Aktuality

Zatímco Evropa řeší regulace, svět masivně investuje do obnovitelných zdrojů a získává dominantní postavení. V rozhovoru s Ondrášem Přibylou, ředitelem organizace Fakta o klimatu a autorem Atlasu dekarbonizace se společně podíváme na data bez politického zkreslení.

109. Elektrorevoluce: Proč Čína válcuje svět, mizí fosilní paliva a spalováky? (host Ondráš Přibyla) - Exportní zrcadlo BusinessInfo.cz | Podcast on Spotify

To nejdůležitější, co v rozhovoru zaznělo

Geopolitická rovnováha světa se začíná víc prorýsovávat mezi zeměmi, které vyvážejí fosilní paliva, a státy, které je dovážejí a snaží se z této závislosti vymanit. „Tři čtvrtiny obyvatel světa, zhruba 75 %, žije v zemích, které dováží fosilní paliva, je na tom závislých a platí za to procenta HDP,“ upozorňuje Ondráš Přibyla, ředitel organizace Fakta o klimatu.

„Česko platí zhruba 2 % HDP za dovozy fosilních paliv.“ Právě tato závislost podle něj vytváří tlak na změnu. „Tohle je ten setting, který vytváří podmínky pro něco, čemu se říká elektrorevoluce,“ dodává.

Jednou z klíčových zemí, které se snaží tuto závislost omezit, je Čína. Nárůst spotřeby elektřiny tam byl v posledním roce prakticky celý pokryt obnovitelnými zdroji a země masivně elektrifikuje svou ekonomiku.

Proměna se přitom výrazně dotýká i dopravy. Automotive průmysl prochází obrovskou transformací a jestli chceme prosperitu, musíme tu transformaci zvládnout. A klíčová otázka je jednak schopnost inovace, schopnost posunout se od technologie spalovacích motorů k elektromobilům. Druhá klíčová otázka je timing.

Čína jako motor globální transformace

Klíčovým hráčem současné proměny je podle Přibyly právě Čína. „Čína nechce být závislá na dovozu fosilních paliv, protože pokud vybuduje prosperitu na ropě a na ropě budou závislé i spalovací motory v autech, tak bude strašně zranitelná. Čína ropu nemá, tu musí dovážet,“ vysvětluje Ondráš Přibyla.

„Čína tedy investovala strašně moc do rozvoje elektrotechnologií, fotovoltaiky, větrných parků a elektroaut, obecně do bateriového průmyslu.“ Výsledkem je bezprecedentní tempo výstavby. „Čína na svém území instaluje více solárních a větrných elektráren zbytek světa dohromady. Čína elektrifikuje. A to masivně,“ konstatuje Přibyla. Čínské firmy díky tomu stále více určují tempo globální transformace.

Konec spalovacích motorů a proměna dopravy

Součástí elektrorevoluce je i zásadní změna v dopravě. „Auta se spalovacími motory měly vrchol prodejů v roce 2017, od té doby klesají,“ připomíná Přibyla. „Automotive průmysl prochází obrovskou transformací a jestli chceme prosperitu, musíme tu transformaci zvládnout.“

Za zásadní považuje schopnost inovace i správné načasování. „První klíčová otázka je jednak schopnost inovace, schopnost posunout se od technologie spalovacích motorů k elektromobilům. Druhá klíčová otázka je timing.“

Data, náklady a ideologické spory

Debata o energetické transformaci je podle Přibyly často zatížena ideologickými spory. „Je naprosto legitimní mít věcnou diskuzi a občas nějaké věci problematizovat,“ říká a zároveň zdůrazňuje, že klíčové je pracovat s daty. Právě z této potřeby vznikla organizace Fakta o klimatu. „Pojďme se přestat přestřelovat a vést kulturní válku,“ vysvětluje.

