Nové výzvy letoška i změny po roce 2028: Podnikatelé na Komoře diskutovali, jak se připravit na evropské fondy

16. únor 2026

Tisková zpráva

Evropské fondy pro podnikatele mění pravidla hry. Firmy letos čekají nové výzvy a zároveň se připravují zásadní změny pravidel po roce 2028. Co to bude znamenat pro české podnikatele a jak se na nové podmínky připravit, řešil seminář Podmínky a programy veřejných podpor pořádaný Hospodářskou komorou ČR.

Akce v režii členů představenstva HK ČR Františka Jochmana a Milana Sedláčka se zúčastnily desítky podnikatelů, kteří si vyslechli informace od zástupců klíčových státních institucí.

„Jsem rád, že kolegové z představenstva organizují fórum věnované tomu, jak účelně využít evropské fondy na věci, které čeští podnikatelé potřebují,“ pozdravil v úvodu všechny prezident HK ČR Zdeněk Zajíček.

Martin Bednář ze Stálého zastoupení České republiky při Evropské komisi uvedl, že konečná podoba Evropského fondu konkurenceschopnosti na období 2028–2034 je stále předmětem vyjednávání. Návrh Evropské komise počítá se čtyřmi tematickými okny. Od čisté transformace a dekarbonizace průmyslu, přes digitální transformaci, po zdraví, biotechnologie, zemědělství a bioekonomiku a odolnost, obranu a vesmír. Celková navrhovaná alokace činí 234 miliard eur, přičemž největší část má směřovat do oblasti „obrany a vesmíru.“

Současný návrh pravidel pro rozdělování prostředků z fondu podle Bednáře počítá s výrazným zvýhodněním projektů s nejvyšší mírou tzv. excelence, kdy peníze získají nejlepší projekty podle kvality a vědecké či technologické úrovně. České zastoupení i politická reprezentace proto prosazují vytvoření mechanismů, které zajistí spravedlivější zapojení všech členských států.

„Pro nás je podstatné, že české podniky mají potenciál zapojit se do všech tematických oken, ať už jde o dekarbonizaci, digitalizaci, biotechnologie nebo obranný průmysl. Na rozdíl od některých jiných členských států nemáme strukturální omezení, které by nás z některého okna vylučovalo,“ zdůraznil Bednář.

V rámci Operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (OP TAK) bude letos pro podnikatele alokováno celkem 13,5 miliardy korun, sdělil účastníkům ředitel odboru strukturálních fondů a řízení projektů Ministerstva průmyslu a obchodu Bohumil Šmucr. Rok 2026 podle něj přinese pět hlavních výzev, z nichž dvě budou mít charakter „vlajkových lodí“ a navazují na evropskou iniciativu STEP zaměřenou na strategické technologie.

První z nich, Aplikace – STEP podpoří projekty průmyslového výzkumu a experimentálního vývoje v oblastech digitálních a deep tech inovací, čistých technologií, biotechnologií a obranných technologií. Druhá klíčová výzva INVESTICE – STEP se zaměří na produktivní investice do vývoje a výroby kritických technologií.

V souvislosti s návrhem pravidel Evropské komise pro nové období 2028+ Bohumil Šmucr upozornil, že soutěž o evropskou podporu se oproti současnému systému přesune na úroveň celé EU, tedy že již nepůjde pouze o soutěž mezi českými žadateli. To bude vyžadovat vyšší nároky na kvalitu projektů i schopnost zapojit se do mezinárodních konsorcií.

„Vedle klasických dotací bude v příštích letech výrazně posilovat role finančních nástrojů, tedy zvýhodněných úvěrů, záruk a kombinovaných produktů. Tento trend už vidíme v OP TAK a v období 2028+ se očekává jeho další posílení,“ doplnil.

Ivo Marcin ze Státního fondu životního prostředí (SFŽP) představil letošní stav Modernizačního fondu, který má pro nové i administrované projekty k dispozici zhruba 50 miliard korun. Klíčovou prioritou podle ředitele sekce Strategie SFŽP zůstává energeticky náročný průmysl a modernizace elektrizační soustavy, tedy oblasti s přímým dopadem na konkurenceschopnost české ekonomiky. Vedle Modernizačního fondu připomněl také výzvy zaměřené na elektrizaci dopravy, rozvoj komunitní energetiky či podporu energetických úspor ve veřejných budovách.

Klára Kracíková z Ministerstva pro místní rozvoj vysvětlila, že po roce 2028 se změní způsob čerpání fondů politiky soudržnosti EU. Dosavadní programy mají být zastřešeny jedním Národním regionálním partnerským plánem a podpora bude výrazně více navázána na plnění konkrétních reforem a dosažení výsledků. To znamená, že financování už nebude fungovat jen na principu „projekt – žádost – dotace“, ale bude podmíněno plněním dohodnutých cílů mezi Českem a Evropskou komisí.

Její resortní kolegyně Dana Karásková doplnila, že výrazně poroste role finančních nástrojů vedle dotací v rámci těchto fondů. Počítá se s širším využitím úvěrů, záruk a kapitálových vstupů, které mají více zapojit soukromý kapitál a zaměřit podporu na skutečné výsledky.

Aktuality

Nové výzvy letoška i změny po roce 2028: Podnikatelé na Komoře diskutovali, jak se připravit na evropské fondy

Sdílet článek:

Související články

Čeští a němečtí učni spojili síly. V Auerbachu společně postavili čtyři venkovní kuchyně

Podnikatelé vítají snahu modernizovat společnost EKO-KOM. Reforma přinese efektivnější systém nakládání s obaly a výrobky

ČSÚ hlásí ochlazení nálady firem. Komorový barometr zachycuje příznivější výhled

Budoucnost regionálního trhu práce: Jihočeské Burzy škol propojují vzdělávání s potřebami zaměstnavatelů