Státní exportní pojišťovna EGAP od čtvrtka 24. 2. zastavila pojišťování vývozu českých firem do Ruské federace a Běloruska. Důvodem je agrese Ruska vůči Ukrajině a navazující sankce uvalené na Rusko. Cílem dynamicky stupňujících se sankcí je co nejvíce zasáhnout a omezit financování ozbrojené agrese Ruska na území Ukrajiny.
EGAP od čtvrtka 24. 2. zastavila pojišťování vývozu do Ruska a Běloruska
28. únor 2022
Byznys
Ukrajina
Export
Zároveň současná bezpečnostní situace nedovoluje pojišťovat vývoz na Ukrajinu. EGAP obnoví pojišťování na Ukrajinu, jakmile to bude možné. Pojišťovna zůstává v kontaktu s exportéry a o změnách je bude informovat.
Pojišťovna EGAP je kapitálově vybavena a připravena krýt případné škody u ní pojištěných obchodních případů českých exportérů realizovaných v Rusku, Bělorusku i na Ukrajině. Stejně jako je tomu v případě pojištěného vývozu do ostatních zemí.
Angažovanost EGAP v Rusku a na Ukrajině
Angažovanost EGAP v Rusku klesá již osmým rokem. Angažovanost tvoří několik starších odběratelských úvěrů, a pak množství menších obchodních případů většinou se splatností do 2 dvou let. Ve srovnání s rokem 2017 je míra angažovanost EGAP v Rusku pouze čtvrtinová. Aktuálně je to zhruba 11 miliard korun, což je zhruba 12 procent z celkové angažovanosti.
Úvěry českých firem exportujících na Ukrajinu pojištěné EGAPem jsou v naprosté většině krátkodobé se splatností do dvou let. Jedná se o menší projekty, kdy pouze jeden z nich přesahuje částku 100 milionů korun. Zájem o toto teritorium rostl od roku 2017, ovšem loni začal opadat. Celkově je míra angažovanosti EGAP na Ukrajině nízká, zhruba 700 milionů korun, což je méně než 1 procento.
Celkový objem českého exportu podpořeného EGAP aktuálně přesahuje částku 1 bilion korun. Za 30 let fungování EGAP tak podpořil vývoz českých exportérů do 130 zemí světa, od Austrálie až po Zambii. Mezi historicky největší obchodní případy patří například modernizace železniční tratě v Ázerbájdžánu. Od roku 2011 tam české firmy s pojištěním EGAP zmodernizovaly přes 900 kilometrů železnice za 750 milionů eur. Dále jsou to vodní elektrárny společnosti Energo-Pro v Gruzii, Bulharsku a Turecku. Loni dokončený projekt Turecké elektrárny Alpaslan 2 v hodnotě 600 milionu dolarů přitom představuje největší českou investici v Turecku od roku 1989 a zároveň největší českou porevoluční investici do vodní energie.
Zdroj: MPO
Sdílet článek:
Vytisknout článekSouvisející články
29. září 2026
Byznys
HK ČR bude na kongresu Eurochambres ve Valencii jednat o konkurenceschopnosti, jednotném trhu a praktické podpoře firem
Viceprezidentka HK ČR Zuzana Krejčiříková bude zastupovat české podnikatele v debatě o podmínkách pro podnikání v Evropě. Hospodářská komora ČR se ve dnech 28. a 29. září zúčastní ve španělské Vale...
29. září 2026
Byznys
ČSÚ hlásí ochlazení nálady firem. Komorový barometr zachycuje příznivější výhled
Zářijový pokles podnikatelské důvěry zachycený Českým statistickým úřadem podle Hospodářské komory zatím neznamená plošný obrat českých firem k pesimismu. Aktuální Komorový barometr, sledující očekává...
18. září 2026
Byznys
Čeští podnikatelé předali Evropské komisi podněty k revizi ETS. Volají po větší ochraně evropského průmyslu a předvídatelných podmínkách pro investice
Evropská klimatická politika musí více zohledňovat ekonomické dopady a posílit ochranu evropských výrobců před globální konkurencí. Na dnešním jednání se zástupci Evropské komise nad jejím návrhem rev...