Ke kritikům, jako je Bjorn Lomborg nebo Václav Smil, přistupuje ředitel organizace Fakta o klimatu rezervovaně. „Mně přijde, že tam jsou dva typické biasy. Jeden je, že spousta věcí vám nevyjde ekonomicky. Opravovat dům je vždy dražší, než ho nechat chátrat. Opravovat silnice je vždy dražší, než je nechat být, akorát pak nemáte silnice. Druhý bias je, že si potřebujeme pokládat otázku, co chceme. Nemít čističky odpadních vod je vždycky levnější, než čistit vodu. Ale pokud chcete čistou pitnou vodu a použitelné přehrady, potřebujete čističky odpadních vod.“

Při hodnocení energetiky je podle něj nutné rozlišovat mezi různými typy spotřeby. „Je potřeba rozlišovat mezi primární energií, konečnou spotřebou a případně užitečnou energií,“ vysvětluje. „Z fosilních paliv, když chcete získat další energii, typicky elektřinu, tak dvě třetiny vyhodíte.“ Elektrifikace naopak umožňuje výrazně vyšší účinnost, což se promítá i do celkových nákladů systému.

Česká energetika a konec uhlí

Podle Přibyly modely ukazují, že země zvládne útlum uhlí. „Hlavní závěr modelování přímo toho, co by znamenalo odstavení elektráren, je, že Česko se bez těch elektráren obejde,“ říká. Zároveň varuje, že nemůžeme zavřít mnoho dalších uhelných elektráren bez náhrady. Každá transformace podle něj přináší investiční rizika.

Česko podle něj zaostává hlavně kvůli administrativním bariérám. „V Česku máme takové podmínky, které ten rozvoj obnovitelných zdrojů blokují, neumožňují ho. Zákon, který by umožňoval připojovat baterie, jsme přijali s několikaletým zpožděním,“ vysvětluje a dodává, že máme strašně dlouhé povolovací procesy. „My jsme si tady blokovali vlastní trh,“ dodává.

Atlas dekarbonizace a ABC transformace: Jak snížit 65 % emisí

Publikace Atlas dekarbonizace vznikla proto, abychom mohli vést věcnou diskuzi. „Když je názorová přestřelka mezi tím, že klimatická změna je katastrofa, že se neděje, nebo není významná, tak je třeba přinést data,“ říká Přibyla.

Odmítá, že by změna znamenala zásadní omezení životního stylu. „Jedním z mýtů nebo věcí, které jsou v té diskuzi nesmyslné, je, že dekarbonizace znamená přestat létat a jíst maso. Kdyby všichni Češi přestali jíst maso a přestali létat, tak se české emise sníží asi o 4 %.“

Pokud chceme podle Ondráše Přibyly skutečně dekarbonizovat, největší část se týká energetiky. Představu, že dekarbonizace znamená především nelétat a nejíst maso, je proto vhodné nahradit přesnějším rámcem, jakýmsi „ABC dekarbonizace“, který lépe vystihuje, kde leží skutečné těžiště změn.

„A jsou úspory energie, B je elektrifikace a C je výroba čisté elektřiny,“ shrnuje. „Těmi to ABC se dá uspořit, eliminovat nějakých 65 % českých emisí. Nevyřeší to všechny české emise, ale vyřeší to většinu.“

Politické klima a dlouhodobé tlaky

Závěrem Přibyla upozorňuje na vliv politické polarizace. „Političtí představitelé vlády nebo ministerstva životního prostředí mluví do médií o dekarbonizaci jako o něčem, co nemá probíhat, o klimatické změně jako o něčem, co neexistuje,“ říká.

V USA za současné administrativy Donalda Trumpa se dokonce opakovaně objevuje omezování či rušení institucí a nástrojů, které zajišťují sběr a zveřejňování dat. Od meteorologických měření přes veřejné databáze až po personální oslabení úřadů, které se věnují jejich vyhodnocování. „(USA) Vytváří stát, ve kterém pravda je to, co si myslí prezident, a když data říkají něco jiného, tak se přestanou měřit,“ popisuje Přibyla. Přesto považuje trend za jasný. „Svět bude postupně upouštět od spalování fosilních paliv.“

„Nakonec pojďme se dívat na to, co je v zájmu České republiky a českých firem,“ uzavírá. „Projít dobře tím uhelným phase-outem a připravit české firmy na to, aby mohly ve světě, který bude dekarbonizovaný, prodávat a prosperovat.“

Zdroj: www.businessinfo.cz