Aktuality

Vladimír Dlouhý: Podnikatelé konsolidaci vnímají jako nutnost. Mají ale pochybnost, že plánovaná opatření budou na stabilizaci hospodaření státu stačit

15. květen 2023
Byznys HR a personalistika Podpora podnikání

Vládní návrh konsolidačního balíčku firmy nezdecimuje, podnikatelům ale sebere peníze na investice do zefektivnění výrob. Ke stabilizaci veřejných financí plánovaná opatření přispějí jen částečně. Hospodářská komora oceňuje revizi daňových výjimek a že se na nemocenském pojištění budou podílet i zaměstnanci. Dosud do něj přispívali jen zaměstnavatelé. Podnikatelé v balíčku ale postrádají prorůstová opatření, snížení nákladné byrokracie a administrativy na straně státu i firem a posílení trhu práce.

 

„Při pohledu na dnešní stav veřejných financí naše situace není tak katastrofální. Co je problém, jsou vývojové tendence od covidu a rychlost zadlužování a deficitů. Úkolem vlády je zbrzdit tento trend, stabilizovat veřejné finance a udržet sociální smír,“ uvedl prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. Zároveň ale připomněl, že státní rozpočet řadu let těží z nejnižší nezaměstnanosti v Evropské unii, jednoho z největšího odvodového zatížení zaměstnavatelů na světě i vyšší hladině snížené sazby DPH, než jaká je uplatňována v Polsku nebo Německu.

Přesto tyto příjmy nestačí a nedokážeme se vymanit ze schodků, které jsou prohlubovány v krizích. A to za situace, kdy vláda v dalších letech bude potřebovat doplnit kasu o stovky miliard korun na kvalitnější zdravotnický systém, dostupnou sociální péči, dopravní infrastrukturu včetně vysokorychlostních tratí nebo transformaci energetiky a rozšíření jaderných elektráren. Podnikatelé mají tak oprávněnou obavu, že ani tyto desítky miliard korun veřejné finance nestabilizují, dokud vláda nejprve detailně nezmapuje bolavá místa ekonomiky, kolik peněz bude potřeba ve střednědobém výhledu, a také se nezamyslí, odkud je vezme,“ uvedl prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.

„Chceme zdůraznit, že se musí ozdravit celý systém. Nelze, abychom za tři roky byli v podobné situaci. Veřejné rozpočty se zhoršují i přes nejnižší nezaměstnanost v EU. Balíček nesmí být jen škrty a omezení, ale obecně musí znamenat podporu hospodářského růstu a zhubnutí státní administrativy, což nejsou jednotky procent, ale mnohem více,“ dodal.

 

Hospodářská komora již dlouhodobě upozorňuje na úbytek pracovníků

Hospodářská komora přitom už od roku 2015 opakovaně varovala všechny vlády u moci, že velkým problémem ekonomiky není ani tolik výše daní, ale vlivem demografie úbytek pracovníků, kvůli kterým tuzemská ekonomika funguje značně pod svým potenciálem, a také legislativou vyvolané neproduktivní činnosti, jako je nadměrná administrativní zátěž v podnicích. Ta zpomaluje růst země, firmy a stát na ni vynakládají zbytečně miliardy korun, přesto její redukce je jen kosmetická. To je přitom možné ilustrovat na číslech, kdy podle analýz Hospodářské komory stát zaměstnavatelům na základě zákonů dnes ukládá přes 2 100 povinností.

Trh práce k posílení ekonomiky je přitom podle Hospodářské komory stěžejní. Za posledních 10 let v České republice ubyl počet osob ekonomicky aktivních ve věku 15–64 let o 485,7 tisíc osob.  Kvůli nedostatku pracovníků firmám trvá naplnění zakázek více času, čímž se prodražují, nebo je musí odmítat a realizuje je konkurence z jiných zemí. Přesto všechny předešlé vlády roční kvóty na kvalifikovanou pracovní sílu, která do ekonomiky dodá okamžitě desítky miliard korun, a stejně tak i do důchodového systému, omezovaly z obav o veřejné mínění absurdně nízkými ročními kvótami nebo příliš zdlouhavými čekacími lhůtami na zaměstnanecké karty.

„Jinými slovy, jestliže stát potřebuje shodit přebytečný tuk, musí firmám umožnit, aby se mohly zbavit zbytné administrativy a byrokracie. Uspořené výdaje tak mohou investovat do efektivnější výroby a vyšší přidané hodnoty. A pokud stát potřebuje posílit příjmy, potřebuje také pracovní sílu, která tu ale teď není,“ dodal šéf Komory.

 

Hospodářská komora je připravena pomoci

Hospodářská komora je připravena vládě v konsolidaci veřejných financí pomoct. Chce začít tím, že státu dodá seznam povinností podnikatelů k analýze. A rovněž je připravena podílet se na určení kvót pro pracovníky z ciziny, aby lépe odpovídaly potřebám firem.

„Jsme rádi, že vláda učinila ve snaze konsolidovat veřejné finance aspoň nějaký krok. Ale čekali jsme, že s námi bude tyto kroky probírat, mnoho detailů navrhovaných opatření stále chybí. Apeluji proto, aby vláda využila následující měsíc k tomu, aby plánované kroky konzultovala se zaměstnavateli. Ne vždycky věci fungují jako trojčlenka,“ dodal viceprezident Hospodářské komory Tomáš Prouza, který zároveň ocenil omezování dotačních schémat. „Je to problém, jsme dotační ekonomika. Ale ta nejasnost, kdy a co se bude škrtat, není dobrá. Pokud dostanou dotace v jiných zemích, budou podnikatelé v ČR znevýhodněni. Měla by se vést i větší debata o daňových výjimkách. Máme v šuplíku mnoho návrhů, ale nikdo je s námi z vlády nekonzultoval,“ uzavírá Prouza.

 

 

Zdroj: tisková zpráva Hospodářské komory ČR


Sdílet článek:

Vytisknout článek

Související články

27. duben 2026
HR a personalistika

Hospodářská komora ČR rozšiřuje své řady o Asociaci personalistů České republiky

Hospodářská komora ČR přivítala mezi své členy další významnou profesní organizaci – Asociaci personalistů České republiky, která dlouhodobě zastupuje klíčové zájmy HR komunity a zaměstnavatelů v Česk...

Přečíst celý článek
23. duben 2026
Byznys

Odstartovala anketa Absurdita roku a Paragraf roku 2026

Odstartoval již desátý ročník ankety o Absurditu roku, tedy o byrokratický nesmysl, který podnikatelům v daný rok nejvíce komplikuje život. Startuje také anketa Paragraf roku oceňující opatření, která...

Přečíst celý článek
10. duben 2026
Byznys

Krize na Blízkém východě dopadá na více jak 93 % českých firem negativně. Nejčastěji přes dražší energie a materiály

Eskalace napětí na Blízkém východě se negativně promítla do podnikání. V bleskovém šetření Hospodářské komory firmy nejčastěji zmiňují růst cen energetických vstupů a pohonných hmot (72,5 % respondent...

Přečíst celý článek