Naprostá většina podnikatelů, a to 91 %, se neplánuje pustit do konfliktu se státem kvůli škodám, které jim způsobila vládou na jaře preventivně přijatá mimořádná opatření. Vláda jim nařídila uzavřít provozovny, což pro většinu znamenalo přestat či výrazně omezit podnikání s tím, že pro zaměstnance neměli práci. Vyplývá to ze šetření Hospodářské komory mezi osmi sty podnikateli.
91 % podnikatelů neplánuje se státem vést spor o náhradu škod za uzavřené provozovny během první vlny pandemie
04. listopad 2020
Byznys
Obchod
Koronavirus
Hlavním důvodem je obava z případného neúspěchu, která od sporů o náhradu škod odrazuje zejména malé podniky. Tři z deseti podniků uvádí, že vládní kompenzace, státní záruky a jejich vlastní finanční rezervy jim pomohly jarní lock down překlenout, a proto nebudou o náhradu škod usilovat.
Někteří ministři se podnikatele snažili od případných žalob odradit tvrzeními, že škody jim nezpůsobily vládní preventivní kroky, ale samotné onemocnění covid-19. Ministerstva se už při přípravě programů pomoci snažila do jejich podmínek zanášet ustanovení, kterými by se podnikatelé zavázali, že obecně nebudou stát žalovat o náhradu škody. Po intervencích Hospodářské komory od toho ustoupila a v podmínkách podpor se objevily měkčí verze, podle nichž podnikatelé si nebudou nárokovat úhradu škody v oblasti, v níž přijmou kompenzace.
Ze šetření Hodpodářské komory přitom vyplynulo, že jen necelá desetina podnikatelů je přesvědčena, že nárok na náhradu škod nemá. Podle právních analýz Hospodářské komory je stát za vzniklé škody zodpovědný. Otázkou může být právě výše a rozsah náhrady škody.
Šetření se uskutečnilo ještě před přijetím dalších restrikcí na podzim. Z toho důvodu je pravděpodobné, že počet podniků, které budou žalobu zvažovat, bude aktuálně vyšší. V srpnu podat žalobu zvažovalo 6 % firem, zejména v oblasti osobních služeb.
Hospodářská komora ČR rovněž připomíná, že vládní finanční opatření z jara letošního roku byla sociálně motivovaná, cílem bylo udržení zaměstnanců v podnicích, aby neodcházeli na Úřad práce (program Antivirus), a zajištění či náhrada základních příjmů pro OSVČ, jejichž podnikání bylo omezeno (kompenzační bonus, ošetřovné). Pomoc na podporu vlastního podnikání byla spíš nepřímá (např. prominutí, odpuštění a odložení platebních povinností vůči státu, odložení splácení soukromých dluhů, úvěry jištěné státem, omezení možnosti dát-dostat výpověď z nájmu, příspěvek na nájemné).
Zdroj: Hospodářská komora ČR
Sdílet článek:
Vytisknout článekSouvisející články
29. září 2026
Byznys
ČSÚ hlásí ochlazení nálady firem. Komorový barometr zachycuje příznivější výhled
Zářijový pokles podnikatelské důvěry zachycený Českým statistickým úřadem podle Hospodářské komory zatím neznamená plošný obrat českých firem k pesimismu. Aktuální Komorový barometr, sledující očekává...
18. září 2026
Byznys
Čeští podnikatelé předali Evropské komisi podněty k revizi ETS. Volají po větší ochraně evropského průmyslu a předvídatelných podmínkách pro investice
Evropská klimatická politika musí více zohledňovat ekonomické dopady a posílit ochranu evropských výrobců před globální konkurencí. Na dnešním jednání se zástupci Evropské komise nad jejím návrhem rev...
14. září 2026
Byznys
Českým firmám se otevírají příležitosti v dodavatelském řetězci Rolls-Royce SMR. Pomůže jim nový portál
Svaz energetiky České republiky (SEČR) a Hospodářská komora České republiky (HK ČR) spouštějí portál modulreaktor.cz určený českým firmám, které se chtějí zapojit do globálního dodavatelského řetězce ...