Náklady, které podnikatelé často přehlížejí

26. srpen 2025

Legislativa a účetnictví

Podnikatelé často platí víc na daních jen proto, že nevyužívají všechny možnosti, které jim zákon nabízí. V článku se podíváme na nejčastější přehlížené náklady, díky nimž můžete ušetřit tisíce korun ročně.

Každý podnikatel se snaží mít daně co nejnižší, ale mnoho z nich zbytečně odvádí víc peněz, než by museli. Důvodem není vždy jen poctivost, ale také neznalost.

Zákon o daních z příjmů (zákon č. 586/1992 Sb.) umožňuje uplatnit širokou škálu nákladů, pokud souvisí s podnikáním a tyto náklady jsou doložitelné. Jenže praxe ukazuje, že řada menších podnikatelů tyto možnosti vůbec nevyužívá. Výsledkem je vyšší základ daně a tedy i vyšší odvody na sociální a zdravotní pojištění.

Náklady na automobil a cestovné

Automobil je pro většinu podnikatelů nezbytný prostředek. Náklady na spojené s provozem automobilu, cestovné a další náklady, které lze uznat jako daňové uznatelné, definuje zákon o daních z příjmů v § 24.

Podle § 24 odst. 2 písm. k) zákona o daních z příjmů si můžete uplatnit náklady na pracovní cesty. Tyto náklady zahrnují náklady na ubytování, dopravu hromadnými prostředky, na pohonné hmoty spotřebované silničním motorovým vozidlem zahrnutým v obchodním majetku poplatníka, pořizovaným na finanční leasing, v nájmu nebo užívaným na základě smlouvy o výpůjčce a další nezbytné výdaje.

Náklady lze však uplatnit i na vozidlo, které není zahrnuté do obchodního majetku. Uplatnit potom může náklady ve výši sazby základní náhrady, a to maximálně do výše sazby základní náhrady vymezené pro zaměstnance odměňovaného platem, a náhrady výdajů za spotřebované pohonné hmoty. Pro stanovení výdajů za spotřebované pohonné hmoty lze použít průměrné ceny pohonných hmot stanovené pro účely poskytování cestovních náhrad podle zákoníku práce. Pokud podnikatel použije ceny vyšší, je povinen doložit doklady o jejich nákupu.

Pokud vozidlo využíváte i pro soukromé účely, je nutné poměrné rozdělení nákladů – ale i tehdy se vyplatí vést knihu jízd a část výdajů do nákladů zahrnout.

Pokud jsou náklady související s provozem (zejména pohonné hmoty a parkovné) nízké, lze za určitých okolností využít tzv. výdajový paušál na vozidlo. U něj lze totiž uplatnit až pět tisíc korun měsíčně jako daňově uznatelný náklad, ročně tedy šedesát tisíc.

Domácí kancelář a náklady na energie

Mnoho menších podnikatelů pracuje z domova, ale jen málokdo využívá možnost odečíst část nákladů na energie, internet nebo vodu, pokud je prokazatelně používá pro podnikání.

Poměrnou část nákladů lze tedy označit jako daňové náklady – musí se však prokázat. Je dobré mít jasně stanovený poměr – například podle plochy místnosti, která je využívána jako kancelář. Typické náklady, které lze alokovat, jsou náklady na elektřinu, topení, internet, mobilní služby nebo dokonce i náklady na vybavení pracovního místa. § 24 odst. 1 stanovuje, že daňově uznatelný je každý výdaj vynaložený na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Podnikatelé často tento paragraf chápou příliš úzce a zapomínají, že i židle, stůl nebo počítač používaný výhradně pro práci do nákladů patří.

Alokovat je možné i další náklady na spotřebované služby – například internet, telefonní poplatky a další podobné služby.

Vzdělávání a profesní rozvoj

Další oblastí, kde se často chybuje, jsou náklady na vzdělávání. Podle § 24 odst. 2 písm. j) je možné uplatnit výdaje na odborná školení, kurzy či literaturu, pokud souvisí s podnikáním. Pro živnostníka v kosmetice to mohou být odborné semináře o nových technologiích, pro účetní zase školení o novelách zákona.

Velmi často podnikatelé platí „ze svého“ například knihy nebo online kurzy a vůbec je do nákladů nezařadí. Přitom právě vzdělávání je jedním z nejlepších příkladů investice, která je nejen daňově uznatelná, ale zároveň zvyšuje kvalitu a konkurenceschopnost podnikání.

Drobný majetek a pracovní pomůcky

Zákon rozlišuje hmotný majetek a také zmiňuje tzv. drobný majetek. Pokud pořídíte věci s pořizovací cenou do 80 000 Kč a s dobou použitelnosti kratší než rok, můžete je dát přímo do nákladů v plné výši. Typicky jde o notebook, telefon, nářadí, tiskárnu a jiný drobný majetek.

Podnikatelé však často udělají chybu, že si některé věci koupí „soukromě“ a ani je do účetnictví nezanesou. Přichází tak o možnost okamžité daňové úspory. Stejně tak se zapomíná na drobné pomůcky, jako jsou diáře, psací potřeby, softwarové licence nebo předplatné online nástrojů – přitom právě tyto pravidelné výdaje se mohou nasčítat do významné částky.

Pokud podnikatelé nakoupí majetek dražší než 80 000 Kč, nezahrnou tento výdaj do nákladů okamžitě, ale rozloženě v letech ve formě odpisů. Nezáleží přitom ani na tom, zda byl majetek pořízen tzv. „na IČO“.

Marketing a reprezentace – co lze a co už ne

Zvláštní kapitolou jsou výdaje na reklamu a reprezentaci. Zákon v § 25 odst. 1 písm. t) jasně uvádí, že výdaje na reprezentaci (například pohoštění, občerstvení, dary bez reklamního charakteru) nejsou daňově uznatelné. Na druhou stranu reklama, pokud je jasně prokazatelná, uznatelná je.

Podnikatelé si ale často pletou hranici mezi těmito pojmy. Pokud si necháte vyrobit propagační předměty s logem firmy nebo inzerujete na internetu, jedná se o daňově uznatelný náklad. Pokud však pozvete klienta na oběd bez dalšího, tento náklad už odečíst nemůžete. Přesto lze i zde hledat legální cestu – například uspořádat workshop či prezentaci. Klíčem je vždy prokázat, že výdaj má přímou vazbu na dosažení příjmů.

Znalost zákona ušetří peníze

Drobní podnikatelé mají často pocit, že ušetřit na daních znamená složité účetní triky. Ve skutečnosti jde ale spíše o důslednost a znalost zákona. Mnoho nákladů, které už dnes platíte takzvaně „ze svého“, může být legálně a bez rizika uplatněno v základu daně. Od domácí kanceláře, přes školení, až po drobný majetek – vše má své místo v zákoně.

Aktuality