Podání patentu trvá téměř čtyři roky. Záleží na…

Podání patentu trvá téměř čtyři roky. Záleží na kvalitě přihlášky

Podání patentu trvá téměř čtyři roky. Záleží na kvalitě přihlášky

Tuzemské podniky podávají jen zlomek patentových žádostí v porovnání s vyspělými zeměmi Evropské unie nebo sousedním Německem. Podle odborníků je jednou z hlavních příčin zahraniční kapitál v českých podnicích.


České firmy si chrání své znalosti výrazně méně, než podniky ve vyspělých zemích. Ukazují to mezinárodní srovnání. Zatímco na podzim roku 2016 bylo v tuzemsku podáno 333 patentových přihlášek na milion obyvatel, průměr starých zemí EU činil 2684 patentových přihlášek na milion obyvatel a například v sousedním Německu to bylo 6021 patentových přihlášek na milion obyvatel.

Důvodů, proč se v Česku nedaří chránit cenné know-how může být několik. Někteří vynálezci, kteří o ochranu svých nápadů usilují, si stěžují například na zdlouhavost procesu. Třeba doba zápisu užitného vzoru od podání přihlášky do jeho registrace, která je na základě statistik Úřadu průmyslového vlastnictví 4,7 měsíce, je podle zkušeností z praxe často delší.

„Mám již tři užitné vzory a vždy to to trvalo 11 a půl měsíce. Je to možné? Jeden užitný vzor jsem kvůli tomu, že právo přednosti je 12 měsíců, na PCT (mezinárodní přihláška podle Smlouvy o patentové spolupráci – poznámka redakce) kvůli tomu nestihl podat," upozorňuje Miroslav Bílek, čtenář BusinessInfo.cz.


Podmínky pro patenty jsou stejné
Podle podnikatelských organizací však podmínky pro podání patentů či užitných vzorů nejsou v Česku horší než v zahraničí. „Svaz nepovažuje prostředí a podmínky za natolik náročné, aby bránily podnikům a výzkumným organizacím v patentování. Spíše jde o strukturu naší ekonomiky, kdy podniky zatím nevidí výraznější důvod patentovat. Také u nás panuje stále nízké povědomí o patentové ochraně a jejím využívání. Snažíme se proto šířit osvětu nejen mezi svými členy, ale také prosadit toto téma na vysoké školy," říká Eva Veličková, mluvčí Svazu průmyslu a dopravy.


„Doba řízení je v konkrétních případech ovlivněna zejména kvalitou zpracování přihlášky, složitostí předmětu ochrany a v neposlední řadě i počtem případů, které má příslušný examinátor v referátu. U patentů pak v témže roce činila průměrná doba řízení 45,3 měsíců. Zde je třeba ovšem vzít v úvahu, že vlastní průzkum patentovatelnosti Úřad nezahajuje ihned po podání patentové přihlášky, ale až poté, co obdrží žádost, kterou může přihlašovatel podat během tří let od podání přihlášky. Jde o takzvaný odložený průzkum," vysvětluje Emil Jenerál z Úřadu průmyslového vlastnictví.


Jaké nedostatky se objevují nejvíce? „Nejčastější a i nejzávažnější chybou je podávání přihlášek bez toho, že by se přihlašovatelé předem alespoň orientačně seznámili s dosavadním stavem techniky ve světě. To by samozřejmě měli udělat ještě předtím, než se rozhodnou nějaký technický problém vůbec řešit. I přes veškerou popularizaci ze strany Úřadu průmyslového vlastnictví se k tomuto účelu veřejně dostupné databáze patentové literatury z celého světa, jako je například Espacenet nevyužívají tak hojně, jak by bylo potřebné. To v konečné fázi vede k negativnímu výsledku řízení o přihláškách pro nedostatek světové novosti, respektive tvůrčího přínosu ke stavu techniky," upozorňuje Emil Jenerál.


