Státní exportní pojišťovna EGAP od čtvrtka 24. 2. zastavila pojišťování vývozu českých firem do Ruské federace a Běloruska. Důvodem je agrese Ruska vůči Ukrajině a navazující sankce uvalené na Rusko. Cílem dynamicky stupňujících se sankcí je co nejvíce zasáhnout a omezit financování ozbrojené agrese Ruska na území Ukrajiny.
EGAP od čtvrtka 24. 2. zastavila pojišťování vývozu do Ruska a Běloruska
28. únor 2022
Byznys
Ukrajina
Export
Zároveň současná bezpečnostní situace nedovoluje pojišťovat vývoz na Ukrajinu. EGAP obnoví pojišťování na Ukrajinu, jakmile to bude možné. Pojišťovna zůstává v kontaktu s exportéry a o změnách je bude informovat.
Pojišťovna EGAP je kapitálově vybavena a připravena krýt případné škody u ní pojištěných obchodních případů českých exportérů realizovaných v Rusku, Bělorusku i na Ukrajině. Stejně jako je tomu v případě pojištěného vývozu do ostatních zemí.
Angažovanost EGAP v Rusku a na Ukrajině
Angažovanost EGAP v Rusku klesá již osmým rokem. Angažovanost tvoří několik starších odběratelských úvěrů, a pak množství menších obchodních případů většinou se splatností do 2 dvou let. Ve srovnání s rokem 2017 je míra angažovanost EGAP v Rusku pouze čtvrtinová. Aktuálně je to zhruba 11 miliard korun, což je zhruba 12 procent z celkové angažovanosti.
Úvěry českých firem exportujících na Ukrajinu pojištěné EGAPem jsou v naprosté většině krátkodobé se splatností do dvou let. Jedná se o menší projekty, kdy pouze jeden z nich přesahuje částku 100 milionů korun. Zájem o toto teritorium rostl od roku 2017, ovšem loni začal opadat. Celkově je míra angažovanosti EGAP na Ukrajině nízká, zhruba 700 milionů korun, což je méně než 1 procento.
Celkový objem českého exportu podpořeného EGAP aktuálně přesahuje částku 1 bilion korun. Za 30 let fungování EGAP tak podpořil vývoz českých exportérů do 130 zemí světa, od Austrálie až po Zambii. Mezi historicky největší obchodní případy patří například modernizace železniční tratě v Ázerbájdžánu. Od roku 2011 tam české firmy s pojištěním EGAP zmodernizovaly přes 900 kilometrů železnice za 750 milionů eur. Dále jsou to vodní elektrárny společnosti Energo-Pro v Gruzii, Bulharsku a Turecku. Loni dokončený projekt Turecké elektrárny Alpaslan 2 v hodnotě 600 milionu dolarů přitom představuje největší českou investici v Turecku od roku 1989 a zároveň největší českou porevoluční investici do vodní energie.
Zdroj: MPO
Sdílet článek:
Vytisknout článekSouvisející články
10. květen 2026
Export
Český průmysl přichází o klíčové trhy. Export musí rychle zamířit do Afriky, Asie či Jižní Ameriky, zaznělo na kulatém stole
České firmy čelí dalšímu geopolitickému otřesu. Po ztrátě ruského a běloruského trhu se zaměřily na Blízký východ. Ten je ale aktuálně kvůli válce nestabilní. Na kulatém stole Hospodářské komory ČR (...
23. duben 2026
Byznys
Odstartovala anketa Absurdita roku a Paragraf roku 2026
Odstartoval již desátý ročník ankety o Absurditu roku, tedy o byrokratický nesmysl, který podnikatelům v daný rok nejvíce komplikuje život. Startuje také anketa Paragraf roku oceňující opatření, která...
10. duben 2026
Byznys
Krize na Blízkém východě dopadá na více jak 93 % českých firem negativně. Nejčastěji přes dražší energie a materiály
Eskalace napětí na Blízkém východě se negativně promítla do podnikání. V bleskovém šetření Hospodářské komory firmy nejčastěji zmiňují růst cen energetických vstupů a pohonných hmot (72,5 % respondent...