváděly inovace a zefektivňovaly výrobu. Zároveň platí, že ani ta největší úspěšná firma se v tržním prostředí neobejde bez menších dodavatelů,“ dodal Vladimír Dlouhý.
Co způsobilo nárůst malých a středních podniků?
Dle pana Dlouhého za nárůst podílu obchodních společností může úspěšné snižování byrokracie při zakládání obchodních společností. Díky rekodifikaci civilního práva se od roku 2014 mimo jiné snížila výše základního kapitálu společností s ručením omezením z původních 200 tis. Kč na pouhou 1 korunu, což řadě OSVČ snížilo kapitálové nároky na zahájení většího podnikání.
Velké zastoupení ekonomicky neaktivních subjektů
Hospodářská komora České republiky (HK ČR) upozorňuje na dlouhodobý problém subjektů tzv. ekonomicky neaktivních. Z celkového počtu ekonomických subjektů vedených Českým statistickým úřadem tvoří 40 % až 50 %. Ekonomicky neaktivní se skládají z OSVČ s pozastavenou činností a tzv. spící firmy, které jsou v likvidaci, nepodnikají, neposílají výkazy do obchodního rejstříku nebo nereagují na výzvy úřadů.
I přesto byla zjištěna ekonomická aktivita u 1,59 mil. OSVČ a podniků z celkového počtu 2,98 mil. Ekonomických subjektů. Jedná se o historické maximum.
Nárůst podílu na hrubé přidané hodnotě
Dle HK ČR za úspěchem tuzemské ekonomiky stojí také nárůst významu specializovaných činností s vyšší přidanou hodnotou. Z její analýzy vyplynulo, že od rozdělení Československa došlo k nejvyššímu nárůstu podílu na hrubé přidané hodnotě v oblastech zdravotní a sociální péče, u profesních, vědeckých a technických činností, v informační a komunikační činnosti a také v odvětví vzdělávání a peněžnictví.
Na druhé straně k nejhlubšímu poklesu podílu na hrubé přidané hodnotě došlo ve zpracovatelském průmyslu, v odvětví lesnictví, rybářství a zemědělství, těžby a dobývání a stavebnictví.
Roste i reálná produktivita práce
Hospodářská komora zaznamenala téměř 85% nárůst reálné produktivity práce v České republice za posledních 30 let. Průměrný roční růst se pohybuje kolem 2,4 procenta. Podle analýz Hospodářské komory rostou reálné mzdy (mzdy po odečtení inflace) rychleji než produktivita práce. Zaměstnanci dnes mají téměř 2,5krát vyšší reálné mzdy než před 30 lety.
Zdroj: Hospodářská komora ČR
Sdílet článek:
Vytisknout článekSouvisející články
29. září 2026
Byznys
HK ČR bude na kongresu Eurochambres ve Valencii jednat o konkurenceschopnosti, jednotném trhu a praktické podpoře firem
Viceprezidentka HK ČR Zuzana Krejčiříková bude zastupovat české podnikatele v debatě o podmínkách pro podnikání v Evropě. Hospodářská komora ČR se ve dnech 28. a 29. září zúčastní ve španělské Vale...
29. září 2026
Byznys
ČSÚ hlásí ochlazení nálady firem. Komorový barometr zachycuje příznivější výhled
Zářijový pokles podnikatelské důvěry zachycený Českým statistickým úřadem podle Hospodářské komory zatím neznamená plošný obrat českých firem k pesimismu. Aktuální Komorový barometr, sledující očekává...
18. září 2026
Byznys
Čeští podnikatelé předali Evropské komisi podněty k revizi ETS. Volají po větší ochraně evropského průmyslu a předvídatelných podmínkách pro investice
Evropská klimatická politika musí více zohledňovat ekonomické dopady a posílit ochranu evropských výrobců před globální konkurencí. Na dnešním jednání se zástupci Evropské komise nad jejím návrhem rev...