Evropa přichází o stovky miliard. Kdo brzdí jednotný trh EU? Jak zachránit ekonomiku?

21. říjen 2025

Legislativa a účetnictví

Mimocelní bariéry dosahují ekvivalentu 110 % cel u služeb, což Evropu stojí až 700 miliard eur ročně. O kolik přesně přicházíme, jaké to má důsledky především a co by (nejen) politici měli udělat hned teď? Na tyto otázky odpovídají Petr Zahradník, ekonom, člen NERV a poradce ministrů, Luděk Niedermayer, europoslanec a bývalý viceguvernér ČNB a William Jalloul, CEO Flowpay, Česká fintechová asociace.

Byrokracie a ochrana zájmů brzdí růst

Petr Zahradník v úvodu debaty připomíná, že jednotný vnitřní trh byl spuštěn v roce 1993 a týkal se z drtivé většiny pohybu zboží. „Tady byla v podstatě jakási představa, že máme jednotný vnitřní trh, že fyzické bariéry padly, ale už se nebral v potaz technologický, finanční a další pokrok, který v průběhu té doby nastal,“ upozorňuje.

Podle některých zdrojů tak přicházejí evropské firmy a spotřebitelé ročně až o stovky miliard eur právě kvůli bariérám na vnitřním trhu. Jak varoval bývalý šéf Evropské centrální banky Mario Draghi ve své zprávě, pokud Evropská unie nedokončí a neposílí vnitřní trh, její ekonomika bude pomalu ztrácet vliv.

Luděk Niedermayer, europoslanec a bývalý viceguvernér ČNB, názorně ukazuje vliv bariér na energetickém trhu. „Často se ptám lidí, jak si myslí, že je od sebe daleko Itálie a Německo… Ale ta odpověď, kterou bych chtěl slyšet, je, že je to pětatřicet eur za megawatthodinu elektřiny.“ Naráží tak na významný cenový rozdíl, který ilustruje, že nedostatečné propojení trhů má reálné ekonomické důsledky.

Často opakovaný argument, že za problémy může přebujelá evropská regulace, je však podle Luďka Niedermayera nepřesný. „To, co opravdu vytváří fragmentaci na evropském trhu, jsou národní regulace,“ tvrdí. Ty jsou navrhovány tak, aby chránily zájmy domácích firem a lobbistů, což brání vzniku skutečné konkurence. Evropská regulace naopak často vzniká jako snaha tyto rozdíly sjednotit, aby se zabránilo vzniku 27 různých národních regulací. Ne vždy se to aůe setkává s pochopením.

Startupová scéna volá po změnách

William Jalloul, zakladatel finančně-technologického startupu Flowpay, popisuje, jak fragmentace trhu ovlivňuje jeho podnikání. „Když zakládám firmu tady v České republice, je pro mě strašně složité ten produkt nabízet celoevropsky,“ říká. Jeho firma, která poskytuje financování malým a středním podnikům, se potýká s odlišnými pravidly v každé zemi, což generuje obrovské právní a finanční náklady. Aby se situace usnadnila, museli se dokonce přesunout do Nizozemska, které má pro americké nebo britské investory mnohem atraktivnější jurisdikci.

„Startupům v Americe je jedno, jestli to dělají v Minnesotě, nebo v Kalifornii,“ konstatuje William Jalloul a poukazuje na obrovskou konkurenční výhodu, kterou má USA oproti Evropě. Poukazuje také na to, že zatímco americké startupy mají okamžitý přístup k trhu se 350 miliony zákazníků, evropské firmy mnohdy narážejí na složitou byrokracii.

„Je tady strašně moc bariér, které v tom brání. A hlavně, ono se to pořád mění. Já nevím, s čím mám počítat, jak to bude vypadat, co se stane. Když se to změní tady, tak se to jinak změní v Nizozemsku, jinak v Německu, jinak v Itálii. A pořád musím počítat s nějakou nejistotou,“ popisuje William Jalloul.

Pro mnoho investorů ze zahraničí je podle něj střední a východní Evropa regionem, kam se zdráhají investovat kvůli nedostatku důvěry v právní systémy a neznalosti trhu. Chybí tu také odvaha riskovat, která je v USA běžnější, což je dáno i chybějícími kapitálovými trhy.

Kromě regulací vnímá jako problémem právě i přístup k finančním zdrojům. „Tady je třeba firma, startup v České republice, který získá desetkrát méně kapitálu než firma z Německa, z Velké Británie nebo z Holandska,“ popisuje William Jalloul s tím, že kapitál je v Česku sice k dispozici, ale je směrovaný ke špatným typům investic nebo do nemovitostí.“

Petr Zahradník v návaznosti na to připomíná bod z Draghiho zprávy o tom, že Evropa má sice zhruba dvakrát vyšší míru úspor než USA, ty však ale nejsou optimálně alokovány, což následně zvyšuje náklady na financování a snižuje konkurenceschopnost.

Silné národní lobby a velké korporace, které profitují ze stávajícího stavu, aktivně brání změnám. Diskutující se shodli, že zatímco startupy by rády fragmentaci odstranily, velké zavedené firmy v energetice nebo bankovnictví, naopak status quo hájí.

Naděje na obzoru: „28. režim“ a reforma financí

Jedním z možných řešení současného stavu je myšlenka tzv. 28. režimu – jednotného právního a daňového rámce pro podnikání. To by umožnilo nově vzniklým firmám fungovat napříč EU bez nutnosti přizpůsobovat se 27 různým národním legislativám. Tento režim by měl být navržen tak, aby usnadnil podnikání a přilákal rizikový kapitál, za kterým se nyní často firmy vydávájí zejména do USA.

Dále je nutná také reforma evropských financí a rozpočtu. Draghiho zpráva navrhuje zvýšit investice, ale podle Petra Zahradníka a Williama Jalloula je důležitější přealokovat stávající kapitál do produktivnějších sektorů s vyšší přidanou hodnotou, jako jsou startupy a inovace, spíše než třeba do zemědělství či nemovitostí. Luděk Niedermayer také volá po dokončení bankovní unie a zjednodušení sekuritizace, která by mohla zvýšit efektivitu financování.

Politická vůle jako klíč k úspěchu

Účastníci diskuze vyjádřili opatrný optimismus nad tím, že situace, kdy „začíná téct do bot“ nutí politiky i veřejnost o problémech otevřeně mluvit. Petr Zahradník vidí naději v tom, že současné zprávy a strategie jsou daleko méně pokrytecké a otevřeně poukazují na skutečné problémy.

„Věřím, že celkově ti podnikatelé a startupisti dokážou transformovat a je potřeba dávat jim volnost toho podnikání,“ uvádí William Jalloul. Změna mentálního přístupu k podnikání a investicím, spolu s odstraňováním byrokratických překážek, je podle něj klíčem k tomu, aby se Evropa stala domovem pro další generaci úspěšných firem.

Aktuality

Evropa přichází o stovky miliard. Kdo brzdí jednotný trh EU? Jak zachránit ekonomiku?

Sdílet článek:

Související články

HK ČR: Aktuální informace k připomínkování legislativy

Minimální zálohy pro živnostníky na pojistné v roce 2026 skokově narostou

Nová povinnost pro zaměstnavatele: Nástup cizince musí hlásit ještě před započetím práce

Náklady, které podnikatelé často přehlížejí