Žadatelé o bezúročnou půjčku COVID I museli ve většině případů podepsat směnku. COVID II ani chystaný COVID III již tento způsob záruky neobsahují. První vlna veřejné podpory podnikatelského sektoru byla v České republice spuštěna několik dní po vyhlášení nouzového stavu s názvem COVID I. Příjem žádostí byl z důvodu velkého zájmu o úvěry ukončený již ke dni 20. 3. 2020.
Většina žadatelů o půjčku COVID I musela podepsat směnku. COVID II a chystaný COVID III již tento způsob záruky neobsahují
Za jakých podmínek získá malý či střední podnik bezúročnou finanční podporu v rámci COVID I?
Dle Českomoravské záruční a rozvojové banky, která první kolo bezúročné úvěrové pomoci malým a středním podnikatelům zastřešila, se ke každému úvěru individuálně vyjádří analytik. Posuzuje se finanční situace klienta a jeho bonita, jak je tomu u většiny finančních služeb. U COVID I byla však většině žadatelů následně předložena k podpisu směnka s avalem. Z toho vyplývá, že žadatel ručí svým majetkem.
COVID II ani COVID III už záruku směnku požadovat nebudou
Navazující programy bezúročných půjček COVID II ani chystaný COVID III již záruku v podobě majetku nepožadují. Vstupem komerčních bank mohou žadatelé očekávat běžné úvěrové podmínky s výhodou bezúročnosti.
Zdroj: webcast: Deloitte – 14.4.2020 - Aktuality – úvěr COVID a další veřejná podpora, investic, výzkumu a vývoje; telefonický rozhovor s panem Procházkou z pobočky ČMZRB v ČB
Sdílet článek:
Vytisknout článekSouvisející články
Parlament přijal nová pravidla EU pro snížení množství textilního a potravinového odpadu
Parlament udělil konečný souhlas s novými opatřeními na prevenci a snižování množství odpadu z potravin a textilií v celé EU.
Aktuální informace k připomínkování legislativy
Dovolujeme si sdílet pravidelné aktivity HK ČR k připomínkování národní legislativy. Níže naleznete stručný přehled aktivit: V uplynulém týdnu (do 22. 10. 2025) jsme aktivně uplatnili připomí...
Evropa přichází o stovky miliard. Kdo brzdí jednotný trh EU? Jak zachránit ekonomiku?
Mimocelní bariéry dosahují ekvivalentu 110 % cel u služeb, což Evropu stojí až 700 miliard eur ročně. O kolik přesně přicházíme, jaké to má důsledky především a co by (nejen) politici měli udělat hned...