Evropská komise navrhuje 15 členským zemím Evropské unie poskytnout 81,4 miliardy eur (2,1 bilionu Kč) na podporu zaměstnanosti. Česko by z programu SURE mělo získat půjčku ve výši dvou miliard eur (52,2 miliardy Kč), informovalo zastoupení Evropské komise v ČR. Peníze mají putovat na podporu takzvaného kurzarbeitu, tedy zkrácené pracovní doby s příspěvkem státu na mzdu, či na podporu osob samostatně výdělečně činných.
Česká republika by mohla získat 2 miliardy eur na ochranu zaměstnanosti
"Musíme udělat vše, co je v našich silách, abychom udrželi pracovní místa a zdroje obživy," uvedla v pondělí 24. srpna předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Komisař pro hospodářství Paolo Gentiloni dodal: „Režimy zkrácené pracovní doby sehrály klíčovou roli při zmírňování dopadu pandemie COVID-19 na zaměstnanost. Nástroj SURE představuje příspěvek Evropské unie k těmto důležitým bezpečnostním sítím. Pomůže ochránit pracovníky před nezaměstnaností a zachovat pracovní místa a dovednosti, které budeme potřebovat pro oživení našeho hospodářství. Značný zájem ze strany členských států jen potvrzuje zásadní význam tohoto režimu.“
Program SURE je součástí strategie EU na zmírnění dopadů pandemie covidu-19 na evropské hospodářství. Návrh podpory Evropská komise nyní předložila ke schválení Radě EU, která zastupuje jednotlivé členské země. Finance se budou patnácti ze sedmadvaceti členských zemí EU poskytovat ve formě výhodných půjček. Další země se do programu mohou ještě přihlásit.
Prozatím půjčky z programu SURE získají především státy z východní a jižní části EU. Kromě Česka a Slovenska to budou také Bulharsko, Rumunsko, Polsko, Slovinsko, Chorvatsko, Lotyšsko, Litva, Řecko, Španělsko, Itálie, Kypr a Malta. Jediný zástupcem západoevropských zemí v programu je Belgie.
Nejvíce (27,4 miliardy eur) má dostat Itálie, nejméně (192 milionů eur) Lotyšsko. Formální žádost o zapojení do programu, který může podle EK dosáhnout objemu až 100 miliard eur (2,6 bilionu Kč), už podaly i Portugalsko a Maďarsko. Půjčky z programu SURE se budou opírat o systém dobrovolných záruk členských států EU.
Jakmile Rada tyto návrhy schválí, bude se finanční podpora poskytovat ve formě výhodných půjček EU členským státům. Půjčky jim pomohou řešit náhlé zvýšení veřejných výdajů na zachování zaměstnanosti. Konkrétně pomohou členským státům pokrýt náklady, které přímo souvisejí s financováním vnitrostátních režimů zkrácené pracovní doby a dalších podobných opatření, která zavedly v reakci na koronavirovou pandemii, zejména pro osoby samostatně výdělečně činné.
Zdroj: Euroskop
Sdílet článek:
Vytisknout článekSouvisející články
Kontroly pod kontrolou: Aktualizovaná příručka radí podnikatelům, jak postupovat při kontrolách
Čeští podnikatelé jsou každoročně vystaveni desetitisícům kontrol. Například jen živnostenské úřady uskutečnily v roce 2023 přes 34 600 kontrol, finanční správa pak jen loni dokončila téměř 9 800 daň...
Změny v daních a odvodech 2025: Na co by si měli dát podnikatelé pozor?
Daňoví poplatníci se v letošním roce dočkali mnoha změn v daních i dalších odvodech státu. V některých případech platí, že se mění jen parametry, jinde došlo k výraznějším úpravám zákonů, které by pod...
Nový zákon o regulaci lobbování
Dne 1. července 2025 nabývá účinnosti nový zákon č. 168/2025 Sb., který upravuje podmínky lobbování v České republice. Za účelem implementace zákona zpracovalo Ministerstvo spravedlnost dvě metodická ...