Hospodářská komora České republiky oceňuje, že poslanci schválili zavedení paušální daně pro živnostníky, kterou Hospodářská komora poprvé představila v roce 2016 jako nástroj, jak živnostníkům ulevit od administrativy. Tím, že vyhověli také požadavku Hospodářské komory zvýšit limit pro vstup do paušálního režimu z 800 tisíc na 1 milion korun tržeb ročně, dosáhne na paušální daň větší skupina živnostníků z řad neplátců DPH.
Poslanci schválili zavedení paušální daně pro živnostníky. Měla by ulevit od administrativy
Hospodářská komora koncept paušální daně poprvé představila podnikatelům a vládě v Olomouci před čtyřmi lety na celorepublikovém sněmu, jehož hlavním tématem byly právě překážky při podnikání. Za konceptem paušální daně stojí někdejší první náměstek ministra financí, který byl zodpovědný za daně, a současný ředitel Odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory Ladislav Minčič.
Smyslem paušální daně je, aby živnostníci nemuseli podávat tři různé formuláře – daňové přiznání a přehledy o příjmech a výdajích pro ČSSZ a zdravotní pojišťovny, ale zároveň aby nemuseli komunikovat se třemi institucemi a posílat peníze na tři různé účty v různých lhůtách. Záměrem tedy je, aby podnikatel posílal jen jednu platbu finančnímu úřadu. Povinností finančního úřadu bude, aby vyinkasované prostředky podle zákonného klíče přeadresoval i zbylým dvěma institucím – správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně.
Hospodářská komora paušální daň od začátku koncipovala jako alternativní dobrovolnou možnost, nikoliv povinný způsob stanovení výše daně a pojistného. Pro některé OSVČ může znamenat vyšší odvody, nicméně přitažlivost paušální daně spočívá v jednoduchosti a nižší administrativě včetně té spojené s kontrolami a pokutami.
Podle Hospodářské komory paušální daň může mít v dlouhodobém horizontu i pozitivní dopad na státní rozpočet. Může být totiž příležitostí k dobrovolnému zaplacení daně i těmi podnikateli, kteří v rámci po dlouhá léta účelově a často nekonzistentně upravovaného zákonného nastavení žádnou daň z příjmů neplatí, a přesto se kvůli její nepřehlednosti obávají šetření, kontrol, doměrků a sankcí.
Zdroj: Hospodářská komora ČR
Sdílet článek:
Vytisknout článekSouvisející články
Prezident HK Zajíček prosazuje změnu evropské regulace dlouhodobě. Teď začíná tlačit stejným směrem vedle Česka dalších 12 států EU
Evropa musí změnit způsob, jakým vytváří regulace. Nestačí zpětně opravovat pravidla, až když začnou firmám komplikovat život. Už při vzniku každého evropského předpisu musí být jasné, co přesně po po...
Čeští podnikatelé předali Evropské komisi podněty k revizi ETS. Volají po větší ochraně evropského průmyslu a předvídatelných podmínkách pro investice
Evropská klimatická politika musí více zohledňovat ekonomické dopady a posílit ochranu evropských výrobců před globální konkurencí. Na dnešním jednání se zástupci Evropské komise nad jejím návrhem rev...
Firmy čekají na rok 2027, první povinnosti podle CRA ale přijdou už teď v září
Evropské nařízení o kybernetické odolnosti (CRA) nabývá plné účinnosti až v prosinci 2027, jeho podstatná část však začíná platit s výrazným předstihem. Už 11. září 2026 vstupují v platnost předsunutá...