Aktuality

91 % podnikatelů neplánuje se státem vést spor o náhradu škod za uzavřené provozovny během první vlny pandemie

04. listopad 2020
Byznys Obchod Koronavirus

Naprostá většina podnikatelů, a to 91 %, se neplánuje pustit do konfliktu se státem kvůli škodám, které jim způsobila vládou na jaře preventivně přijatá mimořádná opatření. Vláda jim nařídila uzavřít provozovny, což pro většinu znamenalo přestat či výrazně omezit podnikání s tím, že pro zaměstnance neměli práci. Vyplývá to ze šetření Hospodářské komory mezi osmi sty podnikateli.

Hlavním důvodem je obava z případného neúspěchu, která od sporů o náhradu škod odrazuje zejména malé podniky. Tři z deseti podniků uvádí, že vládní kompenzace, státní záruky a jejich vlastní finanční rezervy jim pomohly jarní lock down překlenout, a proto nebudou o náhradu škod usilovat.

Někteří ministři se podnikatele snažili od případných žalob odradit tvrzeními, že škody jim nezpůsobily vládní preventivní kroky, ale samotné onemocnění covid-19. Ministerstva se už při přípravě programů pomoci snažila do jejich podmínek zanášet ustanovení, kterými by se podnikatelé zavázali, že obecně nebudou stát žalovat o náhradu škody. Po intervencích Hospodářské komory od toho ustoupila a v podmínkách podpor se objevily měkčí verze, podle nichž podnikatelé si nebudou nárokovat úhradu škody v oblasti, v níž přijmou kompenzace.

Ze šetření Hodpodářské komory přitom vyplynulo, že jen necelá desetina podnikatelů je přesvědčena, že nárok na náhradu škod nemá. Podle právních analýz Hospodářské komory je stát za vzniklé škody zodpovědný. Otázkou může být právě výše a rozsah náhrady škody.

Šetření se uskutečnilo ještě před přijetím dalších restrikcí na podzim. Z toho důvodu je pravděpodobné, že počet podniků, které budou žalobu zvažovat, bude aktuálně vyšší. V srpnu podat žalobu zvažovalo 6 % firem, zejména v oblasti osobních služeb.

Hospodářská komora ČR rovněž připomíná, že vládní finanční opatření z jara letošního roku byla sociálně motivovaná, cílem bylo udržení zaměstnanců v podnicích, aby neodcházeli na Úřad práce (program Antivirus), a zajištění či náhrada základních příjmů pro OSVČ, jejichž podnikání bylo omezeno (kompenzační bonus, ošetřovné). Pomoc na podporu vlastního podnikání byla spíš nepřímá (např. prominutí, odpuštění a odložení platebních povinností vůči státu, odložení splácení soukromých dluhů, úvěry jištěné státem, omezení možnosti dát-dostat výpověď z nájmu, příspěvek na nájemné).

Zdroj: Hospodářská komora ČR


Sdílet článek:

Vytisknout článek

Související články

13. listopad 2026
Obchod

Šest z deseti firem plánuje v příštím roce zdražit. Téměř polovina ale počítá s růstem cen do 2 %, stagnací nebo zlevněním

Téměř šest z deseti firem (58,1 %) plánuje v prvním pololetí roku 2027 zvýšit ceny svých výrobků a služeb. Více než čtvrtina firem o 2 až 4 %, dalších 14,8 % podniků počítá se zdražením přesahujícím 4...

Přečíst celý článek
10. listopad 2026
Byznys

Komorový barometr: Firmy vstoupily do druhého pololetí s opatrným optimismem. Převládá očekávání stability

Více než polovina firem zapojených do Komorového barometru (52,9 %) očekávala ve druhém pololetí letošního roku stabilní ekonomickou situaci. Zlepšení předpokládalo 28,3 % respondentů a zhoršení 18,8 ...

Přečíst celý článek
06. listopad 2026
Byznys

ČNB zvýšila základní úrokovou sazbu. Bojí se rostoucí inflace

Bankovní rada České národní banky zvýšila ve čtvrtek 5. listopadu základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na čtyři procenta. Ekonomy ani finanční trh rozhodnutí nepřekvapilo.

Přečíst celý článek