Česká ekonomika brzdí. Růst HDP byl v 1. čtvrtletí nejpomalejší za dva roky

01. červen 2026

Byznys

V prvním čtvrtletí roku 2026 se zvýšil český HDP ve srovnání se stejným obdobím loňského roku o 2,2 procenta. Mezikvartálně rostla česká ekonomika pouze o 0,2 %. Ukázal to zpřesněný odhad Českého statistického úřadu, zveřejněný na konci května.

Meziroční růst táhla především spotřeba domácností a tvorba hrubého fixního kapitálu. Negativní vliv měly změna stavu zásob a saldo zahraničního obchodu. Podle ekonomů aktuálně brání výraznějšímu růstu českého HDP konflikt na Blízkém východě a vyšší cla.

„Objem dovozu narůstá výraznějším tempem než objem exportu, který se musí vypořádávat s obtížným mezinárodním prostředím, pro něž byla v letošním prvním čtvrtletí charakteristická nejistota spjatá s napjatou geopolitickou situací a uplatňováním vysokých cel,“ shrnuje ekonom Lukáš Kovanda.

Na růst obejmu importu má vliv i vzestup cen energetických surovin, především ropy a ropných produktů, jejichž cena roste od března. Koncem února začala válka USA a Izraele proti Íránu. Domácí spotřeba naopak stále pokračuje v solidním růstu, Češi nemají hluboko do kapsy a nálada mezi spotřebiteli je stále relativně dobrá.

„Spotřeba domácností stoupá díky jejich poměrně příznivému naladění stran svých finančních možností a celkové kondice ekonomiky. Tato relativně pozitivní nálada pramení z pokračujícího růstu reálných mezd a z poměrně solidně ukotvené celkové inflace i souvisejících očekávání,“ doplňuje Lukáš Kovanda.

Ekonom připomíná, že se pomaleji než v přechozím období zvyšovala produktivita práce. Tempo růstu produktivity práce (o jedno procento meziročně) bylo nejpomalejší od posledního kvartálu roku 2024.

Ještě znepokojivější pohled nabízí vývoj hodinové produktivity práce. Přestože průměrný pracovník pracuje stále více hodin (počet odpracovaných hodin stoupl o tři procenta), produktivita na hodinu práce propadla meziročně o 0,9 %.

Raiffeisen Bank je v odhadu růstu české ekonomiky mnohem pesimističtější, nejistotu přináší zejména blízkovýchodní krize. „V základním scénáři, který předpokládá ceny ropy poblíž 100 dolarů za barel do konce letošního roku, predikujeme pro celý letošní rok zpomalení růstu HDP na 1,6 procenta,“ dodává ekonom.

Provizorium omezilo vládní útraty, ekonomika brzdí

Podle analytika společnosti Investika Víta Hradila, k žádnému překvapení ve vývoji ekonomiky nedošlo a letošní rok nezačal příliš slavně. Pokud by HDP rostlo podobným tempem, vykázala by tuzemská ekonomika za celý rok růst pouze 1,5 procenta.

„Jedinou útěchou může být skutečnost, že v prvním čtvrtletí panovalo v Česku rozpočtové provizorium, které omezovalo útraty vládních institucí, což ekonomický výkon oslabovalo. Naopak ve zbytku roku lze předpokládat, že vládní sektor bude toto manko dohánět,“ domnívá se analytik.

Širší negativní ekonomické důsledky války v Íránu – jako pokles kupní síly obyvatel, zhoršení ekonomického sentimentu či narušení dodavatelských řetězců – se podle něj plně projeví až v nadcházejících čtvrtletích.

Prognóza ČNB byl příliš optimistická

Analytik CitFin Miroslav Novák připomíná, že růst domácí ekonomiky v 1. čtvrtletí výrazně zaostal za odhady z prognózy České národní banky, která očekávala meziroční růst o 2,5 procenta. „Detailnější pohled nicméně ukazuje, že struktura růstu zůstává solidní,“ nabízí optimističtější pohled Novák.

„Pozitivní je, že spotřeba domácností pokračovala v solidním růstu (o 0,6 procenta). Domácnosti těží z reálného růstu mezd a spotřebitelská důvěra je silná. Velmi slušně rostly zkraje roku i investice, když tvorba hrubého fixního kapitálu vzrostla mezičtvrtletně o dvě procenta,“ vypočítává Novák.

Aktuality