Naprostá většina podnikatelů, a to 91 %, se neplánuje pustit do konfliktu se státem kvůli škodám, které jim způsobila vládou na jaře preventivně přijatá mimořádná opatření. Vláda jim nařídila uzavřít provozovny, což pro většinu znamenalo přestat či výrazně omezit podnikání s tím, že pro zaměstnance neměli práci. Vyplývá to ze šetření Hospodářské komory mezi osmi sty podnikateli.
91 % podnikatelů neplánuje se státem vést spor o náhradu škod za uzavřené provozovny během první vlny pandemie
04. listopad 2020
Byznys
Obchod
Koronavirus
Hlavním důvodem je obava z případného neúspěchu, která od sporů o náhradu škod odrazuje zejména malé podniky. Tři z deseti podniků uvádí, že vládní kompenzace, státní záruky a jejich vlastní finanční rezervy jim pomohly jarní lock down překlenout, a proto nebudou o náhradu škod usilovat.
Někteří ministři se podnikatele snažili od případných žalob odradit tvrzeními, že škody jim nezpůsobily vládní preventivní kroky, ale samotné onemocnění covid-19. Ministerstva se už při přípravě programů pomoci snažila do jejich podmínek zanášet ustanovení, kterými by se podnikatelé zavázali, že obecně nebudou stát žalovat o náhradu škody. Po intervencích Hospodářské komory od toho ustoupila a v podmínkách podpor se objevily měkčí verze, podle nichž podnikatelé si nebudou nárokovat úhradu škody v oblasti, v níž přijmou kompenzace.
Ze šetření Hodpodářské komory přitom vyplynulo, že jen necelá desetina podnikatelů je přesvědčena, že nárok na náhradu škod nemá. Podle právních analýz Hospodářské komory je stát za vzniklé škody zodpovědný. Otázkou může být právě výše a rozsah náhrady škody.
Šetření se uskutečnilo ještě před přijetím dalších restrikcí na podzim. Z toho důvodu je pravděpodobné, že počet podniků, které budou žalobu zvažovat, bude aktuálně vyšší. V srpnu podat žalobu zvažovalo 6 % firem, zejména v oblasti osobních služeb.
Hospodářská komora ČR rovněž připomíná, že vládní finanční opatření z jara letošního roku byla sociálně motivovaná, cílem bylo udržení zaměstnanců v podnicích, aby neodcházeli na Úřad práce (program Antivirus), a zajištění či náhrada základních příjmů pro OSVČ, jejichž podnikání bylo omezeno (kompenzační bonus, ošetřovné). Pomoc na podporu vlastního podnikání byla spíš nepřímá (např. prominutí, odpuštění a odložení platebních povinností vůči státu, odložení splácení soukromých dluhů, úvěry jištěné státem, omezení možnosti dát-dostat výpověď z nájmu, příspěvek na nájemné).
Zdroj: Hospodářská komora ČR
Sdílet článek:
Vytisknout článekSouvisející články
10. květen 2026
Obchod
Bez podnikatelů stát nemůže fungovat, řekl prezident Zajíček při zahájení sněmu Hospodářské komory
Podnikatelé zaměstnávají více než 71 procent všech zaměstnanců a z jejich činnosti plyne přes 81 procent příjmů veřejných rozpočtů, ze kterých se financuje například zdravotnictví, vzdělávání, sociáln...
23. duben 2026
Byznys
Odstartovala anketa Absurdita roku a Paragraf roku 2026
Odstartoval již desátý ročník ankety o Absurditu roku, tedy o byrokratický nesmysl, který podnikatelům v daný rok nejvíce komplikuje život. Startuje také anketa Paragraf roku oceňující opatření, která...
10. duben 2026
Byznys
Krize na Blízkém východě dopadá na více jak 93 % českých firem negativně. Nejčastěji přes dražší energie a materiály
Eskalace napětí na Blízkém východě se negativně promítla do podnikání. V bleskovém šetření Hospodářské komory firmy nejčastěji zmiňují růst cen energetických vstupů a pohonných hmot (72,5 % respondent...