Druhá polovina roku 2023 přinese zaměstnavatelům nové povinnosti

20. duben 2023

Byznys HR a personalistika Legislativa a účetnictví

Nové povinnosti, které budou muset zavést zaměstnavatelé od poloviny roku 2023, se týkají tzv. whistleblowingu. Rozsah změn se liší podle počtu zaměstnanců. Velké podniky s nejméně 250 zaměstnanci budou muset dokonce zavést vlastní interní systém pro oznamování protiprávních jednání při výkonu práce.

Nová legislativa týkající se ochrany oznamovatelů má vliv na všechny osoby, které oznamují nezákonné jednání, a povinné subjekty. Každý má právo oznámit jakékoli nezákonné jednání. Návrh zákona prošel druhým čtením v Poslanecké sněmovně (sněmovní tisk č. 352) a plánovaný termín účinnosti je červenec 2023.

Zákon o ochraně oznamovatelů je realizací směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie. Lhůta pro začlenění pravidel do právních předpisů jednotlivých členských států vypršela před dvěma lety v prosinci 2021 (konkrétně 17. prosince). Česká republika byla jedním ze osmi států, které byly z tohoto důvodu žalovány Evropskou komisí. Sankce na konci března přesahovala 50 milionů korun a neustále roste. Úroky se zvyšují každým dnem prodlení. Jakmile Česko přijme zákon a informuje o této skutečnosti Soudní dvůr Evropské unie, bude stanovena konečná výše pokuty.

Co je cílem whistleblowingu?

Cílem právní úpravy tzv. whistleblowingu je vytvoření bezpečného prostředí pro oznamovatele v soukromém i veřejném sektoru, kteří se nebudou bát oznámit protiprávní jednání, které zjistili v průběhu svého zaměstnání, a tím přispět k jeho nápravě, minimalizaci škody, identifikaci pachatelů a podobně.

Osoba, která podává takové oznámení, se označuje jako oznamovatel (whistleblower). Je důležité, aby oznamovatel nebyl vystaven odvetě ze strany organizace, na jejíž nevhodné praktiky upozornil. Vzhledem k tomu, že oznamování může zahrnovat oznámení činností, které mohou ohrozit veřejnost, je ve veřejném zájmu zajistit ochranu těchto osob. To je hlavním cílem whistleblowingu – chránit oznamovatele.

Jaká jsou možná protiprávní jednání?

Jde o oznámení o potenciálním protiprávním jednání, které:

a) má znaky trestného činu (podle aktuálního návrhu zákona nespadá pod oznámení protiprávní jednání, které má znaky přestupku, pokud nespadá pod vymezené oblasti) nebo

b) porušuje právní předpis nebo předpis Evropské unie upravující vymezené oblasti:

finanční instituce, finanční služby, finanční produkty a finanční trhy;
daně z příjmu právnických osob;
předcházení legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu;
ochrana spotřebitele a bezpečnosti a souladu s požadavky na výrobky podle právních předpisů;
bezpečnost dopravy, přeprava a provoz na pozemních komunikacích;
ochrana životního prostředí, bezpečnost potravin a krmiv a ochrana zvířat;
radiační ochrana a jaderná bezpečnost;
zadávání veřejných zakázek, veřejné dražby a hospodářská soutěž;
ochrana vnitřního pořádku a bezpečnosti, života a zdraví;
ochrana osobních údajů, soukromí a bezpečnost sítí a elektronických komunikací a informačních systémů;
ochrana finančních zájmů Evropské unie nebo
fungování vnitřního trhu včetně ochrany unijních pravidel hospodářské soutěže a státní podpory.

O spáchání protiprávního jednání se oznamovatel dozvěděl v souvislosti s prací nebo jinou obdobnou činností.

Povinný subjekt a oznamovatel

Ochrana whistleblowerů se samozřejmě týká veřejných zadavatelů a provozovatelů některých obchodních aktivit, jako jsou pojišťovny, banky a další. Zaměstnavatelé budou také povinnými subjekty. Jak již bylo výše uvedeno, kdokoli, kdo chce upozornit na protiprávní jednání, může být oznamovatelem. To může zahrnovat zaměstnance, členy statutárních orgánů, dobrovolníky, praktikanty, dodavatele služeb, žadatele o práci a další.

Oznámení o protiprávním jednání bude možné podat písemně nebo na žádost oznamovatele nahrát ústně (a zaznamenat ho). Nejčastěji bude pravděpodobně podáváno prostřednictvím speciálně navrženého softwaru. Zaměstnavatelé budou povinni zavést vnitřní oznamovací systém.

Kromě toho bude oznamovatel mít možnost podat oznámení prostřednictvím ministerstva spravedlnosti. Toto ministerstvo bude sloužit jako samostatný oznamovací systém, kde se bude moci oznamovatel obrátit s podnětem mimo strukturu organizace. Na druhou stranu bude ministerstvo jako dohledový orgán dohlížet na plnění povinností povinných subjektů podle tohoto zákona. Ministerstvo může ukládat pokuty za nedodržování povinností, jako je například vystavení odvetných opatření pro oznamovatele, nedodržení požadavků na vnitřní oznamovací systém, nedoplnění webových stránek atd. Sankce mohou být uděleny i oznamovateli, který by vědomě podal nepravdivé oznámení.

Nové povinnosti zaměstnavatelů

K datu účinnosti opatření budou muset zaměstnavatelé s nejméně 50 zaměstnanci v průměru k 1. lednu příslušného kalendářního roku zavést vnitřní oznamovací systém, kterým budou oznamovatelé podávat oznámení. Zaměstnavatelé budou moci sdílet vnitřní oznamovací systém například v rámci skupiny podniků. Avšak zaměstnavatelé s nejméně 250 zaměstnanci budou muset mít svůj vlastní systém.

Bylo by ideální, aby zaměstnavatel vypracoval interní směrnici o ochraně oznamovatelů a jmenoval osobu, která bude odpovědná za přijímání a následné řešení podaných oznámení. Tato osoba bude mít za úkol chránit identitu oznamovatele a zajistit ochranu před případnými odvetnými opatřeními ze strany zaměstnavatele, jako například výpověď či snížení mzdy.

Aktuality