Nekvalitní návrh prodlužuje řízení
Dalším problémem je podle něj často nekvalifikované zpracování samotných přihlášek vynálezů nebo užitných vzorů. „Což vede ke zdlouhavému řízení a v kladném případě pak k ne adekvátnímu zajištění rozsahu ochrany vynálezu, resp. užitného vzoru. Lze proto jen doporučit využívat k tomuto účelu služeb patentových zástupců," dodává Emil Jenerál. V posledním období se podle něj čeští vynálezci zaměřují především na obory jako je doprava, organická chemie a podobně.


Česko má podle něj srovnatelné podmínky jako vyspělé země. „Postupy zajišťování patentové ochrany jsou ve světě v zásadě natolik harmonizované, že v této oblasti nejde hovořit o nějakých specificky českých složitostech či překážkách. Samozřejmě určitou překážkou mohou být potřebné náklady, zejména pro zajištění ochrany vynálezů v zahraničí," upozorňuje Emil Jenerál.


Na malém počtu patentů se podle odborníků projevuje majetková struktura tuzemského průmyslu. „Skutečnost, že v ČR je ve srovnání s vyspělými, zejména evropskými státy podáváno méně patentových přihlášek je ovlivněna zejména tím, že značná část tuzemských firem má zahraniční vlastníky, kteří na našem území většinou realizují to, co bylo vyvinuto v zahraničí. Řada našich výzkumných pracovníků také pracuje v zahraničí, nebo u zahraničních firem a jejich vynálezy jsou přihlašovány těmito firmami. Statistiky v této oblasti jsou tak silně ovlivněny globalizací a jako takové je proto nutné je i brát," upozorňuje Emil Jenerál.


Podnikatelské organizace však tento vliv nepřeceňují. „V České republice máme velmi kvalitní aplikovaný výzkum a vývoj. Je pravda, že zahraniční firmy zde prostřednictvím svých mateřských společností uplatňují své patenty. Nemyslíme si však, že by to mělo zásadní vliv na celkové statistiky v počtu patentů," uzavírá Eva Veličková.


Pozor na podvody
Podvodníci, kteří se snaží vylákat z firem peníze nepoctivou cestou, se nevyhýbají ani oblasti duševního vlastnictví. Vydávají se za instituci podobnou některé z oficiálních organizací věnujících se patentové ochraně a účtují si přitom poplatky za zápis do právně bezcenného registru. Úřad průmyslového vlastnictví se snaží varovat veřejnost. Parazitující subjekty totiž přinášejí do oblasti ochrany průmyslových práv chaos.

„Dochází k vážnému ohrožení důvěry v systém ochrany průmyslových práv, a to nejen v národním, ale v širokém měřítku mezinárodním," říká předseda ÚPV Josef Kratochvíl a dodává, že se úřad snaží maximálně rozšířit informační kampaň, která má na riziko parazitování upozornit a ozřejmit, které poplatky, v jaké výši a na jaké účty jsou těmi, které jsou spojeny se systémem ochrany průmyslových práv doma i v zahraničí.


Jaká je typická situace, kdy dochází k podvodům? Firma například požádá o zápis ochranné známky. Tím, že se podání automaticky objeví ve veřejné databázi vedené Úřadem průmyslového vlastnictví, může ho podvodník zneužít a čerpat odtud informace o žadateli pro svůj pokus vylákat finanční obnos. Na adresu žadatele přijde poštou výzva k zaplacení určité částky jako poplatku pro zápis známky do databáze. Podrobnější zkoumání odhalí, že autor výzvy k zaplacení ve skutečnosti není oficiálním orgánem spravujícím průmyslové vlastnictví, ať už české, či zahraniční, ale soukromou firmou nabízející za poplatek zápis ochranné známky do své vlastní databáze, která nemá pro žadatele žádný právní účinek. Částka, kterou se vychytralec snaží vylákat, často i několikanásobně převyšuje skutečný správní poplatek.

Zdroj: BusinessInfo.cz

Vydáno: 18.04.2018