Zatímco evropská pravidla umožňují členským zemím kompenzovat ztráty mikrofirem do deseti zaměstnanců v částce odpovídající 90 % jejích ztrát a u ostatních podniků 70 %, vláda se rozhodla u českých podniků paušálně kompenzovat jen 60 % ztrát. Nárok na kompenzaci vznikne jen těm podnikům, kterým meziročně klesl obrat alespoň o polovinu. Hospodářská komora má k parametrům programu výhrady, nicméně oceňuje, že na rozdíl od jiných programů, které vláda přijímala bez diskuse s podnikateli, tato podpora s podnikateli projednávána byla.
Vladimír Dlouhý: Navzdory našim ústupkům vláda u nového kompenzačního programu šla za hranu kompromisu. Máme vážnou obavu, že program nebude dostatečně účinný pro všechny podniky
„Vedli jsme řadu týdnů tvrdých vyjednávání se členy vlády a ve snaze nalézt kompromis jsme provedli významné ústupky v parametru ztrát za podmínky, že na kompenzaci dosáhne více vládními restrikcemi postižených podnikatelů. Kompromisem pro nás bylo, že nárok na kompenzaci vznikne těm podnikatelům, kterým se propadl obrat alespoň o 40 %. Vláda ale dnes na poslední chvíli rozhodla tak, aby na kompenzaci dosáhlo méně podniků. Na jedné straně proto oceňujeme, že se vláda rozhodla vyhovět podnikatelům v požadavku, aby vznikl jeden univerzální program. Na druhou stranu ale kvůli přísnější podmínce pro vznik nároku na kompenzaci, tedy polovičního propadu obratu, máme vážnou obavu, že program nebude dostatečně účinný k tomu, aby pomohl všem podnikům, kteří pomoc potřebují,“ okomentoval dnešní rozhodnutí vlády prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý, podle něhož program přesto umožní podnikatelům alespoň orientovat se v tom, jaké náhrady mohou letos očekávat. Výsledek dnešního jednání vlády nicméně nepovažuje za ukončenou diskusi, věří, že i podle vývoje pandemie bude kabinet flexibilně program upravovat.
Dnešního jednání s ministryní financí a ministrem průmyslu se účastnil také prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák. Reprezentoval pohled Svazu průmyslu a dopravy i Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů, který se plně shoduje s postojem podnikatelů v Hospodářské komoře. „Velmi si vážím tohoto společného postupu největších podnikatelských organizací,“ podotkl Dlouhý.
Podnikatelé si budou moct vybrat ze dvou variant. Kompenzace jim bude vypočtena buď v přepočtu na zaměstnance, nebo na základě ztrát. V prvním případě bude podnikatel moct žádat o kompenzaci 500 korun za zaměstnance a den. V druhém případě mu bude uhrazeno 60 % ztrát. V obou případech nárok na kompenzaci budou mít podniky, kterým poklesl obrat alespoň o 50 %.
Pokud podnikatel splní první kritérium poklesu obratu, bude mu vypočtena kompenzace. Náhrada bude počítána jako 60 % ze ztráty za rozhodné období, přičemž ale nepůjde o ztrátu účetní podle hospodářského výsledku, hospodářský výsledek se bude korigovat. Přesný způsob korekce, tedy co si podnikatel do nákladů může dát a o co se výnosy musí zvýšit, bude popsán v podmínkách programu. Zvyšovat příjmy se budou o již přijaté kompenzace, z nákladů se budou vylučovat některé položky.
K otevření diskuse o úpravě parametrů a sloučení kompenzačních programů do jediné podpory, která by byla spravedlivá a administrativně jednoduchá na straně podnikatelů i státní správy, požádalo vládu Hospodářskou komorou zastřešených 127 oborových podnikatelských svazů, unií, asociací, klastrů a řemeslných cechů vloni 17. prosince.
Později podnikatelské reprezentace upozornily, že záměr vlády kompenzace vypočítávat jen podle počtu zaměstnanců 98 % podnikatelů z nejpostiženějších oborů nepovažuje za funkční a spravedlivý. Pro řadu oborů je totiž charakteristické, že se v nich investuje do zařízení nebo prostor a nezaměstnávají mnoho pracovních sil.
Podle únorového šetření mezi 1 274 firmami, které provedly Hospodářská komora a osm podnikatelských svazů mezi živnostníky a podniky, které působí v nejvíce vládními restrikcemi postižených oborech, jako jsou restaurace, bary, vnitřní sportoviště, prádelny, čistírny, eventy nebo obchody, většině podnikatelů současné vládní programy pokrývají méně než třetinu jejich mzdových a fixních nákladů.
Zbylých 70 % měsíčních nákladů zcela uzavřených nebo polouzavřených provozů se snaží zaplatit půjčkami od bank, rodinných příslušníků a přátel nebo z vlastních rezerv. Jde například o nájemné, leasing, energie či pojištění. Řada z nich se zadlužuje u svých dodavatelů, se kterými mají uzavřené dohody o posečkání s platbami. Desetina podnikatelů sítem podpor propadá.
Zdroj: Hospodářská komora ČR
Sdílet článek:
Vytisknout článekSouvisející články
Agentura pro podnikání a inovace - konzultační den pro Jihočeský kraj (osobně nebo online)
Datum: 16. 4. 2026 9:00 – 14:00 h Místo konání: Radniční 133/1, České Budějovice - Zobrazit na mapě Téma: Obecné, Výzvy
Příchod emisních povolenek ETS2 nemusí pro malé firmy znamenat riziko. Pokud se připraví, upozorňují odborníci
Chystané zpoplatnění emisí skleníkových plynů z dopravy a budov v Evropské unii, známé jako systém povolenek ETS2, se kromě domácností dotkne ve větší míře také malých a středních firem.
Veletrh dotačních příležitostí nabídl firmám přehled podpory na jednom místě
Dne 25. února 2026 se v Českých Budějovicích uskutečnil Veletrh podpory podnikání a inovací pro firmy v Jihočeském kraji. Akce potvrdila, že zájem podnikatelů o aktuální dotační možnosti i další formy...